Posílení připravenosti Evropy je naléhavou záležitostí. Evropa čelí nové realitě, která se vyznačuje zvýšeným rizikem a hlubokou nejistotou. Od začátku tohoto desetiletí zažila EU nejvážnější pandemii za posledních sto let, nejkrvavější válku na evropské půdě od druhé světové války a nejteplejší rok v historii.
V této souvislosti byl Sauli Niinistö – bývalý prezident Finské republiky a zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise – pověřen předsedkyní von der Leyenovou, aby společně s vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (VP/VP) vypracoval zprávu, v níž zhodnotí složité výzvy, kterým EU a její členské státy čelí, a vypracoval doporučení, jak zvýšit civilní a vojenskou připravenost a připravenost EU na budoucí krize.
Zpráva zdůrazňuje potřebu nového ambiciózního přístupu k naší připravenosti a pohotovosti. Za tímto účelem předkládá přibližně 80 doporučení pro krátkodobá i střednědobá a dlouhodobá opatření.
Podkladové materiály:
Vzhledem k tomu, že se geopolitické a bezpečnostní prostředí dramaticky mění, je posílení připravenosti EU naléhavé. EU a její členské státy čelí stále více vícerozměrným, komplexním a přeshraničním hrozbám a krizím. Posílení naší připravenosti bude
- bude mít odrazující účinek na aktéry hrozeb.
- sníží zbytková rizika
- vyřeší pocit hluboké nejistoty mezi občany.
- přispěje k základním předpokladům hospodářské prosperity a konkurenceschopnosti.
Skutečná připravenost bude vyžadovat komplexnější a integrovanější přístup. Všichni příslušní vojenští a civilní aktéři krizové reakce musí být plně připraveni a schopni účinně a bezproblémově reagovat v rámci širšího přístupu celé vlády a celé společnosti. Je zapotřebí vyšší úrovně připravenosti ve všech oblastech, která propojí vnitřní a vnější bezpečnost a bude využívat jak civilní, tak vojenské prostředky.
Další kroky
Jak se odráží v politických směrech a dopisech předsedkyně von der Leyenové pro příští funkční období (2024-2029), závěry a doporučení zprávy přispějí k práci nastupující Komise tím, že poskytnou vodítko pro různé nadcházející iniciativy, včetně strategie Unie připravenosti a bílé knihy o budoucnosti evropské obrany.
Zpráva: Společně bezpečněji – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy
Ke zprávě se na síti X vyjádřil lídr francouzské strany Patrioti Florian Philippot:
Naprosté šílenství!
Evropská unie právě „doporučila Evropanům, aby si vytvořili nouzové zásoby na nejméně 72 hodin a připravili se na válku s Ruskem!
K tomu vyzývá „zpráva o civilní a vojenské připravenosti Evropy“, kterou sepsal „zvláštní poradce předsedy Evropské komise“! Právě byla zveřejněna.
Ruská agrese je v ní prezentována jako „hlavní hrozba“!
EU chce totální válku!
Musíme ji urychleně opustit a zničit!
Ve vyjádření použil odkaz na článek:
Evropané mají vytvořit zásoby potravin pro případ války s Ruskem
V nové zprávě se doporučuje, aby si obyvatelé Evropské unie vytvořili zásoby pro případ vypuknutí války nebo jiné závažné mimořádné události.
Zprávu o civilní a vojenské připravenosti Evropy, která byla zveřejněna ve středu, napsal bývalý finský prezident Sauli Niinistö jako zvláštní poradce předsedy Evropské komise.
Zpráva konstatuje, že EU nebyla připravena ani na pandemii COVID-19, ani na ruskou agresi proti Ukrajině a že musí přejít „od reakce k proaktivní připravenosti“.
V rámci této strategie by EU měla doporučit domácnostem, aby se v případě mimořádné události připravily na soběstačnost po dobu minimálně 72 hodin, uvádí se ve zprávě.
Doporučuje členským státům, aby svým občanům poskytly mimo jiné pokyny týkající se vytváření zásob, evakuace a přístupu k záchranným službám.
Průzkum citovaný ve zprávě uvádí různé základní zásoby, které by domácnosti měly mít pro případ nouze, včetně zásob potravin, nápojů a léků, baterky a rádia na baterie.
Cílem těchto rad je připravit občany EU na mimořádné události od další pandemie až po extrémní počasí nebo ozbrojenou agresi.
Pandemie COVID-19 přiměla lidi na celém světě, aby náhle začali nakupovat zboží do zásoby, což vedlo k nedostatku některých položek.
Zpráva sice neuvádí ruskou agresi jako jedinou možnou hrozbu, ale uvádí ji jako hlavní.
„Nemáme jasný plán, co bude EU dělat v případě ozbrojené agrese proti členskému státu. Válečná hrozba, kterou Rusko představuje pro evropskou bezpečnost, nás nutí, abychom se jí zabývali jako ústředním bodem naší připravenosti, aniž bychom podkopávali práci na přípravě na jiné závažné hrozby,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva uvádí, že ačkoli hrozbu ruské agrese nejvíce pociťují bezprostřední sousedé, jakákoli akce Ruska proti členskému státu EU by měla dopad na všech 27 zemí bloku.
„Územní celistvost a politická nezávislost každého členského státu je neoddělitelně spjata s územní celistvostí a politickou nezávislostí ostatních členských států a EU jako celku,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva uvádí, že posílení postavení občanů by mělo být „jádrem“ komplexní strategie připravenosti a že blok by měl zvyšovat informovanost a podporovat soběstačnost svých obyvatel.
Navrhuje také další opatření v rámci celé EU, přičemž na posílení bezpečnosti a krizové připravenosti by mělo být vyčleněno nejméně 20 % celkového rozpočtu bloku. Navrhuje také plán většího sdílení zpravodajských informací mezi zeměmi EU.
Zpráva o 165 stranách byla ve středu předložena předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
europa.eu/ gnews – RoZ
Czech 
English