Vedoucí představitelé Evropské unie se ve středu ráno připojili k videokonferenci, aby si přímo od Emmanuela Macrona vyslechli informace o jeho nedávném setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu, na němž se oba prezidenti zavázali nastolit na Ukrajině mír, ale neshodli se na nejlepším dalším postupu.
Trump zdvojnásobil svůj cíl ukončit válku s Ruskem „během několika týdnů“, zatímco Macron varoval před spěchem s příměřím, kterého by Kreml mohl využít ve svůj prospěch.
„V minulosti jsme měli příměří, které nebylo dodržováno,“ řekl Macron s odkazem na minské dohody, které válku v Donbasu neukončily.
Při společném posezení v Oválné pracovně byl Macron nucen ověřit si fakta u Trumpa poté, co Američan prohlásil, že Ukrajina bude splácet pomoc, kterou jí poskytla EU.
„Poskytli jsme skutečné peníze, aby bylo jasno,“ řekl Macron.
Středeční videokonferenci svolal předseda Evropské rady António Costa v očekávání mimořádného summitu 6. března. Hovor trval přibližně 30 minut a zúčastnilo se ho všech 27 vedoucích představitelů, uvedl mluvčí.
Zúčastnila se rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Velmi užitečné (setkání) pro přípravu našeho mimořádného zasedání Evropské rady 6. března, na němž přijmeme rozhodnutí o naší podpoře Ukrajině a posílení evropské obrany,“ napsal Costa na své sociální síti.
Jeden z účastníků, litevský prezident Gitanas Nausėda, uvedl: „Abychom dosáhli míru prostřednictvím síly, musíme jednat společně.“
Blok v současné době pracuje na novém společném fondu, z něhož bude Ukrajině v krátkodobém horizontu poskytována smrtící i nesmrtící pomoc, například dělostřelectvo, systémy protivzdušné obrany a výcvikové vybavení. Přesná hodnota fondu by měla být dohodnuta 6. března.
Cílem je postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice před případnými jednáními s Ruskem a ukázat USA, že jsou připraveny převzít větší podíl na vojenské a finanční pomoci Kyjevu, což je klíčový požadavek Bílého domu.
Nejnovější údaje Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu potvrzují, že společná evropská podpora (132 miliard eur) dlouhodobě převyšuje americkou (114 miliard eur), což vyvrací Trumpovo tolikrát opakované tvrzení, že Amerika přispěla částkou 350 miliard dolarů (333 miliard eur).
Postoj Maďarska vstřícný k Trumpovi však může zmařit potřebnou jednomyslnost pro schválení společného fondu. Costa v úterý odcestoval do Budapešti, aby se setkal s premiérem Viktorem Orbánem, jehož vláda požádala Brusel, aby se zdržel přijímání iniciativ, které by mohly narušit jednání mezi USA a Ruskem. Souběžně s fondem připravuje Evropská komise nový návrh na drastické zvýšení výdajů na obranu ve všech zemích EU – což je další požadavek Washingtonu. Von der Leyenová uvedla, že „komplexní plán“ bude zahrnovat prvek společných peněz EU, i když ne nutně společný dluh.
Jeho předložení je naplánováno na summit 6. března.
„Evropa stojí před důležitými rozhodnutími v oblasti bezpečnosti a je stále jasnější, že musí být schopna efektivně hájit své strategické zájmy. Shodujeme se na tom, že zajištění vlastní bezpečnosti je jednou z našich hlavních priorit a že je nezbytné, aby Evropa v této oblasti jednala jednotně a rozhodně,“ uvedl český premiér Petr Fiala.
Středeční videohovor se uskutečnil uprostřed přívalu diplomatické aktivity vyvolané Trumpovým překvapivým telefonátem s Vladimirem Putinem z 12. února, který proběhl bez předchozí koordinace se západními spojenci.
Polský premiér Donald Tusk se po videohovoru se svými protějšky podělil o záhadný vzkaz: „Nejistota, nepředvídatelnost, dohody. Jsou toto skutečně pravidla, na nichž by měl být založen nový mezinárodní řád?“
euronews/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German