Transatlantická roztržka „by Rusko posílila“. „Rusko chce vidět USA a Evropu rozdělené. Nedopřejme jim to,“ uvedla v rozhovoru pro Euronews šéfka zahraničních věcí EU Kaja Kallasová.
Ve středečním živém vystoupení v pořadu Europe Today na stanici Euronews Kallasová uvedla, že mezi Bruselem a Trumpovou administrativou „není žádný klín“, a vyzvala obě strany, aby tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině zůstaly jednotné.
Kallasová rovněž uvedla, že současné rozhovory jsou „kyvadlovou diplomacií“ a že Evropa bude mít místo u jednacího stolu, až začnou formální jednání o mírovém urovnání. „Neexistuje žádný stůl, u kterého by nyní seděly Rusko a Ukrajina. Je to kyvadlová diplomacie,“ řekla den po telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, v němž se oba prezidenti dohodli na dočasném 30denním zastavení úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Samozřejmě, aby jakákoli dohoda fungovala, potřebujete, aby Evropané seděli u stolu a souhlasili s dohodou. Protože provádění dohody musí být v rukou Evropy.“
Na otázku, jak reaguje na výzvu Putina a Trumpa, Kallasová odpověděla: „Je opravdu dobré vidět, jak se tyto věci vyvíjejí. Trump jasně řekl, že o pomoci Ukrajině se nejednalo. Putin řekl, že se o ní jednalo. Raději bych v této věci věřil Trumpovi než prezidentu Putinovi.“
Podle zpráv Putin požadoval, aby Západ zastavil dodávky vojenské pomoci Ukrajině jako podmínku pro omezené 30denní příměří. Trump později v rozhovoru pro televizi Fox News tvrdil, že o vojenské pomoci „se nejednalo“.
Trump tento rozhovor rovněž uvítal jako „produktivní“, ale dohodnuté omezené příměří nedosahuje komplexního zastavení bojů na souši, na moři a ve vzduchu, v něž americký prezident doufal.
Putin bude „pokračovat“, pokud se Ukrajina přestane hlídat
Kallasová rovněž zpochybnil Putinovu dobrou vůli a proveditelnost omezeného, 30denního příměří, na němž se s Trumpem dohodl. „Aby příměří fungovalo, musí existovat odstrašení. A pokud jsou všechny stráže dole, chci říct, že Putin to ukázal už dříve, nedodržuje příměří,“ řekla. „A pokud chce, aby byly stráže na ukrajinské straně dole, tak vlastně dosáhne toho, co chce, a jsem si naprosto jistá, že v tom bude pokračovat.“
Kallasová předložila návrh na uvolnění ohromující částky 40 miliard eur na novou vojenskou podporu Ukrajiny, která by v případě schválení mohla zvýšit dodávky dělostřelecké munice, systémů protivzdušné obrany, raket, bezpilotních letounů a stíhaček.
Podle návrhu, který nedávno zveřejnil server Euronews, by se na financování podílely „zúčastněné země“, což znamená, že by nebylo nutné jednomyslné schválení všech 27 členských států EU. Je rovněž otevřen podobně smýšlejícím účastnickým zemím mimo EU, jako je Velká Británie a Norsko, což naznačuje posun ke „koalici ochotných“.
Kallasové iniciativa bude předmětem debaty, až se vedoucí představitelé EU sejdou ve čtvrtek v Bruselu na summitu. Otázkou zůstává, zda součástí tohoto plánu bude i půjčka ve výši 18 miliard eur, která je kryta zabavenými neočekávanými zisky z ruských aktiv zmrazených v EU. Očekává se také, že výkonná moc EU později ve středu představí dokument s konkrétními návrhy, jak posílit evropskou obranu.
„Čím silnější budeme, tím méně pravděpodobná bude válka,“ řekla Kallasová. „Musíme pro naši obranu udělat více. Musíme také udělat více pro Ukrajinu, aby čím silnější je na bojišti, tím silnější je u jednacího stolu.“
euronews/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German