Systémy vytápění a chlazení zůstávají hlavním zdrojem znečištění ovzduší na celém kontinentu. Studie Společného výzkumného střediska zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit zavádění čistších, účinnějších a obnovitelných technologií v tomto odvětví.
Znečištění ovzduší zůstává v EU zásadním problémem pro životní prostředí, přičemž odvětví vytápění a chlazení významně přispívá k uvolňování škodlivých znečišťujících látek. Mezi tyto emise patří 73 % pevných částic (PM2,5), 33 % oxidů dusíku (NOx), 2 % amoniaku (NH3), 18 % nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC), 61 % oxidu uhelnatého (CO) a 49 % oxidu siřičitého (SO2) – všechny tyto látky představují vážná zdravotní rizika. Budovy a naše domovy jsou hlavním zdrojem těchto znečišťujících látek.
Po revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší bude muset několik členských států vyvinout další úsilí, aby splnily přísnější cíle v oblasti kvality ovzduší pro rok 2030, protože EU více sladila své normy s doporučenými úrovněmi kvality ovzduší Světové zdravotnické organizace (WHO).
V této situaci je správné určení příčin znečištění ovzduší zásadní pro výběr a doporučení čistších alternativ k současným postupům.
Navzdory postupnému přechodu na méně znečišťující zdroje energie pro vytápění v EU stále převažují v energetickém mixu spalovací zařízení emitující znečišťující látky, která podle studie JRC budou v roce 2022 představovat 97 % výroby tepla.
V posledních dvou desetiletích došlo k pokroku v kvalitě a účinnosti evropského vytápění. Zatímco celková hrubá konečná spotřeba energie (GFEC) v EU27 se v roce 2022 (poslední údaje dostupné v době zpracování studie) snížila o 9,5 % ve srovnání s rokem 2005, spotřeba pro vytápění a chlazení si vedla lépe a za stejné období se snížila o 16 %. To je částečně způsobeno nižší potřebou energie na vytápění budov a částečně účinnějšími spotřebiči na vytápění.
Používání tepelných čerpadel, která nevypouštějí žádné přímé emise znečišťujících látek, se od roku 2005 zvýšilo šestkrát a v současné době se na hrubé konečné spotřebě energie podílí 3,7 %. Ačkoli odvětví vytápění a chlazení dosáhlo v roce 2022 25% podílu energie z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla stále představují poměrně malou část, neboť přispívají pouze 15 %.
Emisím znečišťujících látek z vytápění dominuje sektor domácností (85 % PM2,5, 82 % NMVOC, 79 % amoniaku a 76 % CO), což ukazuje na potřebu stanovit přísnější limity emisí znečišťujících látek pro spotřebiče prodávané pro použití v tomto sektoru. Analýza ukazuje, že se to týká zejména biomasy v případě PM2,5 a plynu a biomasy v případě NOx.
Na základě dřívějšího výzkumu spalování v malém měřítku a probíhajícího úsilí o zlepšení odhadů emisí látek znečišťujících ovzduší v Databázi emisí pro globální výzkum atmosféry (EDGAR) studie přesně určuje klíčové faktory ovlivňující emise:
* typ používaného paliva (např. zemní plyn, dřevo, olej, pelety nebo elektřina),
* použitá technologie (např. kamna, komíny, kotle nebo tepelná čerpadla),
* celková účinnost těchto systémů.
Národní plány v oblasti energetiky a klimatu
Studie rovněž analyzovala jak národní energetické a klimatické plány (NECP) na rok 2019, tak návrh NECP na rok 2023, které nastiňují, jak země EU hodlají splnit své cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Zjištění ukazují na zvýšení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů.
Například Švédsko si klade za cíl dále zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v oblasti vytápění a chlazení ve srovnání s podílem uvedeným v jeho NECP z roku 2019 a dosáhnout do roku 2030 podílu 73 %, zatímco Dánsko, které si klade za cíl dosáhnout podílu 77 %, vykazuje největší nárůst v procentních bodech (17 p. b.) při porovnání obou předložených NECP.
Dvanáct členských států však stále nesplňuje nové požadavky EU a mnoho zemí stále předpokládá podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 pod očekávanou úrovní. Komise vydala doporučení k návrhům aktualizovaných NECP, včetně případné potřeby zvýšit ambice v oblasti obnovitelných zdrojů. Členské státy nyní dokončují své NECP s ohledem na doporučení Komise.
Využívání tepelných čerpadel by mělo do roku 2030 vzrůst o 22 % na základě návrhů NECP na rok 2023, zatímco projekce vytápění biomasou se zvýšily jen mírně, přičemž některé země snížily cíle z důvodu obav o kvalitu ovzduší.
Tato zjištění poukazují na složitou a mnohotvárnou výzvu pro úsilí EU o vyvážení energetických potřeb s kvalitou ovzduší a dekarbonizačními cíli.
Ačkoli bylo dosaženo pokroku v zavádění obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, přetrvávající závislost na fosilních palivech a biomase v systémech vytápění představuje trvalé riziko pro kvalitu ovzduší.
EU přijala komplexní strategii boje proti znečištění ovzduší, která kombinuje regulační opatření, strategické iniciativy a silný důraz na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.
Aktualizovaný energetický rámec EU, který se odráží v nedávných revizích směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov, spolu se zákonem o čistém nulovém průmyslu, poskytuje silný politický signál na podporu čistých řešení vytápění. Podporuje zavádění účinného dálkového vytápění a tepelných čerpadel a zároveň určuje cestu k postupnému vyřazování kotlů na fosilní paliva.
Europa.eu/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German