Role Číny v zemích Globálního Jihu: Ekonomika, demokracie a zelený růst

78

Globální Jih má na mezinárodní scéně stále silnější hlas. Jedním z těchto hlasý jsou i pravidelná speciálního vydání pořadu Global South Voices na CGTN. V nejnovější epizodě, které je zaměřená na nadcházející čínská Dvě zasedání (Two Sessions 2025) moderátor Mushahid Hussain Sayed vedl diskuzi s experty z celého světa o roli Číny v zemích Globálního Jihu. Hlavními tématy byly globální ekonomická správa, udržitelný rozvoj a různé modely vládnutí.

Čínský ekonomický model a jeho globální vliv

Mohammed Saqib, koordinátor Centra pro geoekonomiku Globálního Jihu (COGGS), upozornil na transformaci čínské ekonomiky od éry vysokorychlostního růstu k fázi vysoce kvalitního rozvoje. Klíčovými pilíři této změny jsou technologické inovace, inteligentní výroba, udržitelnost, finanční reformy, vyšší výdaje na sociální zabezpečení a rostoucí domácí spotřeba.

Francouzský podnikatel a sinolog Arnaud Bertrand kritizoval západní narativ o „blížícím se kolapsu Číny“, který podle něj ignoruje realitu. Poukázal na to, že opatření jako americké vývozní kontroly na polovodiče či 100% cla na čínská elektrická vozidla jsou důsledkem obav Západu z rostoucí technologické dominance Číny. Zdůraznil, že Čína se odklání od výroby pro zahraniční značky a stále více se soustředí na budování vlastních globálně konkurenceschopných podniků – zejména v oblasti elektromobility a umělé inteligence.

Profesor Jose Ricardo z Univerzity São Paulo zdůraznil prohlubující se ekonomické vazby mezi Čínou a Latinskou Amerikou. Připomněl, že obchodní obrat mezi Čínou a Brazílií dosáhl v roce 2024 hodnoty 157,9 miliardy dolarů, čímž se Čína stala hlavním obchodním partnerem několika latinskoamerických států. Ricardo také vyzdvihl roli Číny v přetváření globální ekonomické architektury, zejména prostřednictvím BRICS, což přináší nové příležitosti pro rozvojové země.
Modely vládnutí: Čína vs. Západ

Saqib porovnal západní volební demokracii s čínským modelem „celoprocesní lidové demokracie“, přičemž kritizoval tendenci západních systémů podléhat vlivu kapitálu a krátkodobým populistickým tlakům. Podle něj čínský model staví na dlouhodobém plánování a kolektivním rozhodování, což přispívá k větší stabilitě.

Arnaud Bertrand dodal, že čínský politický systém je postaven na principu meritokracie, kdy vedoucí představitelé postupují hierarchií na základě let zkušeností na místní i národní úrovni. Oproti tomu v západních demokraciích podle něj roste trend populismu, což vede k nestabilním politickým strategiím a nedostatku dlouhodobé vize.

Jose Ricardo pak zdůraznil, že Čína nikdy neusilovala o export svého modelu demokracie. Naopak, její systém, vyvíjený od roku 1949 a založený na pětiletých plánech, se soustředí na politiku zaměřenou na lidi s důrazem na principy neagrese, nevměšování, rovnosti a vzájemného prospěchu. Oproti tomu západní demokracie často podléhají krátkodobým zájmům elit, což podle Ricarda podkopává jejich efektivitu.

Globální klimatická politika a čínský přístup k zelenému rozvoji

Čína sehrává klíčovou roli v boji proti klimatickým změnám, což bylo jedním z hlavních témat diskuze. Saqib kritizoval západní dvojí standardy, připomínaje, že zatímco Trumpova administrativa odstoupila od Pařížské dohody a podporovala fosilní paliva, Čína aktivně investuje do zelené transformace.

Arnaud Bertrand vyvrátil západní obavy z údajné „nadkapacity čínských zelených technologií“, přičemž zdůraznil, že globální boj proti klimatické krizi potřebuje více obnovitelné energie, ne méně. Podle něj zavádění obchodních bariér proti čínským solárním panelům či elektromobilům není motivováno ekonomickou rovnováhou, ale obavami Západu ze ztráty technologické dominance.

Jose Ricardo upozornil na spolupráci Brazílie a Číny v oblasti zelené ekonomiky. Poukázal na to, že čínské automobilky jako BYD a Great Wall Motors již otevřely své výrobní závody v Brazílii, čímž urychlují přechod regionu na udržitelnou mobilitu.
Fred M’membe, předseda Socialistické strany Zambie, obvinil Západ z pokrytectví v přístupu k Africe. Zatímco západní státy tlačí africké země ke snižování emisí, neposkytují jim odpovídající technologie ani investice do zelené energie. M’membe podtrhl, že právě Čína je dnes klíčovým partnerem afrických zemí v oblasti obnovitelných zdrojů a infrastruktury.
Nepálský premiér: Čína jako partner pro rozvoj Globálního Jihu

Nepálský premiér K. P. Sharma Oli ocenil přínosy iniciativy Pásmo a cesta (BRI) Nepálu i roli Číny při podpoře propojení a sdílené prosperity mezi zeměmi globálního Jihu. Připomněl zásadní roli Číny v boji proti změně klimatu a při prosazování globální spravedlnosti. Oli zdůraznil, že Nepál, který je domovem Himálaje, je obzvláště zranitelný vůči změně klimatu, neboť zažívá tání ledovců a extrémní poruchy počasí. Čínské úsilí o ekologický rozvoj je podle něj maják naděje pro národy, které čelí environmentálním výzvám.

(koh)