Šíří se atmosféra prohlubující animozity ve společnosti, které mohou vyústit v konflikt či opakování historie

V projevu při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, který se připomíná 27. ledna na výročí osvobození Osvětimi-Březinky Rudou armádou, na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel.

Projev prezidenta republiky při vzpomínkovém setkání na Pražském hradě:

Vážení přeživší, vážení hosté, dámy a pánové,

je mi ctí, že mohu dnes zahájit naše shromáždění, které je zaměřeno na připomínku 80. výročí od ukončení nejen druhé světové války, ale také holokaustu, neboli systematické genocidy Židů, ale nejen Židů, ale řady dalších etnik, národů, politických skupin, případně menšin.

Lidstvo má bohužel poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, a my si proto připomínáme události, které by neměly zůstat zapomenuty. Ale nejenom ty události, protože k druhé světové válce, holokaustu, nedošlo ze dne na den. Mělo to svůj vývoj a vedly k tomu různé cesty a události, které dodneška právě v případě holokaustu byly velice dobře analyzovány, ale my máme tendenci právě na tyto rysy a jevy zapomínat. Když se podíváme, co se děje dnes, tak mnoho lidí se znepokojením sleduje vývoj bezpečnostní situace ve světě, vývoj politických proudů, protože tak, jako to bylo v 30. letech, můžeme i dnes pozorovat nárůst toho podhoubí, ze kterého nakonec holokaust vyrostl.

Je to nejenom nesnášenlivost vůči různým skupinám, etnikům, je to ale také nárůst dezinformací, které se dnes šíří nejenom ve standardních médiích, ale především prostřednictvím sociálních médií. Nedostatkem řekněme filtrů toho, co je opravdu škodlivé, toho, co směřuje nejenom k prohlubování nenávisti, ale také dokonce k nabádání k násilí, tak tím se šíří atmosféra, která prohlubuje rozdíl ve společnosti, animozity, které mohou za určitých podmínek vyústit v konflikt, případně v opakování toho, co jsme si v minulosti prožili.

Já si vážím toho, že jsem se včera mohl zúčastnit vzpomínkové akce v Osvětimi, kterou mnoho přeživších i těch, kteří jsou tu dnes přítomni v sále, prošli. Bylo to shromáždění, kterého se zúčastnilo více než 3000 lidí, padesát přeživších ze všech zemí a také zástupci více než padesátky zemí na té nejvyšší úrovni. Pro mě to bylo důkazem, že tématika holocaustu, ale obecně nesnášenlivosti vůči kterékoliv skupině, kterémukoliv etniku, je stále aktuální. A i proto jsem rád, že jsme se tady dnes sešli, abychom si nejen připomněli hrůzy holokaustu, které stály život šesti milionů Židů a celkově 60 milionů lidí za celé druhé světové války, událostí, které způsobily obrovské utrpení a škody napříč celým světem a které bohužel sice v menším se opakují dodneška. A i proto vidím stále potřebu nejenom si to připomínat, ale taky na základě možná emocí, protože dnes ovlivňují názory lidí více než fakta emoce, tak abychom k připomínání faktů také přidali trochu emoce, ať už prostřednictvím filmů, divadla, ale i dalších forem umění, které zprostředkují generacím, které tyto hrůzy nezažily, a buďme za to rádi, aby jim zprostředkovaly, jak hrozná situace je, kdy určitá skupina lidí nebo celé etnikum je dehumanizováno a postaveno mimo lidskou společnost.

Myslím, že to jsou věci, které by si každý měl uvědomit nejenom v té faktické, ale i v té emoční rovině, abychom nic takového už nepřipustili. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že je na jednu stranu úspěchem, že velká část Evropy osmdesát let nezažila válku, zároveň ale dnešní konflikty Evropu stále silněji zasahují. „Je pro nás bytostně důležité, abychom správně reagovali,“ řekl. Holokaust je pro něj hrůznou vzpomínkou na genocidu milionů Židů, Romů, Sintů a na další masové vraždy.

„Holokaust je ale také nepřehlédnutelný varovný maják, který ukazuje, kterým směrem se dnes nesmíme vydat a naopak, kterým směrem se vydat musíme, abychom neopakovali staré chyby,“ uvedl. Podle něj nestačí si připomínat si temné doby naší minulosti pouze jednou ročně. „Předcházet nenávisti a nespravedlnosti musí být naší každodenní prací,“ dodal.

„Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím. Projevme všem zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujeme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek prohlásil, že holocaust nebyl jen selháním jedné ideologie, ale tragickým selháním celé civilizace. „Proto je třeba otevřeně a s odvahou mluvit o tom, co vidíme v současnosti. Antisemitismus, o kterém jsme doufali, že patří minulosti, se znovu objevuje, někdy skrytě a někdy otevřeně,“ poukázal s tím, že po celém světě zaznamenává nárůst nenávisti vůči Židům. „Nenávist je jako plamen, který se šíří nekontrolovatelně, pokud jej neuhasíme v zárodku,“ dodal.

Součástí akce byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.

hrad.cz/ čt24/ gnews – RoZ