WASHINGTON/BRUSEL/MOSKVA – Válka na Ukrajině se znovu dostává do centra ostrého sporu mezi Spojenými státy, Kyjevem a Moskvou. Americký prezident Donald Trump kritizoval obnovení ukrajinských útoků na ruské rafinerie a označil je za ostudné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky naopak tvrdí, že Kyjev reaguje na ruské útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a je připraven útoky na ruské rafinerie pozastavit výměnou za dodávky protiraketových střel pro systém Patriot. Mezitím ukrajinské drony zasáhly průmyslový objekt v Surgutu na západní Sibiři, přibližně 2400 kilometrů od ukrajinských hranic.

Trump v rozhovoru s americkými médii uvedl, že ukrajinské útoky na rafinerie podle něj přispívají k růstu světových cen ropy. Za problematické považuje především zásahy zařízení vyrábějících naftu, kterou podle něj potřebují Spojené státy i další země. Zároveň prohlásil, že se mu podle jeho názoru obtížněji jedná se Zelenským než s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Americký prezident také uvedl, že Zelensky podle něj skutečně nechce uzavřít dohodu vedoucí k ukončení války. Trump současně zopakoval, že chce zastavit boje co nejdříve a že by měli přestat jednat vojensky jak Zelensky, tak Putin. Jeho výroky přicházejí v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem stále napjatější.

Zelensky na summitu Evropské unie v Bruselu naopak uvedl, že Rusku podle něj nebude žádné ukrajinské území dost a že cílem Moskvy je podle jeho názoru zničení Ukrajiny. Zároveň zdůraznil, že Kyjev v současnosti vnímá Evropu jako jednotnou a podporující ukrajinské úsilí.

Ukrajinský prezident také upozornil na nedostatek střel pro americký systém protivzdušné obrany Patriot. Podle něj Ukrajina získává střely prostřednictvím programu PURL financovaného evropskými státy, jejich množství je však omezené. Zelensky uvedl, že Ukrajina potřebuje především zajistit ochranu své energetické infrastruktury před ruskými balistickými útoky.

Kyjev podle Zelenského potřebuje v příštím roce na pokračování války přibližně 155 miliard eur a od evropských partnerů žádá nejméně dalších 70 miliard eur na obranu. Evropská unie již přislíbila půjčku ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Část prostředků má směřovat na obranné kapacity a vojenské vybavení, další peníze mají pomoci s fungováním ukrajinského státu.

Situaci dále komplikuje spor kolem satelitní komunikace Starshield, vojenské verze systému Starlink společnosti SpaceX. Zelenskyj uvedl, že omezení rychlosti připojení zkomplikovalo obranu proti ruským dronům. Ukrajina podle něj využívá satelitní komunikaci především při jejich zachycování a také pro zásobování jednotek v některých oblastech fronty.

Současně se objevily informace o novém ukrajinském dronovém útoku hluboko na ruském území. Gubernátor regionu oznámil zásah průmyslového objektu v Surgutu, významném centru těžby ropy na západní Sibiři. Na místě podle něj vypukl požár. Podle informací citovaných BBC mohl být terčem závod na stabilizaci plynového kondenzátu společnosti Gazprom. Tato informace však nebyla oficiálně potvrzena.

Útok v Surgutu ukazuje na značný geografický dosah současných bojových operací. Pokud se informace o cíli potvrdí, šlo by o další případ útoku na energetickou infrastrukturu hluboko na ruském území. Ukrajina přitom tvrdí, že její údery jsou reakcí na ruské útoky proti energetickým zařízením na Ukrajině.

Vývoj posledních dnů tak vytváří složitou situaci pro snahy o příměří. Trump tlačí na obě strany, aby boje ukončily, současně však Washington a Kyjev rozdílně hodnotí otázku útoků na energetickou infrastrukturu. Zelenskyj tvrdí, že pokračování ruských útoků vyžaduje ukrajinskou obranu, zatímco Trump varuje před dopady útoků na ruské rafinerie a světové ceny energií.

Další vývoj bude záviset nejen na situaci na bojišti, ale také na postoji Spojených států, evropských zemí a schopnosti Kyjeva zajistit protivzdušnou obranu. V centru pozornosti zůstává otázka, zda se podaří obnovit energetické příměří a vytvořit podmínky pro další diplomatická jednání o ukončení války.

Jan Vojtěch, šéfredaktor General News