Čína na fóru v Davosu vyzdvihla širší otevření, technologické inovace a ekologickou transformaci, aby podpořila svůj kvalitní rozvoj založený na nejmodernějších technologiích a spravedlivé hospodářské soutěži.
V pondělí bylo ve švýcarském Davosu zahájeno výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) 2025. Akce s podtitulem „Spolupráce v inteligentním věku“ projednává zásadní témata od geopolitického napětí, zrychlující se klimatické krize až po rychlou technologickou transformaci a její dopad na umělou inteligenci a automatizaci v globální ekonomice.
Zasedání se zúčastnil čínský vicepremiér Ding Xuexiang, který v úterý přednesl projev. Vyjádřil pevnou důvěru v hospodářský rozvoj Číny a zdůraznil globální spolupráci pro otevřený a inkluzivní rozvoj.
Ding uvedl, že čínský hospodářský růst je obecně stabilní s trvalým pokrokem, neboť čínská ekonomika přechází od tradičních hnacích sil růstu k novým, přičemž se rozvíjejí odvětví rozvíjejících se a špičkových technologií.
Rozvoj založený na špičkových technologiích
Čína aktivně rozvíjí své průmyslové prostředí tím, že se zaměřuje na rozvíjející se a na budoucnost orientovaná průmyslová odvětví, aby podpořila hospodářský růst a globální konkurenceschopnost. Tato strategická odvětví se soustředí na inovace, udržitelnost a digitální transformaci. Mezi klíčové oblasti patří high-tech a inteligentní výroba, nová energetika, digitální ekonomika, umělá inteligence, biotechnologie a letecký průmysl.
Čína v průběhu let dosáhla významných pokroků v technologickém rozvoji v různých odvětvích. Podle Národního statistického úřadu přesáhly čínské výdaje na výzkum a vývoj v roce 2023 3,3 bilionu jüanů (cca 454 miliard USD), což představuje 8,4% nárůst oproti předchozímu roku. V současné době jsou celkové výdaje Číny na výzkum a vývoj na druhém místě na světě, hned za Spojenými státy. Kromě toho činil v roce 2023 čínský inovační index 165,3 (při výchozí hodnotě 100 z roku 2015), což znamenalo šestiprocentní nárůst oproti předchozímu roku.
Ekonomický přínos odvětví špičkových technologií je povzbudivý. Podle nedávné tiskové zprávy ministerstva průmyslu a informačních technologií počet podniků zaměřených na vědu a technologie v Číně v roce 2024 přesáhl 600 000. V roce 2024 se počet podniků zaměřených na vědu a technologie zvýší o více než 1,5 %. Mezi nimi je celkem 14 600 „malých obrů“ – malých a středních podniků (MSP), které jsou lídry ve svých odvětvích.
„Malé obří“ firmy vyčleňují v průměru sedm procent svých příjmů na výzkum a vývoj. Přestože tvoří pouze 3,2 procenta z celkového počtu malých a středních průmyslových podniků v zemi, podílejí se na zisku 10,9 procenta, což ukazuje jejich významný vliv na čínskou ekonomiku.
Kromě toho v celosvětové soutěži o umělou inteligenci podala Čína v letech 2014 až 2023 více než 38 000 patentů souvisejících s generativní umělou inteligencí, čímž se dostala do čela celosvětového závodu v této technologii.
Zelená transformace
Na fóru Ding rovněž vyzdvihl úspěchy Číny v oblasti zelené transformace a její významný přínos k řešení změny klimatu. Zdůraznil pozoruhodný pokrok Číny v její zelené a nízkouhlíkové transformaci, která se stala charakteristickým rysem její ekonomiky.
Čína si stanovila ambiciózní cíl v oblasti zeleného rozvoje: Do roku 2030 chce dosáhnout maximálních emisí oxidu uhličitého a do roku 2060 dosáhnout uhlíkové neutrality. Od roku 2012 se podle Dinga snížila spotřeba energie na jednotku HDP v Číně o více než 26 % a intenzita emisí uhlíku o 35 %.
Oficiální údaje ukazují, že Čína vybudovala největší a nejkomplexnější průmyslový řetězec nové energetiky na světě. Její obnovitelné zdroje energie se nyní podílejí na celkové výrobě energie v zemi více než 35 procenty. Kromě toho vyrábí 70 procent světových fotovoltaických komponentů a 60 procent zařízení pro větrné elektrárny, což podtrhuje klíčovou roli Číny při prosazování globálního zeleného rozvoje a opatření v oblasti klimatu.
V oblasti oběhového hospodářství zaznamenala Čína rovněž silný růst, přičemž nové materiálové technologie vedou k inovativním řešením. Například jedna čínská společnost vyvinula proces, který vyrábí jedno tričko z polyesterové příze získané z osmi plastových lahví a vyrábí jednu hardshell bundu z 28 plastových lahví. Tento proces recykluje více než 30 miliard plastových lahví ročně, což přináší ekologické i ekonomické výhody.
„Stabilní a zdravý hospodářský rozvoj Číny bude silným a trvalým impulsem pro celosvětový hospodářský rozvoj,“ řekl Ding. Vyzval všechny země, aby v éře rychle se rozvíjejících nových technologií posílily mezinárodní spolupráci, překonaly digitální propast, zmenšily rozdíly v rozvoji mezi globálním Severem a Jihem a podpořily otevřené, inkluzivní a nediskriminační prostředí pro mezinárodní hospodářskou spolupráci.
CMG/ gnews – RoZ
FOTO – Xinhua/Peng Ziyang, CGTN
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German