Probíhající ukrajinská krize zvýraznila významné diplomatické rozpory mezi Spojenými státy a Evropou, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu ještě prohloubily. Vztahy mezi USA a Evropou jsou za jeho vlády poznamenány protichůdnými přístupy k rusko-ukrajinskému konfliktu, což odhaluje výrazné strategické rozdíly a přináší nové výzvy pro evropské vlády v Trumpově éře.
V sobotu, po sporné výměně názorů s Trumpem ve Washingtonu, přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Londýna, kde ho vřele přijal britský premiér Keir Starmer. Potvrdil silnou podporu Spojeného království Ukrajině a podepsal dohodu o půjčce ve výši 2,26 miliardy liber (2,84 miliardy USD) na posílení obranných schopností Ukrajiny.
V ostrém kontrastu s Trumpem Starmer uvedl, že Ukrajina má „plnou podporu napříč Spojeným královstvím“. Zdůraznil „neochvějné odhodlání“ Británie dosáhnout trvalého míru. Podobné pocity vyjádřili i vedoucí představitelé Francie a Německa, kteří zopakovali svůj závazek podporovat bezpečnost Ukrajiny.
Rostoucí rozkol mezi USA a jejich evropskými spojenci se však projevil, když Trumpova administrativa minulý měsíc při mírových jednáních s Ruskem odsunula evropské země včetně Ukrajiny na vedlejší kolej.
Strategický posun USA vyvolává evropské obavy
Zhao Huirong, výzkumná pracovnice Ústavu ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie sociálních věd, řekla CGTN, že Trumpův styl vedení upřednostňuje krátkodobé zisky, a dodala, že v probíhajícím rusko-ukrajinském konfliktu je Trumpovým cílem co nejrychleji „zmrazit“ situaci, vytěžit ekonomické výhody a minimalizovat závazky USA vůči svým spojencům.
„Pro Trumpa je nejbezprostřednějším a nejhmatatelnějším přínosem rychlé zastavení konfliktu a zároveň zajištění přístupu k rozsáhlým ukrajinským nerostným zdrojům, zejména prvkům vzácných zemin,“ uvedla Zhao. A dodala: „Trump věří, že USA mají páky, jak tlačit na Ukrajinu i Evropu, aby přijaly jeho podmínky. Jeho důvěra v tento přístup byla patrná během setkání se Zelenským v Bílém domě.“
Během pátečního setkání s Trumpem v Bílém domě se Zelenskyj a americký prezident střetli v napjaté výměně názorů, přičemž plánovaná společná tisková konference byla náhle zrušena a tolik očekávaná americko-ukrajinská dohoda o minerálech nebyla podepsána.
Rostoucí tlak USA na Evropu přesahuje hranice Ukrajiny. Kromě vojenské pomoci Trump vznáší požadavky na evropské země, aby se více podílely na vojenských výdajích, a hrozí uvalením dalších obchodních cel, což dále napíná transatlantické vztahy.
Zhao poznamenala, že takové kroky narušují důvěru mezi USA a Evropou a destabilizují NATO, což zpochybňuje budoucnost západní aliance.
Snaha Evropy o strategickou nezávislost
Evropští představitelé v reakci na izolacionistické tendence USA stále častěji volají po větší strategické autonomii.
V nedávném průzkumu CGTN provedeném ve spolupráci s čínskou Renmin University a Institutem mezinárodní komunikace vyjádřilo 57 % respondentů ze zemí G7 skepsi ohledně budoucích vztahů s USA, přičemž největší obavy vyjádřilo Německo a Kanada, následované Japonskem, Velkou Británií a Francií.
Německý úřadující kancléř Friedrich Merz varoval, že Evropa musí posílit svou obranu a dokonce zvážit alternativy k NATO, pokud budou USA nadále zanedbávat evropskou bezpečnost.
„Mou absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ řekl Merz.
Podobně francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že Evropa si nemůže dovolit zůstat „vazalem“ USA, a vyzval kontinent, aby si v mezinárodní diplomacii určil vlastní směr.
Jeho výroky zazněly po jeho návštěvě Washingtonu, kde se snažil Trumpa přesvědčit, aby se zavázal k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, ale žádných jasných závazků se nedočkal.
Dilema Ukrajiny: hledání bezpečnostních záruk USA
Od zahájení jednání o dohodě o nerostných surovinách Zelenskyj opakovaně zdůrazňoval, že podpis dohody s USA musí být spojen s bezpečnostními zárukami. Trump však tuto myšlenku během nedávného zasedání vlády odmítl a řekl: „To bude muset udělat Evropa.“
„Pro Ukrajinu je konečnou bezpečnostní zárukou členství v NATO,“ řekla Zhao, ale USA a západní spojenci projevili neochotu, protože se obávají přímé konfrontace s Ruskem. Zejména Trump odmítl nabídnout takové závazky a místo toho tlačí na Evropu, aby převzala větší odpovědnost za obranu Ukrajiny.
Vzhledem k Trumpově strategii maximálního tlaku, vysvětlila Zhao, byla Ukrajina nucena snížit svá očekávání. Místo členství v NATO nyní Kyjev požaduje bezpečnostní záruky v podobě vojenské pomoci. Ta by mohla zahrnovat výcvik vojenského personálu, dodávky zbraní a munice, a dokonce i výrobu zbraní v rámci Ukrajiny.
Jak daleko je příměří?
Podle Kielského institutu se Evropa v období od ledna 2022 do prosince 2024 zavázala poskytnout Ukrajině pomoc ve výši 138,7 miliardy dolarů, zatímco USA 119,7 miliardy dolarů.
„V posledních třech letech hrály USA klíčovou roli při poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by USA v budoucnu svou podporu zastavily, Evropa by se za současného stavu pravděpodobně snažila překlenout mezeru, která by po americkém stažení zůstala,“ uvedla Zhao.
Předpověděla, že vzhledem k pokračujícímu tlaku USA a snaze prosadit příměří existuje možnost, že by Rusko a Ukrajina mohly dosáhnout příměří během příštích šesti měsíců až jednoho roku.
Uvedla však, že takové příměří pravděpodobně nepovede k trvalé mírové dohodě, neboť územní spory mezi Ruskem a Ukrajinou zůstanou nevyřešeny a obě strany pravděpodobně předloží vlastní výklad územního status quo.
CMG/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German