Komise a vysoká představitelka dnes zahajují strategii Unie pro připravenost na podporu členských států a posílení schopnosti Evropy předcházet vznikajícím hrozbám a reagovat na ně.
Přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat. Od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních hrozeb a hrozeb pro kybernetickou bezpečnost, manipulace s informacemi a vměšování cizích subjektů až po změnu klimatu a rostoucí počet přírodních katastrof musí být EU připravena chránit své občany a klíčové společenské funkce, které jsou zásadní pro demokracii a každodenní život.
Konkrétně strategie zahrnuje 30 klíčových opatření a podrobný akční plán, které mají podpořit cíle Unie připravenosti, a také rozvoj „kultury připravenosti od základu“ napříč všemi politikami EU.
Předsedkyně Ursula von der Leyenová uvedla: „Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, členské státy a podniky potřebují správné nástroje, aby mohli jednat jak v zájmu předcházení krizím, tak v zájmu rychlé reakce, když dojde ke katastrofě. Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas. Evropa je připravena podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a zdrojů obživy.“
Mezi hlavní cíle a opatření strategie patří:
Ochrana základních společenských funkcí Evropy:
- Vypracovat minimální kritéria připravenosti pro základní služby, jako jsou nemocnice, školy, doprava a telekomunikace.
- Posílit zásoby kritického vybavení a materiálu.
- Zlepšit přizpůsobení se klimatu a dostupnost kritických přírodních zdrojů, jako je voda.
Podpora připravenosti obyvatelstva:
- Podporovat veřejnost v přijímání praktických opatření, jako je například udržování základních zásob po dobu minimálně 72 hodin v případě nouze.
- Začlenit výuku o připravenosti do školních osnov a zavést Den připravenosti EU.
Zlepšení koordinace reakce na krize:
- Zřídit krizové centrum EU s cílem zlepšit integraci mezi stávajícími krizovými strukturami EU.
Posílení civilně-vojenské spolupráce:
- Provádět pravidelná cvičení připravenosti v rámci celé EU, která by spojila ozbrojené síly, civilní ochranu, policii, bezpečnostní složky, zdravotníky a hasiče.
- Usnadnit investice dvojího užití.
Posílení předvídavosti a schopnosti předvídat:
- Vypracovat komplexní hodnocení rizik a hrozeb na úrovni EU, které pomůže předcházet krizím, jako jsou přírodní katastrofy nebo hybridní hrozby.
Posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru:
- Vytvořit veřejně-soukromou pracovní skupinu pro připravenost.
- Zformulovat s podniky protokoly pro mimořádné situace, aby byla zajištěna rychlá dostupnost základních materiálů, zboží a služeb a zabezpečeny kritické výrobní linky.
Posílení spolupráce s vnějšími partnery:
Spolupracovat se strategickými partnery, jako je NATO, v oblasti vojenské mobility, klimatu a bezpečnosti, nových technologií, kybernetiky, vesmíru a obranného průmyslu.
Celkově se EU proaktivním přístupem k připravenosti snaží vybudovat odolnější a bezpečnější kontinent, který bude lépe připraven čelit výzvám 21. století.
Souvislosti
Niinistöova zpráva o připravenosti a pohotovosti EU dospěla k závěru, že posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy na řešení současných rostoucích bezpečnostních výzev – v oblasti zdraví, migrace, technologické bezpečnosti, klimatu, obrany nebo hospodářství – je naléhavou záležitostí. Zpráva vyzvala k hluboké změně myšlení a ke změně způsobu, jakým chápeme připravenost v celé Evropské unii a určujeme její priority. Zpráva rovněž uznala, že připravenost není pouze národní odpovědností, ale společným evropským úsilím, které vyžaduje silnější roli Unie při koordinaci a podpoře členských států v této oblasti.
Strategie se proto zaměřuje na integrovaný přístup ke všem rizikům, přístup celé vlády, který spojuje všechny příslušné subjekty na všech úrovních veřejné správy (místní, regionální, národní a EU), a přístup celé společnosti, který spojuje občany, místní komunity a občanskou společnost, podniky a sociální partnery, jakož i vědeckou a akademickou obec.
Díky úzké spolupráci s členskými státy je navíc Unie schopna čelit budoucím krizím – a může občanům a společnostem přinést zásadní a účinná řešení. Události a rizika, kterými Evropská unie prošla v posledních letech, a silná a účinná reakce na pandemii COVID-19 – ukázaly, jak úzká spolupráce mezi Evropskou unií a členskými státy umožňuje dosáhnout lepších výsledků pro lidi a společnosti.
ec.europa.eu/ gnews.cz – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German