Efektivita nákupů policejní výstroje za 2,4 mld. Kč: ve skladech leží dámské bundokošile na příštích téměř 50 let, jiné výstroje je naopak nedostatek

Ministerstvo vnitra (MV) pořídilo v letech 2018 až 2022 výstroj za 2,4 miliardy Kč, aniž by zohlednilo potřeby policistů. Výsledkem byly na jedné straně nadbytečné zásoby, na druhé straně nedostatek výstroje. Ve skladech MV tak například leží dámské bundokošile, které se při současné spotřebě budou vydávat ještě téměř 50 let. Naopak například pracovních kombinéz MV pořídilo v roce 2019 místo potřebných 12 000 kusů jen šest tisíc, v roce 2022 byl zase nedostatek některých polokošil. I přes zavedení výdejního e-shopu a poté zrušení čtyř oděvních výdejen se náklady na distribuci výstroje nesnížily, ale naopak vzrostly. MV neudělalo ani účinné kroky, aby omezilo prodej policejní výstroje lidem na internetu. Ukázala to kontrola NKÚ zaměřená na peněžní prostředky státního rozpočtu vynakládané na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR.

Podle kontrolorů MV nesplnilo ani jeden ze sedmi cílů Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020, které si samo pro oblast vystrojování stanovilo. Do doby ukončení kontroly, tedy do konce roku 2023, tak nevytvořilo moderní systém vystrojování policistů a nepořizovalo zásoby výstroje efektivně.

MV nepořizovalo výstroj na základě potřeb policistů. U devíti vybraných druhů výstroje kontrola NKÚ ukázala, že ke konci roku 2022 byly zásoby zhruba 2,7krát vyšší, než kolik ministerstvo samo stanovilo jako optimální. To ilustrují následující příklady: Policisté ročně „spotřebují“ přibližně 6500 svetrů. Na začátku roku 2021 jich ve skladech leželo přibližně 19 tisíc. MV přesto zvýšilo objednávku o 20 % a místo 25 tisíc kusů pořídilo 30 tisíc kusů svetrů. Nakoupilo tak výstroj, kterou budou policisté „spotřebovávat“ více než sedm let. Podobná situace nastala u vysokých policejních bot – na konci června 2022 se na skladě nacházelo 4,5násobné množství oproti optimální zásobě. MV přesto v červenci 2022 navýšilo zásobu těchto bot o dalších 3716 párů na celkových 27 043 párů. NKÚ proto na vybraném vzorku výstroje vyhodnotil vynaložené peněžní prostředky na pořízení výstroje přesahující optimální zásoby jako neefektivní.

Ministerstvo vnitra nesledovalo provozní náklady oděvních výdejen a získalo o nich přehled až na základě kontroly NKÚ. Zavedení e-shopu v roce 2018 nepřineslo do doby ukončení kontroly snížení nákladů na distribuci výstroje. Naopak, v roce 2019 se tyto náklady zvýšily přibližně o devět milionů korun, přestože ministerstvo zrušilo čtyři oděvní výdejny. Výstroj distribuovaná prostřednictvím e-shopu tvořila po pěti letech jeho existence necelou třetinu vydávané výstroje.

Ani účinné kroky k omezení prodeje policejní výstroje na internetu MV neprovedlo. NKÚ na třech inzertních bazarových portálech zjistil, že na nich byla výstroj – například boty, kombinézy, kalhoty, trika, košile či svetry – nabízena ke koupi veřejnosti.

Na kontrolním vzorku 12 veřejných zakázek na pořízení výstroje za více než 676 mil. Kč NKÚ zjistil, že MV u osmi z nich, tedy u dvou třetin, bez objektivního důvodu neuplatnilo a nevymáhalo smluvní pokuty v celkové výši 3,9 mil. Kč za pozdní dodání výstroje. Nárok na smluvní pokuty ministerstvo uplatnilo až na základě kontroly NKÚ. To však již byla část nároků ve výši 2,3 mil. Kč promlčena. MV tak porušilo tři zákony – o majetku, o zadávání veřejných zakázek a zákon o rozpočtových pravidlech.

NKÚ/ gnews – RoZ

ILUSTRAČNÍ FOTO – Dario Daniel Silva on Unsplash