BUDAPEŠŤ – Mezi nelegální migrací a teroristickými činy existuje souvislost, prohlásil v sobotu na mezinárodní tiskové konferenci v Budapešti předseda vlády s odkazem na masovou střelbu na vánočním trhu v německém Magdeburgu. Orbán prohlásil, že Brusel chce z Maďarska udělat Magdeburg, že chce Maďarsku vnutit regulaci migrace, „jejíž riziko je do očí bijící“, a že by to nemělo být dovoleno.
Předseda vlády vyjádřil soustrast německému lidu a rodinám obětí teroristického činu v Německu. Zdůraznil, že ačkoli bude trvat den či dva, než bude možné vyvodit politické závěry, k těmto jevům dochází teprve od migrační krize v Evropě. Podle jeho hodnocení není pochyb o tom, že existuje souvislost mezi nelegální migrací a teroristickými činy, ale stále se najdou tací, kteří se ji snaží popřít, i když je fakt, že dříve nic takového nebylo, ale nyní ano. Proto se Maďarsko může poučit z toho, že musí důsledně trvat na tom, že nesmí dopustit, aby se naše země stala světem, ve kterém se takové věci mohou dít, řekl.
Premiér zhodnotil maďarské předsednictví EU, které skončí na konci prosince, jako úspěšné a uvedl, že by se možná dalo ušetřit pikantních vedlejšáků, ale jak řekl, v životě nezažil „takovou izolaci“, „byla tu půlka světa“ a Maďarsko hostilo největší diplomatickou akci ve své historii. Uskutečnilo se více než tisíc jednání, bylo přijato obrovské množství dokumentů a do maďarského předsednictví bylo investováno mnoho práce a energie. Uvedl, že maďarské předsednictví zaujalo politický a nebyrokratický přístup, protože v tomto období byly na evropském stole tři důležité otevřené politické otázky – rusko-ukrajinská válka, schengenský prostor a konkurenceschopnost.
K otázce války uvedl, že maďarské předsednictví nemělo žádný manévrovací prostor, protože v Evropské unii panuje vážná a hluboká neshoda ohledně strategie rusko-ukrajinské války. Vysvětlil, že jedna strana, která má v současné době drtivou většinu a její vůle převažuje, zastává názor, že tato válka je také válkou Evropy, a proto se jí musíme zúčastnit, zatímco druhá strana, reprezentovaná Maďarskem, zastává názor, že jde o bratrovražednou válku dvou slovanských národů, kterou je třeba izolovat, nevstupovat do ní, zveličovat ji a posilovat. Přesto se domníval, že vážnost situace ospravedlňuje mírovou misi a mírové iniciativy Maďarska. Oddělili jsme je od předsednictví EU, které vyvolalo kontroverze, ale nikdo nyní nezpochybňuje, že Maďarsko mělo právo a domníváme se, že i povinnost zahájit mírové mise.
Další otevřenou politickou otázkou byl schengenský prostor, řekl a zdůraznil, že vstup Rumunska a Bulharska byl nejen dobrý pro tyto dvě země a Maďarsko, ale znamenal také vyřešení evropského problému, protože některé členské státy 13 let blokovaly rozšíření.
Zdůraznil také, že zrušení společné hranice s Rumunskem je pro Maďarsko novou perspektivou a novou příležitostí, neboť se zvýší počet hraničních přechodů, zkrátí se překonávaná vzdálenost, usnadní se komunikace a celkově se zlepší kvalita života v tomto příhraničním regionu. Uvedl také, že od ledna bude moci Maďarsko trvale stáhnout veškerou pohraniční stráž a policii z dotčeného hraničního úseku, což bude velkou pomocí v personálně poddimenzovaném sektoru práva a pořádku.
Třetím důležitým politickým tématem předsednictví EU je podle premiéra zhoršení evropské konkurenceschopnosti. Připomněl, že Pakt o konkurenceschopnosti přijatý na summitu EU v Budapešti stanovil termíny, kdo a co by měl v příštích šesti měsících udělat, aby se pokles evropské konkurenceschopnosti zastavil a zvrátil. Uvedl, že žádný takový dokument dosud nebyl vypracován, a dodal, že je velkým úspěchem, že se levicově orientované Evropě, která se obvykle zabývá sociálními otázkami, podařilo dosáhnout shody v oblasti trhu, kapitálu, investic a efektivity.
V této souvislosti považoval za velký úspěch také to, že 27 ministrů zemědělství vypracovalo během maďarského předsednictví EU společný evropský postoj k budoucnosti zemědělské politiky po roce 2027.
Při shrnutí maďarského předsednictví uvedl, že čas potvrdil maďarský postoj, že se vyplatí být odvážný a pouštět se do debat i v otázkách, které se na první pohled zdají být neřešitelné. Nikdo by si před maďarským předsednictvím nevsadil na to, že dojde k rozšíření Schengenu, že se podaří sestavit pakt o konkurenceschopnosti nebo že ministři zemědělství vypracují společnou vizi budoucnosti evropského zemědělství, uvedl. Uvedl také, že po amerických prezidentských volbách evropské elity ignorují jakoukoli novou realitu, ale pokud nový prezident Donald Trump, který se ujme úřadu 20. ledna, splní jen zlomek toho, k čemu se zavázal, svět čekají velké změny.
Orbán zdůraznil, že pokud budou vzkazy nově zvoleného amerického prezidenta brány vážně, že pokud se nezlepší americko-evropská obchodní bilance ve prospěch Evropy a v neprospěch Ameriky, pak přijdou „cla se vším všudy“. Uvedl také, že západní svět bude mít zcela jiný postoj k migraci, ochraně rodiny a tradičních hodnot, genderové problematice. Zcela jiný postoj bude mít k ekonomickým vztahům, válce a z ní plynoucím sankcím.
Evropa by si měla uvědomit, že bude žít v nové realitě, že se budou dít nové věci, o kterých se dříve Maďarům ani nesnilo.
Shrnul to slovy, že stojíme na prahu velkých změn, přechodu z doby války do doby míru. Maďarsko z toho má radost, vždycky si to přálo, protože v době války nikdy nemůže zvítězit, tomu brání různé geografické, politické, ekonomické a vojenské překážky; Maďarsko může zvítězit v míru. Připomněl, že v době rusko-ukrajinské války Maďarsko poskytovalo Ukrajincům veškerou humanitární pomoc, ale nikdy nedodávalo a nebude dodávat zbraně a nedává peníze na zbraně. Uvedl, že v důsledku války přišlo do Maďarska jeden a půl milionu Ukrajinců, z nichž většina odešla, a že podle posledních údajů jich je nyní v zemi 80 000.
Řekl, že Maďarsko také pomáhá Ukrajině s dodávkami energie, školením lékařů a záchranou životů obecně. Maďarsko neustále předkládá mírové návrhy a na stole leží maďarský návrh na vánoční příměří a hromadnou výměnu zajatců. Orbán uvedl, že pokud válka skončí, mohly by být zrušeny sankce, které sužují evropskou ekonomiku. Dodal, že Maďarsko se domnívá, že sankce by měly být zrušeny co nejdříve a v co nejširším rozsahu, pokud možno úplně, a že pokud se to podaří, skončí inflační éra a konečně může začít hospodářské oživení a do Evropy se může vrátit prosperita.
Řekl, že Maďarsko tento postoj v evropské debatě dlouhodobě zastává, ale naráží na vážnou zeď. Podle něj je nesmírně škodlivé, že strany, které tvoří většinu v Evropském parlamentu, uzavřely pakt a napsaly, že by vše mělo pokračovat jako dosud. Ve skutečnosti se dokonce navrhuje, aby všechny členské státy platily 0,25 procenta svého celkového národního produktu na podporu Ukrajiny po dobu pěti let, uvedl.
Vysvětlil, že podle tohoto návrhu by Maďarsko muselo každoročně platit 200 miliard forintů, což odpovídá půlročnímu důchodu, zatímco my bychom se měli bavit o tom, kolik peněz bychom měli dát na mír. Orbán uvedl, že výsledek amerických voleb je v souladu se změnou, která začala v evropské politice a která získala nový impuls se vznikem skupiny Patriotů. Máme situaci, kdy v EP byli Patrioti vytlačeni ze všech pozic.
Poukázal také na to, že Maďarsko dostává pokutu milion eur denně za ostrahu hranic, protože nechce, aby se stalo to, co v Magdeburku, a to tím, že do země nepustí migranty. Orbán uvedl, že pokud vláda cítí, že je na pořadu dne něco důležitého, například změna hospodářské politiky, použije různé politické nástroje, aby byl přechod na euro úspěšný. Jedním z nejúspěšnějších nástrojů jsou národní konzultace, poznamenal.
Dodal, že nová hospodářská politika, strategie hospodářské neutrality, konektivita, z ní vycházející hospodářská politika a z ní vycházející 21bodový akční plán pro hospodářství byly ústřední linií právě ukončené národní konzultace. Počet 1 milion 252 tisíc lidí, kteří se zúčastnili národní konzultace, ukazuje, že v maďarském veřejném životě „panuje velké nadšení a zájem“, řekl a dodal, že to je pro vládu velmi důležité. „To je to, na čem stojíme, to je náš základ, to je to, co nás udržuje,“ řekl.
Zdůraznil, že po uzavření národních konzultací se v duchu nové hospodářské politiky budou dít věci, které se dosud nikdy nestaly. Zaměstnavatelům se pomůže dotovat mladé lidi, aby mohli platit nájmy a hypotéky, malé podniky dostanou kapitálové dotace a na oplátku „souhlasily s přijetím“ jednoho z největších programů zvyšování mezd v historii Maďarska, kdy se minimální mzda během tří let zvýší o zhruba 40 procent, uvedl. Podle něj je důležité, že kromě absolventů vysokých škol budou podporováni také mladí pracovníci, neboť jejich práce, dovednosti, nasazení a úsilí si zaslouží uznání. Zajímavá není jen bezúročná podpora ve výši 4 milionů forintů, ale vše, co vyjadřuje, řekl.
Uvedl také, že důležitým počinem pro příští rok bude realizace investic národohospodářského významu. „Stále předáváme investice a v zemi jich probíhá hodně, ale málokdy vidíme takovou, u které máme pocit, že povede ke kvalitativní změně, změně rozměru. Taková je například továrna BMW,“ uvedl premiér.
Orbán hovořil také o budoucím směřování maďarské průmyslové politiky, přičemž vyzdvihl nejen infokomunikace, ale také elektromobilitu. „Velkým problémem příštího desetiletí“ je podle něj skladování vyrobené energie. Až se bude většina elektřiny vyrábět z ekologických zdrojů, bude schopnost skladovat takto vyrobenou energii největší inovací pro průmysl, zdůraznil. To je podle něj maďarská pozice, takže strategické směřování země se počtem prodaných elektromobilů nezmění. Pro Maďarsko je důležité, že v příštím roce zahájí výrobu velké továrny na baterie a bude spuštěna první čínská továrna na elektromobily v Evropě, dodal.
Mezi příznaky uvedl, že letos zatím reálné mzdy vzrostly zhruba o 10 procent, což se za posledních 30 let stalo snad jen dvakrát. Dodal, že maloobchodní tržby v posledních měsících již vzrostly o 4 procenta, rozběhlo se poskytování úvěrů na bydlení, počet transakcí s byty vyskočil a objem nevyřízených zakázek ve stavebnictví se od října 2023 zvýšil o 32 procent. Zdůraznil, že rok 2025 bude pro maďarskou ekonomiku velkým rokem. Přicházejí nové časy, kterých jsme si včas všimli a začali se na ně připravovat. V nové éře, éře míru, můžeme zvítězit, protože vycházíme z dobré pozice. Ti, kteří stále myslí na éru války, zůstanou pozadu,“ vysvětlil.
Máme dobrou naději, že rok 2025 bude o tom, že Maďarsko vyhraje éru míru, řekl Orbán.
Vláda se nevzdala přepravy migrantů do Bruselu v autobusech, řekl a zdůraznil, že požádal odpovědného ministra, aby zajistil, že „autobusy budou mít teplé motory“. Uvedl, že v každém okamžiku může v Bruselu nastat situace, na kterou mohou reagovat pouze jedním způsobem, a to tak, že dají „jednosměrnou jízdenku“ migrantům, kteří budou do Bruselu posláni vlakem nebo autobusem. Řekl, že to mohou udělat legálně a že to není samoúčelná provokace, ale jasný signál, že se Maďarsko bude bránit. Dodal, že si nyní najali prestižní advokátní kancelář, jejímž prostřednictvím Maďarsko žaluje Brusel, aby získalo zpět peníze, o které přišlo kvůli pokutě uložené za migrační politiku.
Podle něj je maďarská měna velmi citlivá na změny ve světě, což nikdy není dobré, a tyto výkyvy jsou nepřirozené. Podle něj „bychom se nikdy neměli mýlit více než v tom, že rok 2025, nikoliv 2024, bude rokem velkého hospodářského růstu“. K rozpočtovému deficitu uvedl, že pro letošní rok je plánován deficit ve výši 4,5 % a pro příští rok 3,7 % a že cílem je udržet jej pod 4 %. Tvrdil, že je velmi obtížné hospodařit s rozpočtovým deficitem nad 3 procenta, což znamená, že země zůstane na „kontinuální trajektorii zadlužování“. Poznamenal, že pro Maďarsko by mělo být strategickým, nikoliv krátkodobým cílem průběžně snižovat rozpočtový deficit a veřejný dluh a nakonec se posunout do pozice věřitele, „nechodit si pro peníze k jiným, ale aby jiní přišli k nám“.
Uvedl také, že nikdy nebyl příznivcem žádné formy stimulace, která s sebou nese finanční rizika, jako je například rozpočtový deficit nebo narušení dříve naplánované rovnováhy. Připomněl také, že snad každé volby byly v roce voleb vyhrány s menším rozpočtovým deficitem než v roce předcházejícím. To považuje za významný profesionální výkon. V odpovědi na otázku zdůraznil, že dětské domovy musí dostat dostatek peněz, aby zajistily dětem v Maďarsku bezpečnou, zdravou a kvalitní stravu. Tyto peníze musí být k dispozici, a pokud nyní nestačí, „ti, kteří jsou za to zodpovědní, budou samozřejmě žádat více“. Vláda na dětech nešetří, zdůraznil.
Železniční služby zůstanou ve veřejných rukou, zatímco na provoz a rekonstrukci nádražních jídelen a obchodů bude použit soukromý kapitál, řekl a vyjádřil podporu návrhu ministra dopravy.
Zdůraznil také, že vláda má „moderní hospodářské politiky“ a že minimálním očekáváním je, že by měla z ekonomiky vytěžit prostředky na zajištění sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb. „Nyní, když György Matolcsy odchází, mohu s jistotou říci, že z centrální banky odchází éra hospodářské politiky. To se mu vždy dařilo,“ pochválil odcházejícího guvernéra centrální banky.
Dodal, že za působení Mihályho Vargy ve funkci ministra financí byla rozpočtová čísla v pořádku a je přesvědčen, že tomu tak bude i za Mártona Nagye.
Na co opravdu potřebujeme peníze, na to je vždycky máme, řekl a jako příklad uvedl železniční nádraží. Uvedl také, že maďarská ekonomika je plně konkurenceschopná. Nicméně, pokračoval, existují problémy, Achillovou patou maďarské hospodářské konkurenceschopnosti je energetika. Uvedl, že konkurenceschopnost Maďarska byla zasažena tím, že před válkou utratilo za dovoz energie sedm miliard eur, ale po válce a sankcích utratilo 17 miliard eur. Uvedl, že z maďarské ekonomiky se ztratilo 10 miliard eur – 4 000 miliard forintů. Uvedl, že jedním z nejdůležitějších prvků strategie průmyslové politiky je nyní zajistit, aby Maďarsko mohlo získávat energii co nejlevněji. V odpovědi na další otázku však uvedl, že vláda se nevzdá svých plánů na dodávky energie a bude jednat s Ruskem a Ukrajinou.
V odpovědi na další otázku také uvedl, že kurz národní měny ovlivňuje nespočet faktorů, včetně spekulací, ale také výkonnost vlády, celková finanční situace, stabilita, rozpočtové deficity a stav ostatních měn. Orbán také uvedl, že Maďarsko má silný zemědělský sektor a překvapivě i rostoucí potravinářský průmysl. Zdůraznil, že ad hoc faktory hrají v dnešním vývoji forintu mnohem větší roli než skutečný stav maďarské ekonomiky. „Není možné, aby se forint pohyboval o 10-15 forintů, když maďarská ekonomika je stejná. Nemyslím si, že základní struktura maďarské ekonomiky se může změnit z pondělí na čtvrtek,“ řekl. Varoval však, že vstup Ukrajiny do EU by „rozdrtil“ maďarské zemědělství a vlastně i zemědělství EU. Proto se nyní vytváří silná aliance zemědělských zemí, která má racionalizovat přístup Ukrajiny k EU, aby „nás neubilo k smrti všechno, co by odtamtud mohlo přijít“, řekl. Celý rozhovor mužete najít zde
miniszterelnok.hu / gnews.cz-jav
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German