Po patnáctiměsíčních ničivých bojích se Izrael a Hamás 15. ledna dohodly na třífázové dohodě o příměří za rukojmí, kterou zprostředkovaly Katar, Egypt a Spojené státy. Ve svém projevu na rozloučenou z Oválné pracovny téhož dne americký prezident Joe Biden dohodu oznámil, přihlásil se k jejím zásluhám a prohlásil, že tým nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa bude zodpovědný za zajištění její realizace.
Jak by mohla nastupující Trumpova administrativa ovlivnit výsledek dohody a palestinsko-izraelského konfliktu obecně? Může jeho první funkční období nabídnout nějaká vodítka?
Biden i Trump se hlásí ke svým zásluhám
Podle dohody o příměří v Gaze dojde v první fázi trvající 42 dní k zastavení palby a stažení a přesunu izraelských sil mimo hustě obydlené oblasti v Gaze.
Hamás rovněž propustí 33 rukojmích výměnou za to, že Izrael do konce první fáze propustí palestinské vězně. Další podrobnosti o dalších fázích budou oznámeny po provedení první fáze.
V prohlášení, v němž Biden příměří oznámil, uvedl, že odráží „přesné obrysy“ návrhu, který učinil 31. května 2024, a ocenil „vytrvalou a pečlivou“ americkou diplomacii. „Moje diplomacie ve svém úsilí o dosažení tohoto cíle nikdy neustala.“
Ve svém projevu na rozloučenou ve středu večer zašel ještě dál: „Tento plán byl vypracován a vyjednán mým týmem a bude z velké části realizován nastupující administrativou,“ dodal Biden.
Když se jeden z reportérů zeptal, komu bude v dějinách připsána zásluha za dohodu o příměří, která se připravovala několik měsíců, zda jemu, nebo Trumpovi, Biden se usmál a odpověděl: „To má být vtip?“
Trump však neztrácel čas a připsal si svůj díl zásluh. „Tato EPICKÁ dohoda o příměří se mohla uskutečnit pouze v důsledku našeho historického vítězství v listopadu, neboť celému světu signalizovala, že moje administrativa bude usilovat o mír a vyjednávat dohody, které zajistí bezpečnost všech Američanů a našich spojenců,“ uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth Social s odkazem na své vítězství v amerických prezidentských volbách.
Trumpův tým rovněž tvrdil, že Bidenova administrativa nebyla schopna zajistit trvalé příměří v Gaze, dokud se do jednání v Dauhá nevložil Trump a jeho nově jmenovaný blízkovýchodní vyslanec Steve Witkoff.
Víkendové setkání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a Witkoffa vedlo k průlomu v zablokovaných jednáních, přičemž Witkoff „udělal více“, aby Netanjahua „během jediného sezení ovlivnil, než odcházející prezident Joe Biden za celý rok“, uvedli v úterý dva arabští představitelé pro deník The Times of Israel.
Wang Jin, zástupce ředitele Ústavu blízkovýchodních studií na Severozápadní čínské univerzitě, uvedl, že uzavření dohody úzce souvisí s nástupem Trumpa do funkce.
První fáze dohody totiž vstoupí v platnost v neděli, v předvečer Trumpovy inaugurace do funkce 47. prezidenta USA, řekl Wang pro CGTN.
Během závěrečných fází jednání vyslala americká strana dva vyslance, odcházející Bidenovy a nastupující Trumpovy administrativy, aby vyvíjeli tlak na všechny zúčastněné strany, což je v americké historii vzácný jev, poznamenal.
USA vyvíjely značný tlak, který byl pro všechny strany, včetně Izraele a Hamásu, rozhodujícím vnějším faktorem při jejich rozhodování, analyzoval Wang.
Jednostranná proizraelská politika Trumpa 1.0
Od 7. října 2023, kdy Izrael zahájil rozsáhlou ofenzívu proti Hamásu v Gaze v reakci na náhlý útok této skupiny na jižní hranici Izraele, bylo zabito více než 46 000 Palestinců, z toho podle odhadů asi 55 % žen, dětí a starých lidí.
Pozorovatelé se domnívají, že Trumpova jednostranná podpora Izraele během jeho prvního funkčního období v letech 2017-2021 povzbudila silný politický, ekonomický a bezpečnostní tlak Izraele na palestinské frakce. To prohloubilo rostoucí znepokojení a bojovnost, které podnítily provokativní akce Hamásu, zastánce ozbrojeného odporu proti Izraeli.
Navzdory silnému odporu Palestiny oznámil Trump 28. ledna 2020 „dohodu století“, kontroverzní blízkovýchodní mírový plán zaměřený na řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Plán zahrnoval uznání Jeruzaléma jako „nedělitelného hlavního města“ Izraele a uznání izraelské svrchovanosti nad židovskými osadami na Západním břehu Jordánu. V květnu 2018 přesunul americké velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Politický rámec „dohody století“ je pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu klíčový, neboť zahrnuje postoje Washingtonu k vymezení hranic, židovskému osídlení, statusu Jeruzaléma, uprchlíkům a budoucímu bezpečnostnímu uspořádání mezi oběma stranami, napsal v nedávném článku pro místní média Liu Zhongmin, profesor Ústavu blízkovýchodních studií Šanghajské univerzity mezinárodních studií.
„Je to zcela produkt logiky Spojených států, která spočívá v myšlení s nulovým součtem, unilateralismu a mocenské politice,“ uvedl Liu.
Dohoda, kterou jednostranně zavedl Trump ve svém prvním funkčním období, je podle něj výrazným odklonem od zásad mezinárodního práva, ducha rezolucí OSN a historického základu izraelsko-palestinských jednání.
Vnucením takové dohody Palestincům připravila Trumpova administrativa půdu pro poslední kolo izraelsko-palestinského konfliktu.
Trump navíc uznal izraelskou svrchovanost nad okupovaným syrským územím Golanských výšin. Na základě Abrahamových dohod také umožnil normalizaci vztahů mezi Izraelem a čtyřmi arabskými zeměmi: Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem v roce 2020.
Co lze očekávat od Trumpa 2.0?
Personální výběr zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do jeho blízkovýchodního týmu by mohl poskytnout určité vodítko k jeho přístupu k palestinsko-izraelskému konfliktu a širšímu blízkovýchodnímu mírovému procesu a může naznačit jeho strategii.
Witkoff, newyorský realitní investor a sponzor volební kampaně, byl jmenován Trumpovým zvláštním vyslancem pro Blízký východ. Witkoff, který je Žid, byl během kampaně považován za most mezi Trumpem a židovskou podnikatelskou komunitou.
Zvláště výmluvné je Trumpovo jmenování bývalého arkansaského guvernéra Mika Huckabeeho velvyslancem USA v Izraeli. Huckabee, přesvědčený stoupenec Izraele, je zastáncem židovských osad na Západním břehu Jordánu a má za sebou kontroverzní výroky, jako například tvrzení z roku 2008, že „ve skutečnosti neexistuje nic takového jako Palestinec“.
Ve svém nedávném příspěvku na sociální síti Truth při zprávě o dohodě v Gaze Trump také uvedl, že jeho tým pro národní bezpečnost využije momentu příměří k dalšímu pokroku v Abrahámových dohodách.
Předvídatelný příklon USA k Izraeli a Trumpovo odhodlání prosadit „dohodu století“ a Abrahamovy dohody v jeho druhém funkčním období spolu s vnitřními nedostatky paktu o příměří postaví Palestinu do ještě nevýhodnější pozice, uvedl Liu.
Stejný názor zastává i Wang, výzkumník v oblasti Blízkého východu na Severozápadní čínské univerzitě.
Prostřednictvím nového aliančního rámce, v němž Washington obnovuje vztahy mezi blízkovýchodními zeměmi, zejména podporou diplomatických vazeb mezi arabskými státními příslušníky a Izraelem, doufá nadcházející Trumpova administrativa v přetvoření nového bezpečnostního a politického prostředí ovládaného USA za široké účasti jejich spojenců na Blízkém východě, uvedl Wang pro CGTN.
Uvedl, že vzhledem k Trumpovým dosavadním výsledkům bude jeho administrativa pravděpodobně provádět radikálnější nebo kontroverznější politiku, například se pokusí řešit palestinskou politickou otázku prostřednictvím ekonomických kompenzací.
Stejně jako ve svém prvním funkčním období dal Trump v rámci „dohody století“ jasně najevo, že bude Palestince tlačit k tomu, aby se vzdali rozsáhlých území prostřednictvím pákových efektů ekonomické pomoci a rekonstrukčního úsilí, které budou financovat arabské země Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, vysvětlil Wang.
Tento přístup však neodpovídá ani širokým očekáváním mezinárodního společenství ohledně palestinské otázky, ani nerespektuje pocity palestinského lidu, uvedl.
Wang dodal, že v mezinárodním společenství převládá očekávání vyřešit palestinsko-izraelský konflikt prostřednictvím dvoustátního řešení, které uzná právo palestinského lidu na nezávislý stát a zároveň postupně podpoří širší uznání politického statusu Palestiny.
CMG/ gnews – RoZ