Svět si připomněl 80. výročí osvobození Osvětimi

Svět si připomněl 80. výročí osvobození Osvětimi a někteří z mála přeživších se účastnili obřadů na místě nechvalně známého nacistického tábora smrti.

Osvětim byla největším z vyhlazovacích táborů a stala se symbolem genocidy šest milionů evropských Židů, kterou nacistické Německo provedlo v letech 1940-1945, z nichž 1 milion zde zahynul spolu s více než 100 000 nežidovských obyvatel.

Den jeho osvobození byl Organizací spojených národů vyhlášen jako Den památky obětí holocaustu.

Vzpomínkové akce konané před branami Osvětimi II-Březinky se zúčastní přibližně 50 přeživších a desítky evropských představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze a polského prezidenta Andrzeje Dudy.

Pawel Sawicki, mluvčí Muzea a památníku Auschwitz-Birkenau, uvedl, že se nebudou konat žádné projevy politiků a že lídři budou místo toho naslouchat hlasům přeživších.

„Je nám všem jasné, že toto je poslední významné výročí, kdy můžeme mít skupinu přeživších, která bude viditelná a která může být přítomna na místě,“ řekl.

„Za deset let se to nestane, a dokud to půjde, měli bychom naslouchat hlasům přeživších, jejich svědectvím, jejich osobním příběhům. Je to něco, co má obrovský význam, když mluvíme o tom, jak se utváří paměť Osvětimi.“

Duda novinářům v táboře řekl, že „my Poláci, na jejichž území Němci tento koncentrační tábor postavili, jsme dnes strážci paměti“.

Macron před vzpomínkovou akcí na X řekl: „Bojujme neúnavně proti antisemitismu a nenávisti ve jménu všech, kteří zahynuli. Buďme strážci jejich památky.“

V rozhovoru s agenturou AFP před výročím hovořili přeživší z celého světa o potřebě zachovat památku na to, co se stalo, když už nebudou žijící svědci.

Varovali také před rostoucí nenávistí po celém světě a hovořili o svých obavách z opakování historie.

Připomínání zločinů spáchaných ve jménu nacistického pojetí rasové nadřazenosti se v posledních letech s vzestupem krajně pravicových stran v Evropě stalo ostře politickým tématem.

V sobotu vystoupil miliardář Elon Musk, vysoce postavený poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, s videopřáním k příznivcům německé strany AfD (Alternative fuer Deutschland), která se v průzkumech pro volby 23. února umístila na druhém místě a jejíž platforma zahrnuje zlehčování historické viny za holocaust.

„Děti by neměly být vinny za hříchy svých rodičů, natož prarodičů,“ řekl Musk.

Donald Tusk, polský premiér, uvedl, že Muskův projev mu zněl zlověstně. „Slova, která jsme slyšeli od hlavních aktérů shromáždění AfD o ‚velkém Německu‘ a ‚potřebě zapomenout na německou vinu za nacistické zločiny‘, zněla až příliš povědomě a zlověstně. Zvláště jen několik hodin před výročím osvobození Osvětimi,“ uvedl Tusk.

Muskova původní podpora AfD minulý měsíc vyvolala silné výtky, mimo jiné od Scholze, který řekl, že podpora krajní pravice ze strany technologického miliardáře „ohrožuje“ evropskou demokracii.

Extremismus je v posledních letech na vzestupu. Například útok na americký Kapitol v lednu 2021, který podnítili krajně pravicoví extremisté, poukázal na stále násilnější povahu politického extremismu. V některých zemích, jako jsou USA a Velká Británie, se od 7. října 2023, kdy začal konflikt mezi Izraelem a Hamásem, zvýšil také počet islamofobních incidentů.

92letá Eva Szepesiová, která přežila holocaust, má pro svět varování: nedovolte, aby se historie opakovala.

Na otázku, jak vnímá rostoucí extremismus a pravicový populismus, odpověděla: „Je to děsivé. Rozhodně je děsivé, že to tak je. A proto s tím musíme něco udělat hned na začátku.“

Tváří v tvář trendu extremismu vyzvaly agentury OSN v posledních letech k celosvětové akci. V červnu 2023 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2686, v níž vyzvala mezinárodní společenství, aby odsoudilo a veřejně odsoudilo nenávistné projevy, rasismus a projevy extremismu.

CMG/ gnews – RoZ