Stávající prezident USA Donald Trump se rozhodl přivlastnit si veliká teritoria okolních států Grónska, Mexika a Kanady. Až na severní polokouli světovým lídrům, politikům, analytikům, ale světovým mediím mrzne úsměv na rtech, zatímco na jižní polokouli jsou zase doslova rozžhavení. Jediní hráči, kteří zachovávají klid, je Čína a Rusko.
Trump se po jasném vítězství, za které by měl mimochodem spíše poděkovat svým politickým rivalům, neboť udělali vše proto, aby zvítězil, se domnívá, že zvítězil nejen v USA, ale doslova na celém světě. Támhle si připojím Grónsko, tady Kanadu a k tomu ještě Mexiko pro každý případ, abychom využili jejich ekonomiky. A zřejmě si také myslí, že všichni budou akceptovat například přejmenování Mexického zálivu na Americký, bez jakékoli mezinárodní shody. A kdo bude naopak klást nepříjemné otázky, bude vyhozen z Bílého domu a nevpuštěn na tiskové konference. Ano, to je Trumpův „demokratický a partnerský přístup“. Trump tím také ukazuje světu, jak se postupuje při dodržování lidských práv, v tomto případě práva na informace, v USA.
Žádný ze světových hráčů, hlavně je to vidět v mediálním prostoru, nějakou záhadou nekomentuje ANEXI těchto teritorií, a zřejmě Trump očekává, že všichni političtí představitelé těchto států, zavrtí ocáskem jak poslušný psíci a budou blahem bez sebe, když ztratí svou stávající úroveň suverenity a strategického bohatství a obyvatelstvo se snad začne modlit za to, jaké štěstí je potká, když Trump stoupne svou americkou nohou na jejích teritorium. A jak se říká, kam stoupne americká noha, tam sto let tráva neroste.
Donald Trump místo korektního partnerského chování ke světovým partnerům, se chová krajně a nemístně arogantně. Snaží se s touto arogancí například Číně překazit obchodní strategické partnerství s různými zeměmi a transakce všemožným způsobem, i přestože tyto vztahy buduje korektním dlouhodobým způsobem, v některých případech 20 let. Zároveň Trump plive na Čínu oheň za pomoci jejich krajině nedůvěryhodné doktríny o lidských právech, kterou používá jako mediální lživý nástroj americké propagandy.
A co se týká samotných lidských práv, tady musím podotknout nemělo by si USA zamést nejdříve vlastní práh. Kde krize objímají krize z dalších sfér a vlastně celé USA je krize sama o sobě. Ono totiž zlí jazykové říkají a i statistky z USA uvádějí například samotný fakt, že každý čtvrtý občan Spojených států prošel vězením. Jak vypovídající.
Došlo vůbec milému Donaldu Tumpovi, že USA už není světovým lídrem v projektu Pax Amerikana a už nebude řídit v žádném případě globálním způsobem svět jako doposud. Uvědomuje si vůbec tento politik s býčí hlavou, že pokud nebude jednat partnersky jeho zlatá hříva k dosažení cílů nepomůže? Nehledě na to, že není od věci brát v potaz zákon času, protože americký prezident Donald Trump je ročník 1946. A ani on na to se nesmí zapomenout.
Jan Vojtěch