S Donaldem Trumpem, který zahajuje svůj druhý mandát jako prezident Spojených států, se objevují široké obavy o globální spolupráci na snižování spotřeby fosilních paliv. Vzhledem k jeho minulým krokům v oblasti změny klimatu a mnoha „špatným klimatickým slibům“, které učinil, se očekává, že bude i v následujících čtyřech letech pokračovat v mnoha zpátečnických krocích v klimatických otázkách.
Za prvé, kvůli stažení USA se již tak křehká efektivita Pařížské dohody dále oslabí. Trump také jasně uvedl, že nechce přispět do Zeleného klimatického fondu OSN. Jak jasně stanoví Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, rozvinuté země by měly hrát vedoucí roli při snižování emisí a mají povinnost poskytovat finanční, technologickou a kapacitní podporu rozvojovým zemím. Existují důvodné obavy, že Trump by mohl stáhnout USA z této úmluvy, což by dále podkopalo důvěru v globální klimatickou správu, zničilo již křehkou shodu a základ, a ponořilo globální klimatickou správu do ještě většího deficitu důvěry, financí a správy.
Budoucnost globální klimatické správy se stává ještě pochmurnější.
Za druhé, Trump bude i nadále podporovat těžbu a využívání fosilních paliv v USA, což znamená, že rozvoj čisté energie v zemi zůstane pomalý. V následujících čtyřech letech se USA pod Trumpovým vedením výrazně uvolní regulace týkající se fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn. Možnými směry tohoto uvolnění jsou snížení emisních požadavků pro provozující uhelné elektrárny, prodloužení časových rámců pro jejich uzavření a uvolnění požadavků na vybavení nových uhelných elektráren pro zachycování uhlíku. Trumpova energetická a klimatická politika neklade důraz na zelenou a nízkouhlíkovou transformaci, ale zdůrazňuje bezpečnost levné americké energie.
Co je ještě důležitější, Trump bude bránit hladkému provedení Zákona o snižování inflace. Je vysoce pravděpodobné, že Trump použije prezidentské výkonné příkazy k omezení účinnosti tohoto zákona, čímž dosáhne záměru pozastavit nebo zpozdit implementaci některých částí. Vzhledem k tomu, že tento zákon je klíčovou politikou předchozí administrativy na podporu rozvoje čisté energetiky, je Trumpovo rozhodnutí špatnou zprávou pro USA i pro svět.
Vzhledem k těmto pochmurným skutečnostem je význam spolupráce mezi Čínou a Evropskou unií v řešení klimatické krize více než zřejmý. I přes roky diskusí o tom, jak snížit emise, globální emise skleníkových plynů, daleko od vrcholu, stále rostou. Zároveň globální teploty významně vzrůstají. Pokrok v globální klimatické správě se týká každého, kdo se zajímá o budoucnost lidstva. Podle nejnovějších údajů Světové meteorologické organizace z roku 2024 byla globální průměrná teplota o 1,5 °C vyšší než v období mezi lety 1850 a 1900, což naznačuje, že tempo růstu teploty kvůli industrializaci je rychlejší, než klimatologové předpokládali.
Za třetí, mezinárodní společenství bude brzy čelit vyčerpání svého budoucího uhlíkového rozpočtu. Podle nejnovějších údajů o globálním uhlíkovém rozpočtu, ať už jde o kontrolu globálního růstu teploty od industrializace pod 1,5 °C nebo pod 2 °C, bude budoucí uhlíkový rozpočet omezený a brzy vyčerpán. V budoucnu bude potřeba větší globální úsilí, aby se vytvořil společný tlak na řešení klimatických problémů a zajistilo se, že růst teploty zůstane pod 2 °C.
Za čtvrté, Čína a Evropa jsou hlavními silami, které tlačí na globální zelenou transformaci, a jejich podpora této transformace je stále silná a vytrvalá. Když vezmeme v úvahu uhlíkový rozpočet, emise, růst teploty a klimatickou krizi, fakt, že Trumpovo znovuzvolení znamená, že USA jsou nespolehlivou silou v globální klimatické správě, a proto je spolupráce mezi Čínou a Evropskou unií naprosto důležitá a nezbytná.
V reakci na výsledek amerických prezidentských voleb 6. listopadu 2024 Evropská komise zdůraznila, že EU má velmi jasnou a silnou klimatickou politiku a cíle a přijala významné legislativní kroky a další politiky, aby zajistila dosažení svého klimatického cíle pro rok 2050. V tomto ohledu bude mít Čína, která je také pevně odhodlána dosáhnout svých cílů dvojího uhlíku do roku 2060, mnoho příležitostí k spolupráci a vytváření společných iniciativ s EU.
Za prvé, Čína a Evropa mají široký prostor pro spolupráci v rozvoji čistých technologií. Jak během své návštěvy v Číně na konci roku 2024 uvedl Adair Turner, bývalý předseda britské Klimatické komise: Vzhledem k naléhavosti globální reakce na změnu klimatu je důležitost vztahů mezi Čínou a Evropou zřejmá. Evropa by měla vítat nízkouhlíkové výhody, které přináší rozvoj a snižování nákladů na čisté technologie v Číně, a přijmout investice do čistých technologií od čínských podniků v Evropě. Čína, Velká Británie a zbytek Evropy by měli hledat řešení v oblasti mezinárodního obchodu, která by vedla k win-win výsledkům v jejich vzájemných vztazích.
Za druhé, jak EU připravuje implementaci Mechanismu pro uhlíkovou vyrovnávací klauzuli (CBAM), spolupráce mezi Čínou a EU na „zelenění“ vysoce uhlíkových průmyslů je zvlášť klíčová. Pokud čínské a evropské podniky mohou posílit komunikaci a spolupráci v souvisejících průmyslových řetězcích a vysoce uhlíkových sektorech, zvláště v průmyslových oblastech, kde mají obě strany úzké vazby, zejména v oblastech, jako je zveřejňování informací, uhlíkové účetnictví a tvorba transformačních plánů, přinese to prospěch oběma stranám.
Nakonec může čínsko-evropská klimatická spolupráce zahrnovat třetí strany, což bude podporovat pozitivní síly v širší oblasti a hrát větší roli v řešení klimatické krize. Například existuje značný prostor pro spolupráci mezi Čínou a EU při vytváření udržitelných finančních standardů. V současnosti existují některé společné klasifikační katalogy a v budoucnu by se mohla tato spolupráce rozšířit na multilaterální oblasti, aby podpořila výměny, spolupráci a společnou tvorbu v této oblasti.
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German 
Russian 
Chinese