Evropská komise dnes přijala svůj každoroční balíček týkající se rozšíření, v němž podrobně hodnotí současný stav a pokrok, kterého Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina a Turecko dosáhly na své cestě k přistoupení k EU. Hodnocení jsou doplněna doporučeními a pokyny k reformním prioritám.
Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro stávající členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie přináší významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „V napjaté geopolitické situaci je více než kdy jindy nutné, abychom dokončili sjednocení našeho kontinentu v rámci stejných hodnot demokracie a právního státu. V posledních letech jsme již učinili velký pokrok v integraci nových členských států. A rozšíření bude i nadále jednou z hlavních priorit nové Komise.“
Proces rozšiřování je i nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku každého z partnerů. To vyžaduje odhodlání provádět nezvratné reformy ve všech oblastech práva EU se zvláštním důrazem na základy procesu rozšíření. Demokracie, právní stát a základní hodnoty budou i nadále základními kameny politiky rozšíření EU. Členství v EU zůstává strategickou volbou.
Proces rozšíření nabral v průběhu let 2023 a 2024 novou dynamiku. Dne 15. října 2024 byl otevřen základní klastr s Albánií. Na prvních mezivládních konferencích v červnu 2024 byla zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Poté, co Černá Hora splnila prozatímní kritéria pro kapitoly týkající se právního státu, je na cestě k předběžnému uzavření dalších vyjednávacích kapitol. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. S Albánií i Severní Makedonií byl screeningový proces ukončen na konci roku 2023.
V červnu 2024 mezivládní konference potvrdila, že Černá Hora celkově splnila prozatímní kritéria pro kapitoly 23 a 24 týkající se právního státu, což poskytuje možnost přistoupit k prozatímnímu uzavření dalších kapitol, pokud budou splněny podmínky. V oblasti právního státu a soudnictví je třeba dosáhnout dalšího pokroku.
Komise opakuje své hodnocení, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření skupiny 3 (Konkurenceschopnost a růst podporující začlenění). Očekává se, že v nadcházejícím roce Srbsko urychlí práci na provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU ve všech oblastech, přičemž zvláštní pozornost bude věnována prozatímním referenčním kritériím v oblasti právního státu, jakož i zajištění skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a média, přičemž bude vyvíjet věrohodné úsilí o zastavení dezinformací a manipulace s informacemi ze zahraničí.
Pokud jde o Albánii, Komise vítá zahájení jednání o základním klastru na druhé mezivládní konferenci konané dne 15. října 2024. Je zásadní, aby orgány dále zintenzivnily tempo reforem zaměřených na EU, zejména v oblasti právního státu, upevnily výsledky v oblasti vymáhání práva, účinného boje proti korupci a organizované trestné činnosti a podpory základních práv, včetně svobody sdělovacích prostředků, vlastnických práv a menšin.
V případě Severní Makedonie je třeba, aby země pokračovala v provádění reforem souvisejících s EU, zejména v rámci základního klastru, zejména v oblasti soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Je třeba posílit důvěru v justiční systém. V prosinci 2023 byla dokončena screeningová zasedání pro všech šest klastrů acquis EU.
Bosna a Hercegovina prokázala hmatatelné výsledky, mimo jiné v oblasti řízení migrace, plného souladu se společnou a zahraniční bezpečnostní politikou EU, jakož i přijetím právních předpisů o integritě soudnictví, boji proti praní peněz a střetu zájmů. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Komise připravuje rámec pro jednání s cílem jeho přijetí Radou v okamžiku, kdy budou učiněny všechny příslušné kroky stanovené v doporučení Komise z října 2022.
Kosovo podalo žádost o členství v EU v prosinci 2022. Komise je i nadále připravena vypracovat stanovisko k žádosti Kosova o členství, jakmile o to Rada požádá. Byl zaznamenán pokrok v boji proti organizované trestné činnosti a zlepšilo se podnikatelské prostředí. Liberalizace vízového režimu pro Kosovo vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Kosovo musí zintenzivnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu.
Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním odhodlání Ukrajiny pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU. Po první mezivládní konferenci v červnu 2024 probíhá analytické zkoumání acquis (screening) hladce. Pokud Ukrajina splní všechny podmínky, Komise očekává zahájení jednání o klastrech, počínaje základy, co nejdříve v roce 2025.
Zahájení přístupových jednání je důležitým uznáním odhodlání Moldavska pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU, přestože čelí neustálému ruskému vměšování a dopadům ruské agresivní války proti Ukrajině. Po první mezivládní konferenci v červnu 2024 probíhá analytické zkoumání acquis (screening) hladce. Pokud Moldavsko splní všechny podmínky, Komise očekává zahájení jednání o klastrech, počínaje základy, co nejdříve v roce 2025.
Zatímco v prosinci 2023 Evropská rada udělila Gruzii status kandidátské země, její přístupový proces k EU byl mezitím de facto zastaven v důsledku postupu gruzínské vlády od jara 2024. Dne 26. října 2024 hlasovali gruzínští občané v parlamentních volbách. Předběžná zjištění společné mezinárodní volební pozorovatelské mise vedené Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) zjistila několik nedostatků, k nimž došlo v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí. Mezi uváděné nedostatky patří mj. nedávné legislativní změny volebního procesu, časté kompromisy v oblasti tajnosti hlasování, procedurální nesrovnalosti, zastrašování a nátlak na voliče, které negativně ovlivnily důvěru veřejnosti v tento proces. Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, která byla zdůrazněna již v minulých klíčových doporučeních.
Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem Evropské unie. Nicméně přístupová jednání s touto zemí zůstávají od roku 2018 v souladu s rozhodnutím Rady na mrtvém bodě. Vážné obavy přetrvávají v oblasti základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví. Dialog o právním státě a základních právech zůstává nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem. V návaznosti na strategické pokyny Evropské rady z dubna 2024 se vztahy s Tureckem vyznačovaly postupným obnovováním spolupráce a byly podniknuty konkrétní kroky ke konstruktivní výměně názorů v otázkách společného zájmu.
Nyní je na Radě, aby zvážila dnešní doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích v procesu rozšíření.
Rozšíření EU přinese jejím současným i budoucím členům dalekosáhlé socioekonomické výhody. Zvýšení počtu spotřebitelů na jednotném trhu poskytne podnikům velké příležitosti k rozšíření a volnějšímu obchodu. Aby bylo možné dosáhnout udržitelného růstu ve střednědobém horizontu a pokroku při plnění hospodářských kritérií pro členství v EU, je stále důležitější, aby země procesu rozšíření urychlily strukturální reformy. To zahrnuje zajištění fungujících tržních ekonomik a prokázání schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v EU. Hospodářské politiky by měly rovněž podporovat ambiciózní cíle v rámci ekologického a digitálního přechodu.
Sociálně-ekonomický růst v našich partnerských zemích podporují nové nástroje a pomůcky. S urychlujícím se přístupovým procesem přináší EU některé výhody jednotného trhu a poskytuje zvýšenou finanční pomoc, aby našim partnerům umožnila postupnou integraci a zakotvení v EU. Kromě úspěšných hospodářských a investičních plánů podněcují reformy, jejichž jádrem je spravedlnost a právní stát, také plán růstu pro západní Balkán s nástrojem pro reformy a růst ve výši 6 miliard EUR a nástroj pro Ukrajinu ve výši 50 miliard EUR. Stejně tak Komise dne 10. října 2024 představila plán růstu pro Moldavsko s nástrojem pro reformy a podporu investic ve výši 1,8 miliardy EUR, který má podpořit jeho sociálně-ekonomické reformy a zvýšit investice.
europa.eu/ gnews – RoZ