HAAG – Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících sílícímu politickému tlaku ze strany Spojených států a zároveň se potýká s odchodem některých svých členských států. V uplynulém roce oznámilo vystoupení z instituce již pět zemí. Nejnověji jde o Venezuelu a Čad, které se připojily k Burkině Faso, Mali a Nigeru. Vývoj vyvolává otázky ohledně dalšího fungování soudu, jeho mezinárodní autority i schopnosti plnit úlohu globální instituce pro stíhání nejzávažnějších zločinů.
Spojené státy v poslední době zvyšují tlak na ICC a v uplynulých týdnech uvalily sankce na další dva vysoce postavené představitele soudu. Washington dlouhodobě kritizuje některé kroky tribunálu a odmítá jeho pravomoc v případech, které se týkají amerických občanů nebo představitelů Spojených států. Sankční politika tak podle dostupných informací představuje další významnou výzvu pro instituci, která je závislá na spolupráci členských států.
Odchody afrických zemí mají zároveň vlastní politické souvislosti. Burkina Faso, Mali a Niger v posledních letech zásadně změnily své zahraničněpolitické směřování a jejich vojenské vlády se distancovaly od některých tradičních vazeb na západní země. Venezuela zase dlouhodobě udržuje napjaté vztahy se Spojenými státy a její rozhodnutí vystoupit ze soudu přichází v době širšího geopolitického soupeření.
Situaci komplikuje také vnitřní krize ICC. Mezinárodní trestní soud v současnosti čelí problémům spojeným s vedením instituce poté, co byl odvolán jeho hlavní žalobce. Krize vedení přichází v okamžiku, kdy je soud vystaven silné kritice z různých částí světa a jeho členská základna se začíná zmenšovat. ICC vznikl s cílem stíhat jednotlivce podezřelé z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v případech, kdy nejsou schopny nebo ochotny účinně zasáhnout domácí soudy.
Jeho fungování však závisí na spolupráci jednotlivých států a jeho rozhodnutí mohou být prakticky obtížně vymahatelná bez jejich součinnosti. Odchod pěti zemí během jediného roku proto představuje významný politický signál. Pokud by se trend pokračoval, mohl by podle analytiků oslabit mezinárodní postavení ICC a otevřít širší debatu o jeho pravomocích, nestrannosti a budoucím fungování. Soud tak vstupuje do období, kdy bude muset současně čelit vnějšímu politickému tlaku, vnitřním problémům a otázce další podpory ze strany členských států.
gnews.cz - Geoffrey Hunt