286 320 uchazečů o zaměstnání, o 3309 více než v červenci. Nezaměstnanost stále 3,8 %

Stabilní úroveň míry nezaměstnanosti je pro období prázdnin typická, zaměstnavatelé s ohledem na dovolené obvykle neprovádí významnější personální změny. Již na konci měsíce srpna se projevil očekávaný návrat do zaměstnání zaměstnanců ze školství. Do vzdělávacích institucí jako svého nového zaměstnavatele v srpnu nastoupilo 3232 nezaměstnaných. Vzdělávání tak bylo v měsíci srpnu odvětvím, do kterého nezaměstnaní nastupovali vůbec nejvíce, následované s velkým odstupem velkoobchodem a dále pak stravováním a pohostinstvím.

„Změna zaměstnání často přináší i vyšší mzdu. Úřad práce může pomoci nejen nezaměstnaným, ale i těm, kteří pracují a hledají novou příležitost. Všichni mohou využít štědré příspěvky na rekvalifikaci, zejména v oblasti digitálních dovedností. Poté se mohou rozhodnout, zda své nové schopnosti uplatní na stávající pozici, nebo se vydají za vysněnou prací jinam,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof k aktuální situaci na trhu práce říká: „Na konci srpna a začátku září vždy na úřadě práce evidujeme zvýšený počet absolventů a mladistvých. Ti v srpnu tvořili 4 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což je stejné procento jako v roce 2022 a 2023. Naší primární snahou je, aby mladí nadále pokračovali ve vzdělávání. Naši odborníci specializující se na zaměstnávání mladých poradí i s rekvalifikacemi, digitálními kurzy a také odbornými praxemi s dotací. Tato dotace umožní zaměstnavateli zajistit, aby primárním cílem této praxe bylo pro mladé skutečně získání kvalifikace a pracovní zkušeností. Na začátku kariéry si mladí totiž nemusí moc lámat hlavu s výběrem konkrétní práce, to mohou odložit až na výběr další práce. Víme, že příjem pak s další změnou práce v naprosté většině případů naroste,“ vysvětluje Krištof. Připomíná přitom, že absolventi škol a ti mladí, kteří se třeba na školy nedostali a nezískali ještě práci, by se na Úřad práce ČR měli přihlásit, jinak si sami budou muset uhradit zdravotní pojištění.

„Změny zaměstnání se lidé často obávají. A to platí dvojnásob, pokud se po odchodu ze zaměstnání zaregistrují na úřadu práce a berou podporu v nezaměstnanosti. Data ale ukazují, že obavy jsou mnohdy zbytečně přehnané. Typicky se totiž podaří uchazečům o zaměstnání nalézt práci se mzdou o 8 % vyšší. Tedy jako by dostali u nového zaměstnavatele jednu měsíční mzdu každý rok navíc. Více přitom na změně zaměstnání vydělají i ti, u kterých byste to ne úplně čekali, například čtyřicátnice, které odešly z předchozího zaměstnávání nedobrovolně nebo s vážnými důvody, typicky ,vydělají‘ na změně práce dokonce 11 %,“ upozorňuje Jiří Šatava, ředitel odboru politiky zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v srpnu 2024 nově registrováno 34 866 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve čtyřech regionech. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském a v Jihomoravském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně vzrostl počet volných pracovních míst, a to na 263 247 (v červenci – 262 026 míst).

V ČR velká část uprchlíků pracuje, většinou ženy

Dle Úřadu práce ČR bylo ke konci srpna 2024 na území ČR celkem 136 373 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 84 410 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (24 046), v Praze (19 982) a v Plzeňském kraji (18 508). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci srpna evidoval ÚP ČR celkem 15 430 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červenci 15 367 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1 911 zájemců o zaměstnání, v červenci 1 771 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 519 uchazečů o zaměstnání, v červenci 13 596 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,7 % (v červenci 4,8 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. 8. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 58 555 (do července 56 672) osob s dočasnou ochranou. 

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 14 645 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 12 033 z nich ho také už absolvovalo. V srpnu 2024 kurz zahájilo 407 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červenci to bylo 526, v červnu 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 434 z nich úspěšně ukončilo.

Nezaměstnanost vzrostla ve všech krajích a ve 4/5 okresů

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v srpnu v Ústeckém kraji (6,0 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,9 %) a v kraji Plzeňském a Vysočina (3,0 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti srpnu 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné.

Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci srpna v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Plzeň-jih (2,1 %), Benešov, Rychnov nad Kněžnou a Pelhřimov (2,2 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,5 %), Karviná (8,3 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,9 %).

Ženy se na nezaměstnanosti podílí více než 55 %, průměrný věk nezaměstnaných je téměř 43 let

Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 158 943 žen, ty tak tvořily 55,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů zůstal na 3,3 % a žen vzrostl na 4,3 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 42,9 let, loni to bylo 43,1 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání v srpnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,7 procentního bodu. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,2 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 8. 2024 celkem 103 134 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,0 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.

V uplynulém měsíci hledalo práci 37 996 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 470 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných uchazečů (o 7293) a u uchazečů se základním vzděláním (o 7001). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 363.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 12 692 mladistvých (věk 15 – 18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to více o 827 osob, meziročně pak více o 1897 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,4 % (červenec – 4,2 %, srpen 2023 – 4,1 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 8188 absolventů a celkem 4526 mladistvých (červenec – 4817, srpen 2023 – 3851), mladiství tvořili 1,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouho-dobá nezaměstnanost, věnuje ÚP ČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují.

Uchazeči jsou v evidenci v průměru 497 dní

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,2 procentního bodu na 30,3 %. Jde celkem o 86 711 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o procentní bod na 31,0 % (88 892 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s červencem zvýšila o dva dny na 497 dní.

Úřad práce dokázal najít zaměstnání pro skoro dvojnásobný počet lidí – v srpnu takto pomohl 19 995 uchazečům o zaměstnání

Během srpna se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 34 866 lidí. To je meziměsíčně méně o 6546 osob (o 15,8 %) a meziročně více o 223 (o 0,6 %) osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4605) a Jihomoravský kraj (4242). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1007). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3803) a nejméně v okrese Jeseník (124). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti vzdělávání, maloobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, zdravotní péče, výroby základních kovů nebo kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Úřadu práce ČR se v srpnu podařilo na trh práce umístit 19 995 lidí (tedy o 81,4 % více než vloni, letos v červenci to bylo 18 405 lidí).

Naopak z evidence odešlo 31 557 uchazečů, tj. o 472 osob (o 1,5 %) více než v předchozím měsíci a o 1216 osob (o 3,7 %) méně než v srpnu 2023. Novou práci získalo 23 051 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, v oblasti zdravotní péče, ve veřejné správě, ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 88 591 osob, což představuje 30,9 % všech uchazečů o zaměstnání (červenec 2024 – 30,9 %, srpen 2023 – 29,8 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 10 800 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 567 Kč měsíčně (červenec – 11 472 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč pobíralo 3506 (4,0 %) osob.

Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, pak ÚP ČR v srpnu vyplácel 4492 (5,1 %) uchazečům o zaměstnání.

V srpnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 066 620 tis. Kč (v červenci 2024 celkem 996 017 tis. Kč).

Počet volných míst poprvé od března meziměsíčně vzrostl, nejvíce lidí hledají zaměstnavatelé v Praze a ve Středočeském kraji

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 263 247 volných pracovních míst, o 1221 více než v červenci a o 17 960 méně než před rokem (pokles o 6 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,5), Bruntál (6,0), Hodonín (5,8) a Děčín (5,7). Na 73,5 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 69,2 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (79 622 míst) a ve Středočeském kraji (51 511 míst).

ÚP ČR pomáhá v rámci klíčové aktivity, kterou je monitoring pracovního trhu, zaměstnavatelům s obsazováním volných míst, stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s rekvalifikací.

Aktivní politika zaměstnanosti: přes 25 000 rekvalifikovaných od začátku roku

ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) bylo k 31. srpnu podporováno celkem 11 125 uchazečů a zájemců o zaměstnání (jde o celkový počet všech uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, kteří ke konci srpna 2024 využívali jakýkoliv nástroj APZ).

Tak například v rámci veřejně prospěšných prací (VPP) pracovalo na konci července 463 lidí. Zaměstnání 5669 osob bylo podporováno finančními prostředky v rámci vyhrazených společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Pro pět osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení (SÚPM). Dalších 534 bývalých uchazečů o zaměstnání ke konci srpna 2024 s podporou poskytnutou v rámci SÚPM soukromě podnikalo. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na dojížďku. Touto cestou ÚP ČR v červenci 2024 podporoval 276 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci předchozího měsíce takto bylo podporováno 294 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. K 31. 8. 2024 se jich účastnilo 2783 osob (k 31. 8. 2023 to bylo 1166 lidí, tj. meziročně o 139 % více). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 25 108 klientů, z toho 11 667 bylo rekvalifikováno v rámci digitálního vzdělávání financovaného prostřednictvím Národního plánu obnovy.

Tou nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti. Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2482 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (908) a v Moravskoslezském (557) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.

Na veřejnou službu nastoupilo v srpnu celkem 3178 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na www.mpsv.cz/web/cz/mesicni

uradprace.cz/ gnews – RoZ_07