Protiteroristická opatření Baku
Ministerstvo upřesnilo, že jejím cílem je zajistit ustanovení třístranného prohlášení a odzbrojení a stažení arménské armády z území. Ázerbájdžán 19. září oznámil zahájení „protiteroristických opatření lokálního charakteru“ v Náhorním Karabachu. Ministerstvo obrany země uvedlo, že hodlá zajistit realizaci ustanovení třístranného prohlášení vedoucích představitelů Ázerbájdžánu, Arménie a Ruska z 9. listopadu 2020 a potlačit „rozsáhlé provokace v karabašské hospodářské oblasti“. Baku hodlá zajistit „obnovení ústavního pořádku Ázerbájdžánské republiky“ a bezpečnost civilního obyvatelstva, státních zaměstnanců a ázerbájdžánského vojenského personálu.
Cílem opatření je podle ázerbájdžánského ministerstva odzbrojit a stáhnout arménskou armádu z tohoto území a neutralizovat její vojenskou infrastrukturu. Ázerbájdžánské ozbrojené síly likvidují pozice arménských formací, jejich dlouhodobá palebná stanoviště, jakož i vojenské prostředky a vojenská zařízení. Civilní složky nejsou cílem, upřesnilo Baku a vyvrátilo informace z arménského segmentu sociálních sítí.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany rovněž upřesnilo, že o svých plánech informovalo velení ruského mírového kontingentu a vedení turecko-ruského monitorovacího centra. Kromě toho vedoucí oddělení Zakir Hasanov o situaci informoval svého tureckého kolegu Yashara Gulera. Guler zase ujistil, že Turecko „je Ázerbájdžánu i dnes nablízku“.
Později poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev uvedl, že hlavní úkoly jsou blízko splnění – „vojenské cíle již byly neutralizovány“, dále bude operace pokračovat bod po bodu, v omezenějším rozsahu.
Podle Hadžijeva by mělo být současné vedení neuznaného útvaru sesazeno a arménská armáda odzbrojena. Ázerbájdžán je zároveň připraven setkat se s představiteli arménského obyvatelstva Karabachu.
Situace na místě
Baku uvedlo, že arménská armáda ostřeluje dělostřeleckými jednotkami pozice ázerbájdžánské armády rozmístěné ve směru na okres Agdam. Jednotky ázerbájdžánských ozbrojených sil přijímají odvetná opatření.
Situace na ázerbájdžánských hranicích je pod kontrolou, na jakékoli provokace bude adekvátně reagováno, uvedla Státní pohraniční služba republiky.
Ázerbájdžán vytvořil na Lačinské silnici a dalších směrech humanitární koridory a přijímací místa pro evakuaci obyvatelstva z nebezpečné zóny v Náhorním Karabachu. Civilisté byli vyzváni, aby se drželi dál od vojenských objektů.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo zničení radarové stanice P-18 arménských ozbrojených sil ve směru na okres Chojavand.
Arménská reakce
Jerevan prohlásil, že arménské ozbrojené síly nejsou přítomny v Náhorním Karabachu, zatímco „ázerbájdžánské oficiální zprávy a média nadále uvádějí nepravdivá tvrzení“ o opaku. A podle arménského ministerstva obrany je od 14:00 (13:00 moskevského času) situace na hranicích země relativně stabilní.
Arménie se domnívá, že „Ázerbájdžán rozpoutal další rozsáhlou agresi proti obyvatelům Náhorního Karabachu a snaží se dokončit svou politiku etnických čistek“.
Premiér Nikol Pašinjan svolal k projednání situace zasedání Rady bezpečnosti. Uvedl, že situace na arménských hranicích je stabilní a Jerevan nehodlá podnikat unáhlené kroky. Také podle Pašinjana by na situaci v Náhorním Karabachu měly reagovat ruské mírové síly.
Pašinjan již o situaci v Náhorním Karabachu jednal s americkým ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Před budovou arménské vlády v centru Jerevanu se koná protest. Na náměstí se shromáždilo asi 500 lidí; protestující obviňují vedení země a osobně Pašinjana, že jejich politika vedla k současné situaci v Karabachu. Došlo ke střetům mezi policisty a protestujícími. Arménské ministerstvo vnitra vyzvalo protestující před budovou vlády, aby se zdrželi nezákonných akcí.
Prohlášení Ruska
Rusko je prudkým vyostřením situace v Náhorním Karabachu hluboce znepokojeno, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Kreml je „skutečně znepokojen“ tím, co se děje.
Moskva vyzývá znepřátelené strany, aby zastavily krveprolití a vrátily se k politickému a diplomatickému urovnání na základě trojstranného prohlášení vedoucích představitelů států – ovšem s přihlédnutím k realitě a arménskému uznání ázerbájdžánské svrchovanosti nad Náhorním Karabachem.
Navzdory vyostření situace ruské mírové síly nadále plní své funkce. Rusko předpokládá, že bezpečnost mírového kontingentu „bude bezpodmínečně zajištěna všemi stranami“. Zacharovová však popřela informace, že ázerbájdžánská strana údajně předem varovala ruské mírotvorce před dnešní „protiteroristickou operací“ . „To neodpovídá skutečnosti. Informace byla ruskému kontingentu sdělena několik minut před zahájením bojových akcí,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí.
Jak poznamenala Zacharovová, Rusko rovněž udržuje kontakty ohledně situace v Náhorním Karabachu, a to i s Ázerbájdžánem. Podle ní ministerstvo vydá prohlášení o výsledcích těchto kontaktů.
Peskov poznamenal, že Moskva je v kontaktu s Baku a Jerevanem – zatím po vojenské linii. Jednání na vyšších úrovních nejsou vyloučena.
Výzva Náhorního Karabachu
Neuznaná Náhorní karabašská republika (NKR) vyzvala Ázerbájdžán, aby zastavil nepřátelské akce a zasedl k jednacímu stolu.
Podle ministerstva zdravotnictví NKR bylo zabito pět civilistů a 80 jich bylo zraněno (z toho 15 civilistů).
Mezinárodní reakce
Evropská unie odsoudila vyhrocení situace a vyzvala Ázerbájdžán k zastavení vojenských akcí. Stejnou výzvu učinily i některé země společenství, například Německo.
Francie požadovala svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Náhorním Karabachu. Paříž konzultuje se svými evropskými partnery a USA, „aby zajistila reakci, která bude odpovídat bezpečnostním rizikům pro region, jež představuje nepřijatelná ofenzíva Ázerbájdžánu“.
(TASS/JaV)
Czech 
English