Evropská unie se v současné turbulentní situaci ohledně AI staví k umělé inteligenci zdánlivě rozporuplně. Na jedné straně ji chce přísně regulovat, na druhé do ní plánuje investovat miliardy eur. Ve skutečnosti ale nejde o obrat z místa na místo, spíše o snahu najít rovnováhu mezi ochranou lidí, bezpečností a technologickou konkurenceschopností. Brusel nechce, aby se Evropa stala jen pasivním odběratelem technologií z USA nebo Číny.

Pravidla podle rizika

Základem evropského přístupu je AI Act, první komplexní unijní zákon pro umělou inteligenci. Je postavený na jednoduchém principu: čím větší riziko, tím přísnější pravidla. Některé praktiky mají být zakázané úplně, například sociální skórování, škodlivá manipulace, zneužívání zranitelných osob nebo vybrané formy biometrického sledování. Přísnější dohled se má týkat systémů ve zdravotnictví, školství, náboru zaměstnanců, dopravě, kritické infrastruktuře, justici nebo migraci.

Unie zároveň pravidla zavádí postupně. Podle aktuální dohody Evropského parlamentu a Rady z května 2026 mají vysoce rizikové samostatné AI systémy začít podléhat pravidlům od 2. prosince 2027. U AI zabudované do výrobků, například strojů, výtahů, hraček nebo zdravotnických zařízení, se počítá s termínem 2. srpna 2028. Brusel tím dává firmám čas na přípravu a zároveň chce mít k dispozici technické normy, podle nichž se pravidla budou v praxi plnit.

Velkou pozornost EU věnuje také generativní AI, deepfake obsahu a falešným intimním snímkům. Uměle vytvořený obsah má být lépe rozpoznatelný a nové dohody míří i proti takzvaným „nudification“ aplikacím, které vytvářejí falešné nahé nebo sexuální snímky bez souhlasu dotčených osob.

U robotů Unie nepočítá s tím, že by dostali zvláštní právní osobnost. Bere je hlavně jako stroje nebo výrobky, které mohou obsahovat umělou inteligenci. Rozhodující proto bude, kde se používají a jaké riziko představují. Jinak se bude posuzovat běžný průmyslový robot ve výrobě a jinak robot ve zdravotnictví, autonomní systém v dopravě nebo servisní robot pracující přímo s lidmi.

Co chce EU hlídat nejvíce:

  • AI ve zdravotnictví, dopravě a kritické infrastruktuře

  • biometrické sledování a rozpoznávání osob

  • generativní AI, deepfaky a falešný obsah

  • systémy ovlivňující práci, vzdělání, justici nebo migraci

  • roboty pracující přímo s lidmi

Miliardy pro evropskou AI

Vedle regulace ale přichází i masivní investiční plán. Evropská komise v rámci AI Continent Action Plan počítá s rozvojem takzvaných AI Factories, tedy center pro trénování a dolaďování modelů umělé inteligence. V období 2021 až 2027 na ně má směřovat 10 miliard eur a do roku 2026 má být v provozu nejméně 13 těchto center.

Ještě ambicióznější je iniciativa InvestAI, představená v únoru 2025 Ursulou von der Leyenovou. Má mobilizovat až 200 miliard eur investic do AI v Evropě. Součástí je fond ve výši 20 miliard eur na výstavbu až pěti AI gigafactories, určených pro největší a nejsložitější modely.

Další konkrétní peníze míří do výzkumu. V lednu 2026 Komise oznámila výzvy programu Horizon Europe za 307,3 milionu eur. Z toho 221,8 milionu eur má podpořit důvěryhodné AI služby a datové technologie, dalších 85,5 milionu eur novou generaci AI agentů, robotiku a průmyslové či servisní aplikace.

Evropský přístup je tak dvojí, ale ne nutně nelogický. Nebezpečné využití AI chce Unie zakázat, rizikové systémy kontrolovat a generativní AI zprůhlednit. Zároveň ale chce vybudovat vlastní infrastrukturu, firmy, robotické platformy a průmyslové využití umělé inteligence. Regulace a investice tak nejdou proti sobě, ale mají společný cíl: udělat z Evropy bezpečnějšího, a přitom silnějšího hráče v éře AI.

gnews.cz - GH