Politické hnutí Motoristé sobě uspořádalo v pátek dopoledne v Praze v Kaiserštejnském paláci od 11 hodin exkluzivní konferenci s názvem Pátek třináctého na české pravici. Tato konference byla určena pro veřejnost. Vystupujícími řečníky byli europoslanec Filip Turek (Patriots for Europe), který na konferenci vystoupil jako první, dále pak bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS), současný starosta Vsetína a bývalý ministr pro místní rozvoj ČR, předseda KDU-ČSL, senátor PČR a také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), kandidát do Senátu PČR za obvod Prahy 12 Boris Šťastný (Motoristé sobě) a zastupitel, bývalý radní MHMP, současný poslanec PS PČR Patrik Nacher (ANO).
Blýská se na lepší časy
Zakladatel a koordinátor hnutí Motoristé sobě Petr Macinka zahájil konferenci Pátek třináctého na české pravici a předal slovo prvnímu řečníkovi Filipu Turkovi, který začal slovy „evidentně se blýská na lepší časy“ a pokračoval na téma rozdělení politického spektra na levici a pravici, které není žádným přežitkem a neustále platí. Turek upozornil na individuální odpovědnost jako na podstatu pravice. Uvedl, že nastavení současných politických podmínek je takové, že kdo vystoupí proti mainstreamu, je okamžitě dehonestován například nálepkováním, ten, kdo vystoupí třeba proti Green Dealu, tak ten je rovnou označen za proruského švába. Nálepkování se věnoval šířeji. Jsou lidé i z opačného politického spektra, kteří ho tajně poplácávají po ramenou a říkají mu, že s ním souhlasí a dávají mu za pravdu. V závěru zdůraznil, že je třeba se vrátit k pravolevému rozdělení společnosti.
Pravicové myšlenky vrátit do společnosti
Jiří Čunek svůj příspěvek o české pravici začal upozorněním, že z filozofie vyplývá politický systém jako takový, a to aktuálně považuje za hlavní problém. Většina lidí si totiž dnes nemyslí, že jen zvýšeným úsilím si mohou vydělat více peněz – a tady přešel k systémovému přenastavení odměn a platů jak ústavních činitelů, tak politiků jako takových.
Mladí lidé okolo 30 let, když vstoupí do politické strany a nastartují politickou kariéru s nevelkými zkušenostmi, dostanou plat 130 tisíc korun, k tomu auto, služební telefon a další benefity. Tak ti budou hlasovat prakticky pro cokoli, aby si tohle udrželi. Nebudujeme nezávislost. Další otázkou je odpuštění dluhů, upozornil Čunek. Stát by neměl odpouštět dlužníkům, když si za to mohou sami. A citoval z bible, že Kristus řekl „kdo nechce, ať nejí“.
Také upozornil na další problém ve společnosti, a tím je výchova. Uvedl, že jeden výzkum, který trval 12 let, potvrdil škodlivost mobilů, které zejména u dětí způsobují nepozornost a ztrátu soustředění. V této návaznosti mluvil také o jiném výzkumu v České republice, který zjistil, že 40 % dětí na základních školách potřebuje psychologa. Přímo s jedním z výzkumníků hovořil, a ten potvrdil, že minimálně 30 % dětí na základních školách stoprocentně potřebuje psychologa. Starosta Jiří Čunek otevřeně řekl, že ve Vsetíně jednoduše zakázali ve školách mobily a dávají je do skříňky po dobu vyučování. Ve společnosti to doslova vře a očekává se zásadní změna, zdůraznil. A proto je dobré pravicové myšlenky vrátit do společnosti.
Vymanit se z technokratického řízení
Jan Zahradil se naopak soustředil na konkrétní a aktuální kroky, na které by se pravicová politická scéna měla aktuálně zaměřit. Konkrétně jde o tyto čtyři body: zachovat právo veta pro Českou republiku v Evropské unii, zaujmout odmítavé stanovisko vůči Green Dealu, udělat revizi migrace a regulaci diskurzu bez omezení. Zahradil uvedl, že to vypadá, že jsou to krátkodobé a snadné cíle, ale je potřeba někde začít, a tohle by měl být start. V současnosti jsme si zrušili hřiště mezi levicí a pravicí, a tím jsme si vlastně zrušili vlastní aktivitu vymýšlení legislativních opatření. Pravolevé spektrum mizí – kdo se vymezí nalevo nebo napravo, je označen za extremistu. Chce to malé a jisté kroky.
Zahradil uvedl, že i kdybychom chtěli například vystoupit z Evropské unie, stejně budeme muset dodržovat spoustu pravidel, zákonných norem, jednoduše proto, že dál budeme součástí vnitřního trhu. Proto je přesvědčený, že jediná správná cesta je reformovat Evropskou unii zevnitř. O Green Dealu řekl, že to je centrálně plánovaný experiment, a s migrací jsme se dostali do kulturní války a stále dokola diskutujeme jen o tom, co je to multikulturní společnost. Je tu snaha konglomerátů, mainstreamu, neziskových organizací z jasných vlastních důvodů omezit tento přirozený diskurz. Navíc si tím vládnoucí vrstva posiluje svou vlastní pozici, tak jako tomu bylo ve finanční krizi, za Covidu, nebo teď ve válce na Ukrajině. Rozhodně je prý třeba se vymanit z technokratického řízení.
Dnešní ODS se nemůže řadit mezi pravici
Boris Šťastný, který v úvodu své řeči mluvil hodně o současné ODS, které byl dlouho součástí, a ta se podle něj vydala jiným směrem. Uvedl, že česká pravice (včetně ODS) nebyla zdecimována vnějším nepřítelem, jejím největším nepřítelem byla právě ona sama. ODS původně měla dominantní postavení na české politické scéně a byla hegemonem na pravici, pak začala působit jen na vyvažování voličů, až nastoupil (prázdný a falešný) Topolánek a strana šla dolů. Pravice pak už zezelenala a vzdala boj za konzervativní hodnoty. Ekonomický liberalismus klade důraz na minimum regulací, nízké daně atd. Dnešní ODS už tyto hodnoty vzdala a nemůže se řadit mezi pravici, je to nazelenalá eurostrana a v současnosti soutěží o stejné voliče, jako ostatní strany pětikoalice. Hodnoty dnešní pravice jsou více populistické, zatímco k hodnotám původní pravice patří, že vnímají zájmy lidí, chtějí odstraňovat regulace, nechtějí předávat národní suverenitu EU, akceptují jen dvě pohlaví a prosazují, že za zisk se není třeba stydět.
Ti dobří a ti špatní
Poslanec Patrick Nacher řekl, že místo levice a pravice se rozlišují „ti dobří a ti špatní“ a ve skutečnosti je politika vyprázdněná. Když kritizoval olympijské oblečení, byl dehonestován a onálepkován jako proruský, proto navrhl – pojďme se o tom věcně pohádat bez nálepek. Dřív byla komunikace těžší, tiskové zprávy se musely posílat zdlouhavě faxem, ale bylo lepší politické prostředí. Mimo jiné se Nacher jako koaliční poslanec také ostře vyjádřil k seznamu dezinformátorů (během Covidu). Záleží také na tom, jak se bude o této akci referovat navenek, jestli se vyberou jen jedna nebo dvě věty a vytrhnou se z kontextu, anebo se tyto informace pokryjí v plném znění. V diskusi zazněla témata jako nálepkování, dezinformace i cenzura.
Moderátorka další, diskusní části konference, Gabriela Sedláčková, rovnou položila dotaz na problém s nálepkováním. Řekla, že dříve se Zeman a Klaus hádali jako levice a pravice bez nálepek. Tak co pro to dělat teď?
Starosta Jiří Čunek odpověděl, že dříve lidi a svět byli jiní, byl tu porevoluční étos a lidi se chovají a dělají věci jinak, když jsou nadšení. Abychom to my politici mohli změnit, musíme říct, že 90 % výdajů státu nebude mandatorní, což je pravicová politika. První plán je, aby politika měla filozofii, a pak se dívat na peníze a odpovědnost jednotlivých lidí.
Jan Zahradil dodal, že nejlepší je systém postupných kroků, nevěří radikálním změnám a tomu, že se EU za pár let zhroutí. Důležité je nefňukat a taky je dobré, že mainstream se cítí ohrožen, a proto také tak reaguje a nálepkuje. Chce to tomu umět čelit s klidem, pracovat na změně paradigmatu a uplatňovat změny této rovnováhy. Podléháme dojmům ze sociálních sítí, že to, co tam vidíme, je realita, ale je to virtuální svět. Na venkově lidi třeba sociální sítě a Twitter vůbec nemají, žijí v realitě a jasně vnímají, jak se například zvedají ceny. Politici tomu budou muset čelit. Upozornil především na to, že virtuální svět vytvářený současnými politiky a aktivisty prostě reálný není.
Europoslanec Filip Turek dodal, že sociální sítě mohou být obrana, lidé nejsou tak hloupí a začínají si informace už vyhledávat sami. Dá se tak čerpat přímo z účtů jednotlivých lidí. Zprávy na Youtube a Twitteru mají větší dosah než mainstream, a to je podle něho ta budoucnost, ten správný směr. Dá se podívat, jaký počet zhlédnutí mainstream opravdu má, a porovnat to s tím, co je třeba na Youtube, kde je zhruba 3x tolik zhlednutí, takže mainstreamu se nebojí.
Boris Šťastný zase upozornil, že se jedná o boj s extremismem. Vláda, která je schopná zřídit ministerstvo propagandy, což úřad Otakara Foltýna je, je pro společnost opravdu velmi nebezpečná. Ale ne kvůli Foltýnovi, ale kvůli té vládě, která tento institut vytvořila.
Poslanec Patrik Nacher zase uvedl, že kvůli nálepkování se vyprazdňují pojmy. Dříve to bylo tak, že když se něco nelíbilo, tak se to označilo za populistické. Ale teď se vše posunulo do další dimenze (do dimenze dezolátů), už to není útok jen na organizátory demonstrací, ale na celou společnost. Nálepka „nácek“ mu přijde extrémně nebezpečná a označeni tak byli nepochybně všichni, co tu sedí za stolem. Ale jak se to odliší od pravých nácků? Těší se na konferenci o tom, co jsou to ty proruské narativy. S Otakarem Foltýnem půl hodiny telefonoval a ten mu řekl, že protože nepodpořil „manželství pro všechny“, tak je proruský. Jde prý o to, jak argumentuje, takže o tom ani neví, ale rozšiřuje ruský narativ. Jak tedy mohu vyjádřit nesouhlas, abych nebyl označen za proruského? Hodně dezinformací se často už po roce ukazuje jako pravda. Nacher uvedl jako příklad Nordstream. Ti, co dva roky zpátky říkali to, co se dnes ukázalo jako pravda, byli označováni jako dezinformátoři. Nechce se zastávat dezinformací, ale teď, když se ukázala pravda, všichni mlčí.
Filip Turek dodal, že se s nimi musí bojovat jejich zbraněmi. Ti, co bojují za Green Deal atd., nás označují za proruské a pročínské, ale zároveň ti, co nás takto označují, naopak pomáhají Číně a Putinovi. To jsou ti skuteční čínští agenti, kteří jsou tu všude mezi námi.
Moderátorka Gabriela Sedláčková položila další otázku a poznamenala, že když se ptala v Senátu na to, co je to dezinformace, odpověď byla: „Dezinformace nemá definici, protože je to něco jako porno, když to vidím, tak to poznám.“ Pravičáci v opozici slibují změnu, ale když je zvolí, tak po volbách otočí, čím to je?
Jan Zahradil uvedl, že je lepší nevyčnívat, jinak dopadnete jako Viktor Orbán. Byl tu dlouhý pochod levice institucemi, a to teď formuje veřejný diskurz. I když se umírněná pravice dostane k moci, tak je těžké s tím bojovat. Můžeme to teď sledovat třeba ve Spojených státech. Bush byl označován za nácka a dnes podporuje Kamalu Harrisovou. Mainstream raději pluje s proudem, je to asi jednodušší. Musí se udělat pochod institucemi opačným směrem, už to pomalu začíná, který bude trvat stejně dlouho jako ten doteď. Není možná žádná rychlá reforma.
Zajímavě doplnil odpověď Jiří Čunek, který řekl, že dnešní přístup je „musíme všechny zachránit, na všechno máme zmocněnce“, ten ale není správný. V institucích máme lidi, co jsou tam jen proto, že patří do určitého proudu. Ale tam nemají jen podpůrný příspěvek pouhých 15 tisíc, je to jejich živobytí a nebudou se toho chtít vzdát. Lidé chodí za tím, kdo jim dává naději, a ne za tím, kdo chce něco měnit.
A Filip Turek dodal, že Angela Merkelová zrušila Evropu pozváním migrantů. Ursula von der Leyenová zase dostala Evropskou unii do červených čísel skrze německý průmysl. Teď se děje to, co chtěli oni, velké koncerny jsou ve velkých problémech a jsou vyloženě závislé na dotacích. Čísla skutečně nelžou a jsou velmi špatná. V europarlamentu už se jen vymýšlí, na koho se to hodí, tak teď nálepku dostane Leyenová. Mladí lidé na Západě vám řeknou, že vymýtit CO2 je „bullshit“, to vám řeknou normální lidi. Ve zdegenerovaném Německu už se také značně probouzejí.
Další dotaz položila Milada Kozumplíková z Prahy 3: Co si to ten Otakar Foltýn ve svých vyjádřeních dovoluje?
Na to okamžitě zareagoval Jan Zahradil, který dal jasně najevo, že ho znepokojují silové složky (zejména zpravodajské složky a BIS), které vstoupily do veřejného prostoru, a to především proto, že mají černobílé vidění světa a až konspirativní uvažování. A tomu by se mělo nějak postavit. Nikdy dříve tu člověk nebyl prohlášen kvůli opačnému názoru za systémového nepřítele státu – to ho opravdu zneklidňuje, ale Otakar Foltýn je jen špička ledovce. Nicméně je to velmi nebezpečné pro celorepublikovou atmosféru.
Poslanec Patrik Nacher se obrátil na přítomné novináře, co o něm často píší, ať si představí, že by se to, co se tu děje s plukovníkem Otakarem Foltýnem, stalo za minulé vlády, jak by na to reagovali politici z koalice SPOLU, brali by to jako normální? Ti hlídací psi dnes nehlídají ty, co jsou u moci. Má pocit, že dnes je to podle sympatií novinářů. Jako opoziční politik se těšil na jiný přístup novinářů, ale přitom ho grilovali stejně jako předtím. Hlídací pes hlídá ty, co mají jiný názor (než ten jejich správný). Kdo je pod 5 %, tak je to podle novinářů špatně, a kdo je nad 5 %, tak je to také špatně. Novináři s vyhraněným názorem se nemůžou divit, když pak někdo odmítne rozhovor.
Boris Šťastný doplnil, že jako lékař připomíná předem novinářům, že až budou mít nehodu, tak je možná bude jednou jako lékař léčit, tak ať to mají na paměti. Novináři jsou pak na něho mírnější. Klidně by dal vysoké platy ekonomickým a jiným odborníkům, ale ať třeba společnost Delloite udělá o tomto průzkum například v soukromém sektoru, protože není žádným odborníkem ten, kdo má funkci náměstka ministra zdravotnictví ČR, a v životopise má: fotograf, marketér, pirát a recepční na hotelu.
O akci byl opravdu velký zájem, sál byl plný. Na závěr zazněla informace, že příště bude pátek třináctého v prosinci 2024.
gnews.cz
Czech 
English