BERLÍN 17. října – Německo, kdysi považované za ekonomickou velmoc Evropy, se již druhým rokem po sobě potýká s hospodářským poklesem, což vyvolává obavy o jeho budoucí růstové vyhlídky.
Poslední podzimní prognóza německé vlády předpovídá pro rok 2024 pokles HDP o 0,2 % po podobném propadu v roce 2023, čímž se Německo stalo jedinou vyspělou ekonomikou se záporným růstem v loňském roce.
Odborníci připisují hospodářský pokles kombinaci konzervativních veřejných investic, přílišné závislosti na zpracovatelském průmyslu a vývozu a vnějších šoků, jako je rusko-ukrajinský konflikt. Tyto faktory naznačují, že Německo může mít v krátkodobém horizontu potíže získat zpět svou dřívější hospodářskou sílu.
„Motor“ zpomaluje
Před více než dvaceti lety bylo Německo kvůli své pomalé ekonomice označováno za „nemocného muže Evropy“. Země se však vzpamatovala a stala se hospodářským motorem Evropy, zejména po světové finanční krizi v roce 2008. Dnes se však objevují známky opětovného poklesu.
Po poklesu v roce 2023 snížila poslední ekonomická zpráva německé vlády, zveřejněná 9. října, prognózu růstu HDP pro rok 2024 z předpokládaného 0,3% nárůstu na 0,2% pokles, což naznačuje druhý rok recese v řadě.
Tento pokles byl podpořen vysokou inflací, zvýšenými úrokovými sazbami a slabou exportní poptávkou. Německo jako exportně orientovaná ekonomika je obzvláště zranitelné vůči výkyvům světové poptávky, což vedlo k poklesu průmyslové produkce, továrních objednávek a vývozu ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Hospodářské tlaky si vybírají daň na podnicích. Německá úvěrová agentura Creditreform oznámila, že v první polovině roku 2024 požádalo o bankrot přibližně 11 000 podniků, což představuje téměř 30procentní nárůst oproti předchozímu roku a dosáhlo nejvyšší úrovně od roku 2016.
Větší firmy rovněž oznámily snižování počtu pracovních míst. Volkswagen oznámil potenciální propouštění a uzavření některých svých německých závodů, zatímco skupina ZF Group, výrobce automobilových dílů, plánuje do roku 2028 snížit počet svých zaměstnanců o 11 000 a 14 000 pracovních míst. Také společnost Continental, významný hráč v odvětví dopravy, hodlá snížit počet svých zaměstnanců o 7150.
Vnitřní omezení
Odborníci uvádějí jako významnou překážku hospodářského růstu Německa byrokratickou neefektivitu a upozorňují, že založení nového podniku v zemi trvá nejméně 120 dní, což je dvojnásobek průměrné doby v zemích OECD.
Situaci dále komplikují nedostatečné investice do infrastruktury. Stárnoucí německé železnice, zhoršující se stav dálnic a pomalá rychlost internetu podkopávají pověst Německa jako světového hospodářského lídra. Podíl veřejných investic na HDP již několik let trvale klesá pod průměr EU.
Za vlády bývalé kancléřky Angely Merkelové činily výdaje na infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice, v průměru pouze 0,65 % HDP, což vedlo ke zpoždění nezbytných oprav. V červnu jezdilo na čas pouze 52,5 procenta vlaků, což je rekordně málo.
Zaostává také digitální infrastruktura země. Údaje společnosti Statista ukazují, že pouze 4,2 milionu Němců má přístup k optickému internetu, což odpovídá pouhé 17,7procentní míře pokrytí. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti EU je Německo navíc pod průměrem EU, pokud jde o digitální dovednosti, digitalizaci podniků a digitální veřejné služby.
Politické neshody v německé koaliční vládě tyto problémy ještě zhoršily a brání pokroku v klíčových politikách, včetně federálního rozpočtu na rok 2025. Zatímco sociální demokraté (SPD) a Zelení prosazují zvýšení výdajů na ekologické přechodové iniciativy a infrastrukturu, Svobodná demokratická strana trvá na přísném dodržování ústavních dluhových limitů, což vede k vleklým jednáním.
Vnější faktory
Hospodářský úspěch Německa je dlouhodobě spojen s jeho zpracovatelským průmyslem, jehož odvětví, jako je automobilový průmysl, strojírenství, elektronika a chemický průmysl, se na HDP podílejí 19 procenty, což je dvakrát více než v Británii a Francii. Tato silná závislost na tradičních průmyslových odvětvích však Německo vystavila narušení globálních dodavatelských řetězců, zejména po pandemii COVID-19 a rusko-ukrajinském konfliktu.
Ekonomové varují, že pomalý přechod Německa na nová odvětví, jako je umělá inteligence a obnovitelné zdroje energie, omezuje jeho schopnost kompenzovat poklesy v tradičních odvětvích. Americký zákon o snižování inflace, který poskytuje značné dotace na zelené technologie, přilákal investice z Německa pryč, přičemž společnost Tesla přesunula plány na výstavbu továrny na baterie z Německa zpět do Spojených států.
„Německá ekonomika je postavena na výrobě, a pokud bude deindustrializace pokračovat, může to mít vážné dlouhodobé dopady,“ uvedl Zheng Chunrong, ředitel Centra pro německá studia na univerzitě Tongji.
Budoucí výzvy
Hospodářské potíže Německa jsou důsledkem kombinace vnitřních a vnějších faktorů, které zahrnují jak krátkodobé poruchy, tak dlouhodobé strukturální problémy. MMF předpokládá, že růst Německa bude v příštích pěti letech zaostávat za růstem Spojených států, Velké Británie a Francie.
Německý kancléř Olaf Scholz oznámil svůj záměr usilovat v příštím roce o znovuzvolení. Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly v červnu, však jeho strana SPD utrpěla výrazné ztráty ve prospěch opozičních stran, přičemž kritici porážku přičítají všeobecné nespokojenosti s tím, jak vláda zvládá ekonomické problémy.
V červenci Scholzova vláda oznámila návrh rozpočtu na rok 2025 spolu se 49 opatřeními zaměřenými na stimulaci růstu. Tato opatření zahrnují investiční pobídky, snížení byrokracie a posílení energetické infrastruktury.
Navrhovaná opatření zahrnují prodloužení pravidla zrychlených odpisů pro podniky do roku 2028, zvýšení maximálních odpisů a nové daňové pobídky pro práci přesčas. Cílem rozpočtu je zvýšit federální investiční výdaje, přičemž na rok 2025 je vyčleněno rekordních 57 miliard eur (62,13 miliardy amerických dolarů). Kromě toho budou zvýšeny dotace na výzkum a vývoj, přičemž velké podniky budou mít nárok na dotaci až 3 miliony eur (3,09 milionu dolarů) a malé a střední podniky (MSP) až 4,2 milionu eur (4,58 milionu dolarů).
Odborníci však varují, že omezený fiskální prostor může omezit dopad těchto opatření. „Vysoké náklady na energie, nadměrná regulace, stárnoucí infrastruktura a nedostatek kvalifikovaných pracovníků a surovin přispívají k hospodářskému oslabení Německa,“ uvedl Zheng. „Zůstává nejisté, zda Německo dokáže udržet krok se Spojenými státy a rozvíjejícími se trhy.“
XINHUA/ gnews – RoZ
FOTO – Xinhua/Ren Pengfei
Czech 
English