LONDÝN – Západní představitelé, včetně více než desítky hlav evropských států a kanadského premiéra Justina Trudeaua, se v neděli na londýnském summitu spojili na podporu Kyjeva. Zavázali se tam vynaložit více prostředků na bezpečnost a sestavit koalici na obranu případného příměří na Ukrajině.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vedoucí představitelé se na summitu dohodli na plánu čtyř kroků, které mají zajistit mír na Ukrajině: zachování vojenské pomoci Ukrajině i v době pokračování konfliktu, zvýšení hospodářského tlaku na Rusko, zajištění toho, aby jakýkoli trvalý mír zaručoval suverenitu a bezpečnost Ukrajiny (s tím, že Ukrajina bude u jednacího stolu pro případná jednání), odrazení „jakékoli budoucí invaze Ruska“ v případě mírové dohody a vytvoření „koalice ochotných“, která bude bránit Ukrajinu a udržovat mír v zemi.
„Evropa musí udělat těžkou práci,“ řekl a zdůraznil, že dohoda potřebuje podporu USA.
„Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně, souhlasíme s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že je naléhavě nutné dosáhnout trvalého míru. Nyní je třeba, abychom ho společně dosáhli,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po skončení summitu prohlásil, že evropská jednota je „na mimořádně vysoké úrovni, jakou jsme už dlouho nezažili“.
„Všichni v Evropě pracujeme společně, abychom našli základ pro spolupráci s Amerikou pro skutečný mír a zaručenou bezpečnost,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.
Několik vedoucích představitelů uvedlo, že je třeba zvýšit výdaje na obranu – což by mohlo pomoci získat Trumpa na svou stranu a nabídnout mu v případě míru bezpečnostní záruky USA.
„Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla novinářům Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, výkonného orgánu EU.
Autonomie Evropy zpochybněna
Summit se konal v atmosféře diplomatického napětí, které nastalo po ostré výměně názorů mezi Zelenským a Trumpem v Bílém domě na začátku tohoto týdne, jež vedla ke zrušení očekávané dohody o dodávkách surovin mezi oběma zeměmi.
Posílení ze strany Evropy je však pouze polovinou příběhu a hodně záleží na tom, zda jsou Spojené státy ochotny hrát svou roli.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pořadu „This Week“ televize ABC prohlásil, že „budeme připraveni se znovu zapojit, až budou připraveni uzavřít mír“, ale poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz řekl, že administrativě není jasné, zda je Zelenskyj připraven jednat o ukončení války.
Výsledkem summitu tak byla zdánlivě jednotná evropská fronta podporující Zelenského s příslibem další vojenské podpory Ukrajině v budoucnu.
Zhao Huirong, výzkumný pracovník Ústavu ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie sociálních věd, zpochybnil strategickou autonomii, o kterou Evropa usiluje.
S poukazem na to, že evropské země, včetně Velké Británie, Německa a Francie, projevily mnohem silnější podporu, Zhao uvedl, že to, co budou dělat dál, závisí na tom, jak moc jsou znepokojeny geopolitickou situací a tzv. ruskou bezpečnostní hrozbou.
Zatím je příliš brzy na to, abychom mohli říci, že jejich postoj bude vždy takový, uvedl Zhao s odkazem na různé důvody, od změny politiky USA až po rozdíly uvnitř evropských zemí.
Maďarský premiér Viktor Orbán napsal na X: „Evropští lídři se dnes v Londýně rozhodli, že chtějí pokračovat ve válce, místo aby se rozhodli pro mír.“
„Rozhodli, že Ukrajina musí pokračovat ve válce. To je špatné, nebezpečné a chybné. Maďarsko zůstává na straně míru.“
Čao poznamenal, že Trumpova radikální politika během jeho čtyřletého působení v úřadu umožní Evropě usilovat o větší strategickou autonomii, ale jak daleko může evropská strategická autonomie zajít, bude do značné míry záviset na pokračování americké politiky vůči Evropě po skončení Trumpova čtyřletého působení.
Pokud nová americká vláda změní svou politiku vůči Evropě, je pravděpodobnější, že se Evropa vrátí ke své předchozí politice vůči USA, uvedl Zhao.
CMG / gnews.cz-jav
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German