KIŠINĚV, 21. října – První kolo moldavských prezidentských voleb neurčilo vítěze. Rozhodnutí padne ve druhém kole, které je naplánováno na 3. listopadu a v němž se utkají současná prezidentka Maia Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo.
Mezitím stále nejsou jasné výsledky referenda, které se konalo v den voleb. Údaje z volebních místností v zahraničí, které by mohly rozhodnout o výsledku referenda, stále přicházejí.
Agentura TASS shromáždila hlavní zprávy o výsledcích hlasování.
Nepřesvědčivé vedení
Sanduová má 41,84 % hlasů, zatímco Stoianoglo 26,35 %, vyplývá z předběžných výsledků, které po zpracování 100 % protokolů zveřejnila Ústřední volební komise (ÚVK).
První trojici uzavírá lídr Naší strany Renato Usatii s 13,77 % hlasů. Za ním následují bývalá šéfka Gagauzie Irina Vlahová a bývalá prokurátorka Victoria Furtuna, které mají 5,46 %, resp. 4,53 % hlasů, a bývalí premiéři Vasile Tarlev (3,24 %) a Ion Chicu (2,09 %).
První kolo moldavských prezidentských voleb vítěze neurčilo, neboť žádný z kandidátů nezískal 50 % hlasů. Druhé kolo se bude konat 3. listopadu. Druhého kola se zúčastní Sanduová a také Stoianoglo, kterého podporuje moldavská opoziční Strana socialistů.
Výsledky referenda
Po zpracování 98,47 % protokolů se v referendu 50,09 % moldavských občanů vyslovilo pro vstup do EU, zatímco 49,91 % hlasovalo proti této iniciativě. Během noci bylo více odpůrců referenda, ale do rána se poměr hlasů přesunul na druhou stranu, když se do sčítání zapojily volební místnosti v západních zemích.
Do volebních místností v Moldavsku a v zahraničí přišlo celkem 1 546 757 lidí, což představuje 51,4 % osob uvedených na volebních seznamech. Z nich 1 478 958 (49,81 %) obdrželo hlasovací lístky pro účast v referendu, ostatní se hlasování zdrželi.
Referendum jednoznačně neuspělo v moldavské gagauzské autonomii a ve volebních místnostech, kde hlasovali obyvatelé neuznaného Podněstří. Zatímco v Podněstří hlasovalo proti referendu 62,56 %, v Gagauzii bylo proti 94,84 %. V Podněstří nebyly zřízeny žádné volební místnosti.
Pozorovatelé se domnívají, že referendum mělo za cíl konsolidovat voliče pro vítězství Sanduové v podmínkách hospodářské krize a opozičních protestů.
Volební místnosti v Moskvě
V Rusku byly otevřeny pouze dvě volební místnosti na moldavském velvyslanectví v Moskvě, údajně z bezpečnostních důvodů na jiných místech. Naproti tomu během voleb v roce 2020 bylo v různých ruských městech zřízeno 17 volebních místností.
U volebních místností se po celý den tvořily dlouhé fronty a moldavští občané pořádali pikety, aby se domohli naplnění svých volebních práv. Podle Ústřední volební komise (ÚVK) byly tyto volební místnosti během voleb nejvíce přeplněné.
Reakce úřadů
Premiér Dorin Recean prohlásil, že ve volebních místnostech docházelo k převážení voličů a rozdávání dárků, což moldavské zákony zakazují. Po zveřejnění předběžných výsledků prezidentka Maia Sanduová prohlásila, že do demokratického procesu zasahují „zločinecké skupiny a vnější síly“. Tvrdila, že má důkazy o pokusech podplatit přibližně 300 000 voličů. Sanduová prohlásila, že před rozhodnutím o dalších krocích vyčká na konečné výsledky.
Během vyhlašování předběžných výsledků voleb a výsledků referenda Sanduová třikrát odložila vystoupení před novináři.
Odhad opozice
Ilan Šor, vůdce opozičního Vítězného bloku, prohlásil, že prezidentka Maia Sanduová byla v referendu o vstupu Moldavska do EU poražena. Volby sledovalo více než 2000 pozorovatelů, včetně zástupců OBSE a dalších organizací a zahraničních diplomatů. Zástupci Ruska a institucí Společenství nezávislých států však nebyli k pozorování procesu přizváni.
Moldavsko je parlamentní republikou, což znamená, že prezident potřebuje k výkonu své plné moci podporu zákonodárného sboru. Prezidentka Sanduová má tuto podporu od strany Akce a solidarita, která ovládá parlament a vytvořila současnou vládu. Pozorovatelé upozorňují, že výsledek těchto voleb a zisk Sanduové přímo ovlivní parlamentní volby v roce 2025.
TASS/ gnews – RoZ
Czech 
English