URUMČI 14. října – Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil think tank přidružený k čínské národní tiskové agentuře Xinhua, přináší pohled na příležitosti a výzvy, kterým čelí zpravodajská média po celém světě v éře umělé inteligence (AI).
Stejně jako předchozí revoluce v komunikačních technologiích se ani vývoj AI nevyhne „Collingridgovu dilematu“, uvádí zpráva nazvaná „Odpovědnost a poslání zpravodajských médií v éře AI“, která upozorňuje na rozpor mezi potřebou rozvoje a nutností řízení s cílem využít AI pro zlepšení lidstva.
Zpráva zkoumá příležitosti a výzvy, kterým čelí globální média v éře AI, a zkoumá poslání médií, přičemž poukazuje na současný stav vnímání a využívání AI v globálních zpravodajských médiích, uvedl Fu Hua, prezident tiskové agentury Xinhua a předseda akademického výboru Institutu Xinhua.
Zpráva o 23 000 slovech, rozdělená do čtyř částí, vznikla na základě rozsáhlých rozhovorů s globálními mediálními organizacemi, technologickými společnostmi a vědeckými výzkumnými ústavy a také na základě vícejazyčných dotazníků pro globální média.
Podle zprávy, která byla zveřejněna během probíhajícího 6. světového mediálního summitu v Urumči, hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny, vnímá většina (66 %) dotazovaných zpravodajských médií po celém světě dopad generativní umělé inteligence na toto odvětví pozitivně. Navíc 51,2 procenta respondentů již začalo technologie AI implementovat.
Mediální organizace od generativní AI očekávaly především zvýšení včasnosti a produktivity zpravodajství. Vyjádřily však také obavy z možných rizik pro důvěryhodnost spojených s AI, zejména pokud jde o „zkreslení a nepřesnost zpravodajských stop a materiálů“. Tyto obavy sdílelo podstatných 76,4 % respondentů.
Kromě toho se výrazná většina, 85,6 procenta, dotázaných zpravodajských médií domnívala, že aplikace generativní UI vyžaduje lepší regulaci.
Tato zjištění vycházejí z dotazníkového šetření provedeného v roce 2024. Průzkumu se zúčastnilo více než 1000 respondentů z 53 zemí a regionů, kteří zastupovali různá média, jako jsou noviny, periodika, rozhlasové a televizní stanice, zpravodajské agentury, webové stránky a poskytovatelé služeb mobilních aplikací.
Andrej Kondrašov, generální ředitel ruské tiskové agentury TASS, ve svém projevu na summitu uvedl, že umělá inteligence zásadně mění mediální průmysl. „Je nezbytné, aby se pracovníci médií spojili a využili této příležitosti ke správnému využití této technologie, aby společně zvýšili blaho lidí,“ řekl.
„Umělá inteligence pohání novou vlnu produktivity ve zpravodajských médiích a vytváří pokročilé produktivní síly napříč sběrem, produkcí, distribucí a hodnocením obsahu,“ upozorňuje zpráva.
Umožňuje mediálním organizacím i spotřebitelům lepší zážitky, které překračují čas a prostor, integrují virtuální a reálné interakce a usnadňují komunikaci mezi člověkem a strojem.
Kromě toho AI podporuje nové obchodní modely, včetně přístupu zaměřeného na média pro všechno, médií založených na platformě a digitalizovaného a inteligentního průmyslu.
Zpráva však varuje před četnými riziky a výzvami, které přináší nejistota AI a její zneužití.
V dokumentu se uvádí, že falešné informace se stupňují co do rozsahu, formy a distribuce, což vyvolává globální krizi autenticity, a upozorňuje, že omezení technologie a soukromé zájmy uživatelů vytvářejí „koluzní“ efekt, který znečišťuje veřejné mínění a negativně ovlivňuje vnímání jednotlivců a společenský diskurz.
Tamas Kovacs, generální ředitel maďarské mediální skupiny ATV, uvedl, že šíření pravdy zůstává jádrem zpravodajství a odpovědností, kterou by zpravodajská média měla v digitální éře, uprostřed rychlého rozvoje nových technologií, nést. „Spolupráce mezi médii, zejména v oblasti nových technologií, má větší hodnotu než kdykoli předtím,“ řekl.
Rozsáhlé hodnotové spory a etická dilemata navíc podle zprávy staví umělou inteligenci před dilema mezi rozvojem a správou.
Dodává, že „propast v inteligenci“ může dále prohloubit rozdíly mezi lidmi, městskými a venkovskými oblastmi a mezi Severem a Jihem, podpořit technologickou hegemonii a prohloubit nerovnováhu v globálním rozvoji.
Zpráva navrhuje, aby zpravodajská média převzala svou společenskou odpovědnost, zavázala se k přístupu „lidé na prvním místě“ a podporovala „inteligenci pro dobro“ v éře umělé inteligence.
K dosažení tohoto cíle by zpravodajská média mohla urychlit iniciativy zaměřené na inteligenci s cílem zvýšit hodnotu médií, upřednostnit etické využívání AI a zavést spolehlivé standardy, převzít společenskou odpovědnost za optimalizaci kognitivního prostředí a podpořit dialog a spolupráci s cílem zlepšit globální správu.
„Tímto způsobem se spojí mocné mediální síly, aby vytvořily komunitu se společnou budoucností a přispěly k lepšímu světu,“ uvádí se ve zprávě.
XINHUA/ gnews – RoZ
FOTO – Xinhua/Xin Yuewei, Hu Huhu, Mu Yu
Czech 
English