Praha – Jako společenství lidí s vlastními pravidly, dlouhou tradicí a duchovním rozměrem, kteří věří ve svobodný a lepší svět, prezentuje výstava české svobodné zednáře. Veřejnosti bude přístupná od středy do 26. listopadu na Novoměstské radnici v Praze. Koná se u příležitosti stého výročí založení Veliké lóže Československé. Kromě textu seznamujícího s historií zednářství především v českých zemích obsahuje také mnoho uměleckých děl, které život a praxi zednářů přibližují. Koná se u příležitosti stého výročí založení Veliké lóže Československé. Kromě textu seznamujícího s historií zednářství především v českých zemích obsahuje také mnoho uměleckých děl, které život a praxi zednářů přibližují.
Svobodné zednářství je obtížně definovatelné utajené sdružení lidí, které pravděpodobně vzniklo v 18. století v Londýně. Jeho původ je odvozován z cechů středověkých stavitelů chrámů.
Současný Velmistr Řádu Petr Komárek dnes na tiskové konferenci kořeny zednářství přiblížil rozdělením na operativní zednářství, tedy dobu středověkých stavitelských hutí, kde jeho historie začíná, a na spekulativní zednářství. Tím je podle něj „výstavba vnitřního chrámu, na kterém celý život jedinec pracuje, aby se z něj stal lepší člověk“. „Jde o přimknutí lidí z širokého spektra společnosti, a do toho můžeme počítat i soudobé zednářství, kdy na českém území od poloviny 18. století vznikaly lóže v celém habsburském mocnářství,“ řekl.
Zednářství je organizováno systémem takzvaných lóží. Zednáři sami sebe označují jako bratrstvo, jehož členy spojuje respektování některých morálních a etických principů. Zednářství je kvůli tomu, jak málo o své činnosti dávají jeho členové vědět, velmi oblíbené u příznivců nejrůznějších konspiračních teorií. Zednáři také výrazně pracují s mystikou, hermetismem a četnými duchovními proudy starověku a Orientu.
Expozice na Novoměstské radnici prezentuje autentické zednářské předměty i repliku zednářské dílny, tedy místnosti, ve které se scházejí zednářské lóže k rituálům. Je připravena co nejvíce autenticky včetně zednářských symbolů a předmětů. Zároveň mohou návštěvníci nahlédnout do komůrky rozjímání, malé místnosti, kde se uchazeč o vstup do řádu připravuje na své zasvěcení. Součástí expozice je rekonstrukce za války zničené instalace Alfonse Muchy nazvané Poslední dílo. Mucha byl zednářem, o mnoha dalších z české historie a kultury se lidí na výstavě dozví; o těch žijících ale zednáři nemluví, o své příslušnosti prý může každý člen promluvit jen sám.
Veliká Lóže České republiky, v jejímž čele Velmistr stojí, je největší zednářskou jurisdikcí, svazem lóží, v ČR. Počet jejích členů překročil 600. Je zednářskou organizací, která patří k hlavnímu proudu světového zednářství a udržuje styky se Spojenou Velikou Lóží Anglie a vzájemně se uznává s více než 200 Velikými Lóžemi po celém světě. V ČR je 28 aktivních lóží.
Zednáři mají mezi sebou příslušníky různých vyznání, jejich tolerance třeba s katolíky podle nich závisí na dané zemi. „Máme koncept Velkého stavitele všehomíra… nevezme mezi sebe jen militantního ateistu,“ říkají s odkazem na to, že duchovní rozměr společenství je podstatný. Často bývají prezentováni jako výhradně mužské společenství, existují ale i smíšení či jen čistě ženské lóže. Jedním z hlavních hesel zednářů je Poznej sebe sama.
(ČTK/JaV)
Czech 
English