Ministerstvo vnitra dnes na svém webu zveřejnilo manuál pro starosty obcí zasažených povodněmi, ve kterém radí s postupem při zajišťování nadcházejících voleb.
„Organizace voleb na území obce je v rukou starostek a starostů obcí a obecních úřadů. Ministerstvo vnitra vnímá složitou situaci v oblastech zasažených povodní v těsné časové blízkosti před volbami. Maximálně se tak snažíme koordinovat podporu při zajištění voleb a nabízet pomoc,“ uvedlo vnitro a obcím nabídlo pomoc s náhradními prostorami, zdrojem elektřiny, členy volebních komisí či náhradními hlasovacími lístky.
Konkrétně nabídlo tuto pomoc:
• nedostupnost volební místnosti a potřeba alternativního řešení
o v případě, že obec nemůže zajistit náhradní prostory, příslušný Hasičský záchranný sbor kraje pomůže s vytvořením provizorní volební místnosti
• potřeba zajištění elektrické energie pro volební místnost
o v případě, že volební místnosti budou bez elektřiny, HZS, Státní správa hmotných rezerv nebo JSDH obce pomůže se zajištěním náhradního zdroje
• ohrožení personálního zajištění voleb (naplnění okrskových volebních komisí)
o státní úřady a další instituce a organizace jsou připraveny nabídnout do komisí své zaměstnance nebo členy
• nedosažitelnost údajů pro seznam voličů z centrálních evidencí
o MV pomůže se zajištěním údajů alternativní cestou
• nedostatek volební dokumentace
o MV navýšilo rezervy a distribuuje je na krajské úřady/distribuční místa při ORP
• nedosažitelnost přebíracího místa Českého statistického úřadu
o ČSÚ najde řešení pro stanovení dosažitelného přebíracího místa
V „Metodice k postupu při zajištění voleb do zastupitelstev krajů a do Senátu v obcích postižených povodněmi“ jsou pak jednotlivé body rozebrány podrobněji.
Pokud nebude možné uspořádat volby v původně oznámené volební místnosti, uvádí se zde, že „volební zákon nestanovuje striktně, že by bylo nutné, aby se volební místnost nacházela na území volebního okrsku, pro který byla zřízena, zákonným požadavkem je dostupnost z pohledu průměrného voliče. Volební zákon nestanovuje standardy pro místnost ve smyslu, že má jít o nějakou konferenční místnost o určité minimální ploše a určeným mobiliářem, tedy je možné volební místnost umístit i do kanceláře, bytu apod. V krajním případě si lze představit i umístění volební místnosti na katastrálním území sousední obce ve stejném kraji, je-li zachována dostupnost.“
Nelze-li najít vhodnou místnost v zastřešeném objektu, doporučuje se „možnost zřídit volební místnost v alternativních prostorech – unimobuňka, stan či altán, nebo zcela v otevřeném venkovním prostoru – i v takových prostorech lze umístit vybavení volební místnosti, které vyžaduje volební zákon, zákonnost voleb nebude ohrožena, pokud bude státní znak a státní vlajka umístěna alternativně podle charakteru.“
Jako krajní řešení, pokud výše uvedené možnosti nejsou objektivně realizovatelné, nebo by nešlo z hlediska voličů o dostupnou alternativu, je podle metodiky „možno zajistit volby na území volebního okrsku zcela do přenosné volební schránky – v takovém případě je třeba informovat voliče všemi dostupnými prostředky a zajistit funkční systém ‚objednávek‘ a vzájemné kontroly výpisů ze seznamu voličů mezi členy okrskové volební komise v otázce zamezení dvojího hlasování. Nezbytné však bude zajistit prostor pro sčítání hlasů po ukončení hlasování.“
V postižených oblastech lze očekávat, že s ohledem na primární zájem členů okrskových volebních komisí zajistit ochranu svého majetku, dojde k rezignacím členů a okrsková volební komise poklesne pod počet určený jako minimální starostou obce. Minimální počet členů komise stanoví volební zákon na šest členů a u okrsků do 300 voličů čtyři členové, v případě poklesu pod zákonnou hranici má starosta obce povinnost dojmenovat členy. Průkaz člena okrskové volební komise není třeba v těchto případech vyhotovovat.
Metodika uvádí, že „v krajním případě je možné i to, že pro určitý okrsek bude jmenována komise, která je personálně totožná s komisí, která je schopna v obci fungovat a zajišťuje jiný okrsek – zůstanou dva okrsky se dvěma komisemi, avšak oba okrsky budou obsluhovány toutéž komisí v jedné volební místnosti [losování předsedy a místopředsedy se provede za každý okrsek zvlášť; mohou tak být dva (místo)předsedové, kteří postupují ve vzájemné součinnosti, nebo může být za oba okrsky vylosována stejná osoba]. Stačí jeden prostor pro úpravu hlasovacího lístku, ale musí být k dispozici dvě volební schránky, dva výpisy ze seznamu voličů. Komise musí pečlivě dbát, aby volič vhodil hlas do správné volební schránky podle okrsku, do kterého patří. Následně se budou vyhotovovat dva zápisy o výsledku voleb – za každý okrsek zvlášť. Ještě jednou se v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba maximálně dbát na oddělenost jednotlivých okrsků v intencích níže uvedeného. Členům, kteří zastávají funkci ve dvou komisích současně, vzniká nárok na odměnu za činnost v obou komisích.“
Jako krajní řešení se podle metodiky jeví „zajištění hlasování i v menším, než zákonném počtu členů komisí – vždy platí, že je lépe hlasování pro občany zajistit i s tím, že bude snížen zákonný standard, než místnost neotevřít. V případě poklesu členů komise pod zákonem stanovené hranice bude třeba tuto skutečnost zaznamenat do poznámek k zápisu o výsledku hlasování v okrsku.“
V metodice je popsán i jeden konkrétní možný případ: „Pokud by členové komise museli zajistit hlasování u voliče do přenosné volební schránky a současně by nezbyl žádný člen komise ve volební místnosti, lze pro daný čas na nezbytně nutnou dobu přerušit hlasování (v případě personální krize je třeba upřednostnit, aby v místnosti zůstali alespoň dva členové komise a s přenosnou schránkou by byl vyslán třetí člen samostatně – nedoporučuje se tedy, aby ve volební místnosti zůstal pouze jeden člen komise).“
Krajský úřad Moravskoslezského kraje a vybraná distribuční místa v obcích s rozšířenou působností v Olomouckém kraji dostanou podle ministerstva dodatečnou rezervu sad hlasovacích lístků a úředních obálek, které mohou posloužit pro případ, že v obci lístky povodeň zničila.
mvcr.cz/gnews – RoZ_07
Czech 
English