TBILISI, 27. října – Ačkoli voliči měli na výběr z 18 kandidátních listin a kandidáti mohli obecně vést svobodnou kampaň, parlamentní volby v Gruzii byly poznamenány zakořeněnou polarizací a obavami z nedávno přijatých právních předpisů a jejich dopadu na základní svobody a občanskou společnost, jakož i velmi rozdělující rétorikou v kampani a rozšířenými zprávami o nátlaku na voliče, uvedli dnes ve svém prohlášení mezinárodní pozorovatelé.
Společná pozorovatelská mise Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), Parlamentního shromáždění OBSE (PS OBSE), Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE), Parlamentního shromáždění NATO (PS NATO) a Evropského parlamentu (EP) konstatovala prohlubující se politické rozpory, jakož i značnou nerovnováhu ve finančních zdrojích a četné výhody, kterých se chopila vládnoucí strana, přispěly k již tak nerovným podmínkám. V období před volbami informovaly četné organizace občanské společnosti o stigmatizujícím dopadu „zákona o transparentnosti zahraničního vlivu“ spolu s případy útoků a zastrašování. To spolu s možnými sankcemi za nedodržování zákona ovlivnilo i jejich schopnost vykonávat svou práci bez nepřiměřeného tlaku.
„Nevyváženost finančních zdrojů, rozdělující atmosféra kampaně a nedávné legislativní změny vyvolávaly v průběhu volebního procesu značné obavy,“ uvedl Pascal Allizard, zvláštní koordinátor a vedoucí krátkodobé pozorovatelské mise OBSE. „Přesto angažovanost, která se projevila v den voleb – aktivní účast voličů, silná přítomnost občanských a stranických pozorovatelů a bohatá rozmanitost hlasů – svědčí o tom, že systém stále roste a vyvíjí se, přičemž demokratická vitalita se teprve buduje.“
Pozorovatelé shledali právní rámec jako přiměřený pro konání demokratických voleb. Některé dřívější pozitivní změny však byly nedávnými novelami zrušeny a několik dlouhodobých doporučení zůstává nezohledněno. Zatímco dřívější změny byly přijaty po inkluzivní veřejné diskusi, časté revize, včetně řady provedených krátce před volbami a bez široké podpory napříč stranami, narušily jeho stabilitu a vyvolaly obavy z možnosti zneužití změn k získání politického prospěchu. Současně byla účinnost dohledu nad financováním volebních kampaní oslabena omezeným prosazováním a obavami z nestrannosti a politické instrumentalizace dohledového orgánu.
„Tyto volby byly poznamenány vysokou polarizací politické a mediální krajiny, nenávistnými projevy vůči opozici a občanské společnosti a antagonismem vůči úřadu prezidenta,“ uvedl Iulian Bulai, vedoucí delegace PACE. „Kvalita voleb odrážela předvolební období. Vzhledem k případům kupování hlasů, rozšířené atmosféře nátlaku a stranicky organizovaného zastrašování před volbami a v jejich průběhu, zejména ve venkovských oblastech, otázkám ohledně nestrannosti státních institucí, vyjadřujeme své obavy z volebních podmínek, zejména z nerovných podmínek, které podkopávají důvěru ve výsledek a vysvětlují reakce na výsledky voleb. Těmito otázkami se musí orgány zabývat.“
Navzdory ústavní povinnosti zajistit rovnost žen a mužů, právní změny provedené v tomto roce tento cíl zpochybnily a vedly k výraznému poklesu počtu žen na stranických kandidátních listinách pro tyto volby. V programech stran chyběla sdělení zaměřená konkrétně na ženy a v kampaních se objevovalo jen málo žen. Zároveň se ženy-političky v Gruzii nadále potýkají s hluboce zakořeněnými stereotypy a dokonce i s násilím.
„I když chválíme převážně poklidné volby, pokles počtu žen na kandidátkách v důsledku zrušení genderových kvót je překážkou pro rozmanitost, zejména proto, že aktivní účast žen ve volebních místnostech zdůrazňuje jejich zásadní roli a požadavek na větší zastoupení,“ uvedla Pia Kauma, vedoucí delegace OBSE v PA. „Vzhledem k nedávnému přijetí zákona o transparentnosti zahraničního vlivu doufám, že jeho důsledky pro svobodu sdružování a projevu budou v příštím parlamentu přehodnoceny, aby byla chráněna životně důležitá činnost občanské společnosti v Gruzii a aby byly vyslyšeny všechny hlasy.“
Volební správa zorganizovala volby efektivně, ale vnímání její nestrannosti veřejností bylo poškozeno obavami z nedávných změn týkajících se jejích nominačních a rozhodovacích procesů, jakož i z vnímaných vazeb mezi členy bez formální politické příslušnosti a vládnoucí stranou. Poprvé se ve většině volebních místností používala elektronická zařízení a volební správa vynaložila značné úsilí, aby voliče před dnem voleb poučila o jejich používání. Volební den byl obecně procedurálně dobře organizovaný a spořádaný, ale vyznačoval se napjatou atmosférou. Tajnost hlasování byla často ohrožena a objevily se zprávy o zastrašování a nátlaku na voliče.
„Respektování společných hodnot svobody jednotlivce, demokracie a právního státu je základní podmínkou členství v NATO. Tyto volby byly další kritickou zkouškou pro gruzínskou demokracii a jejich následky budou další,“ uvedl Faik Öztrak, vedoucí delegace PA NATO. „Nyní je mou povinností podat o těchto volbách zprávu – od správy voleb až po zastrašování a nátlak na voliče -, aby Shromáždění mohlo prozkoumat, jak nejlépe podpořit gruzínský lid, který znovu a znovu prokázal, že chce demokratickou Gruzii v EU a NATO.“
Kampaň byla soutěživá, i když tlumená, ale použitý jazyk a obrazy byly velmi rozdělující. Během kampaně představitelé vládnoucí strany veřejně prohlašovali, že po volbách hodlají zakázat klíčové opoziční strany. Pozorovatelé rovněž zaznamenali zprávy o zastrašování, nátlaku a tlaku na voliče, zejména na zaměstnance veřejného sektoru a další skupiny, což vyvolává obavy o možnost některých voličů odevzdat svůj hlas bez obav z odplaty.
„Nadále vyjadřujeme hluboké znepokojení nad ústupem od demokracie v Gruzii. Průběh včerejších voleb je toho bohužel důkazem,“ uvedl Antonio López-Istúriz White, vedoucí delegace EP. „Budeme situaci v Gruzii i nadále pozorně sledovat, abychom zjistili, zda se příští vláda rozhodne přizpůsobit hodnotám a normám EU a zvrátit negativní tendence posledních měsíců.“
Gruzínská mediální scéna je rozmanitá, ale velmi polarizovaná a závislá na financování ze strany politických subjektů. Monitoring médií provedený pozorovatelskou misí ukázal jasnou politickou zaujatost všech médií, zatímco zákonné povinnosti nestranného zpravodajství v komerčních televizích byly ignorovány. Ačkoli zpravodajství veřejnoprávní televize o kandidátech mělo většinou pozitivní nebo neutrální tón, věnovala výrazně více času vládnoucí straně než ostatním stranám. Po řadě nedávných útoků, zastrašování a nátlaku navíc zůstává velkým problémem bezpečnost novinářů.
„Kampaň před parlamentními volbami v Gruzii sice nabídla voličům široký výběr, což bylo dobré vidět, ale to nestačí k tomu, aby volby byly v souladu s mezinárodními demokratickými zásadami,“ uvedl Eoghan Murphy, který vedl volební pozorovatelskou misi ODIHR. „Hluboká polarizace v zemi, nepřiměřený tlak na voliče a občanskou společnost a napětí, které jsme viděli v den voleb, ukazují, že je třeba ještě mnoho práce.“
Mezinárodní volební pozorovatelská mise na parlamentní volby v Gruzii čítala celkem 529 pozorovatelů ze 42 zemí, které tvořilo 380 expertů, dlouhodobých a krátkodobých pozorovatelů vyslaných ODIHR, 60 poslanců a zaměstnanců z PS OBSE, 39 z PS PACE, 38 z PS NATO a 12 z EP.
OBSE/ gnews – RoZ
Czech 
English