Ve středu 18. září časně ráno nastane částečné zatmění Měsíce

Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné.  Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

Jak vzniká zatmění Měsíce?

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. A právě toho budeme svědky 18. září.

Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 18. září 2024. Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Jak proběhne zatmění Měsíce 18. září?

Před samotným zatměním budeme pozorovat celou noc klasický úplněk, který v jeho blízkosti bude doprovázet i jasná planeta Saturn. Až v časných ranních hodinách se Měsíc přiblíží nejdříve k zemskému polostínu (ve 2 hodiny 41 minut SELČ; tato fáze není očima vidět). Očima rozeznatelného potemnění Měsíce z jeho horního okraje si povšimneme až před 4. hodinou ranní. Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve 4 hodiny 12 minut SELČ začne částečné zatmění Měsíce. V té době najdeme našeho kosmického souputníka okolo 20° nad jihozápadním obzorem.

Simulační snímek oblohy během maximální fáze zatmění 18. září 2024. Západně od Měsíce bude také planeta Saturn. Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane ve 4 hodiny 44 minut. Měsíc najdeme ve výšce okolo 15° nad západojihozápadním obzorem. Jen 3° východně od měsíčního kotouče najdeme v dalekohledu planetu Neptun a 9° západně očima viditelný Saturn. Vysoko nad jižním a jihovýchodním obzorem se v zimních souhvězdích budou nacházet planety Jupiter (v Býku) a Mars (v Blížencích). 

Částečné zatmění Měsíce skončí v 5 hodin 15 minut SELČ, kdy už také bude svítat. Celé částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty. Po této fázi úkazu bude Měsíc pozvolna vystupovat i ze zemského polostínu a klesat k západnímu obzoru. Stále ještě bude z pravého okraje mírně tmavší a vizuálně se bude polostínové zatmění dát sledovat ještě asi 20 minut, tedy do cca 5 hodin 35 minut SELČ. V úplně celém průběhu proběhne zatmění nad obzorem jen v západní polovině Čech, nicméně jeho nejvýraznější část (částečné zatmění a očima viditelné fáze polostínového zatmění) bude pozorovatelná všude v České republice.

Průběh zatmění nad Českou republikou

* tato fáze je pozorovatelná těsně před a těsně po částečné fázi zatmění

Jak úkaz pozorovat?

Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery a odhalit, že část Měsíce ponořená v zemském stínu není zcela tmavá, neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla lámané v zemské atmosféře.

Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují měsíční záření na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik hala kolem Měsíce, atmosférickou korónu a podobně. Přechod řídkého oblaku může učinit podívanou ještě dramatičtější a fotogenickou. Ostatně úkaz se můžete pokusit vyfotografovat i s krajinou. Pokud počasí dovolí, stojí za to si dopředu naplánovat fotografování, aby se nízko položený zatmělý Měsíc nacházel například za hradem, vzdáleným stromem, štíty hor a podobně. Kompozice se vzdáleným objektem na obzoru může přinést velmi podařený fotografický úlovek. Fotografové mohou své snímky zaslat také do soutěže V zajetí vesmíru, podrobnosti zde: https://knihovna.obecmokre.cz/v-zajeti-vesmiru.

Optická iluze nad obzorem

Během úkazu můžeme být svědky i zajímavé optické iluze. Měsíc bude v době úkazu už poměrně nízko nad obzorem, a tak se nám může zdát větší. Důvodem je optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru. V době zatmění sice budeme pozorovat jeden z úhlově větších úplňků v roce – jen necelých 11 hodin po maximu zatmění se Měsíc ocitne nejblíže k Zemi, ve vzdálenosti pouhých 357 283 km, tedy si zaslouží sice neastronomické, ale zažité označení „superúplněk“ – ale to s dojmem „velkého“ Měsíce ani zdaleka nesouvisí tak jako zmíněná optická iluze.

Další částečné zatmění Měsíce u nás proběhne 14. března 2025. Z našeho území navíc už za necelý rok, 7. září 2025 v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci spatříme úplné zatmění Měsíce, jedno z nejdelších v tomto desetiletí.

Krátké video o tomto zatmění s průvodcem Petrem Horálkem:

Astronomický ústav AV ČR/ gnews – RoZ_07