Cla na americké zboží sice budou Spojené státy bolet, ale Evropu, respektive evropské spotřebitele mnohem více

Evropa se dnes probudila do obchodně nového světa. Obchodní vztahy jsou přepsané. Mnoho věcí se zatím Donaldu Trumpovi povedlo a mnoho jiných věcí se mu naopak nepovedlo, a cla spadají do té kategorie druhé, která se nepovedla. Bohužel pro EU tato cla poskytují vítanou záminku, na koho a na co hodit destrukci evropského průmyslu, která probíhá již několik let – neboli několik let před uvalením amerických cel na Evropu. Je to podobné, jako vysoké ceny energií byly zdůvodňovány válkou na Ukrajině, která jim samozřejmě ani trochu nepomohla, ale byla jen poslední kapkou, jelikož ceny rostly již dávno před jejím začátkem a energetici před tímto růstem cen varovali.

Každopádně odpověď Evropy je spíš silová, a to v situaci, kdy tahá za kratší konec provazu. Zejména Německo a Francie podle agenturních zdrojů tlačí na agresívní odpověď v podobě podobně výrazného navýšení evropských cel na americké zboží. Efekt takové odpovědi se dá po ekonomické stránce přirovnat k sankcím proti Rusku: Sankce Rusko bolí, ale Evropu bolí násobně víc. A také cla na americké zboží sice budou Spojené státy bolet, ale Evropu, respektive evropské spotřebitele, by bolely víc zejména proto, že by se přičítaly k již tak zvýšené cenové hladině vyvolané evropskou zelenou a ESG politikou. Evropa má své ochranářství již značně rozbujelé. A navzdory názvu – „ochranářství“ – důsledkem těchto politik je navýšení cen pro spotřebitele. Je to tedy pravým opakem ochrany spotřebitelů. O ochranu pro firmy se paradoxně v celém kontextu také nejedná, byť je to tak míněno, protože firmy jsou likvidovány jinými regulatorními požadavky, což vidíme na upadajícím evropském výkonu.

Poražení jsou v celní válce jak USA, tak Evropa, ale Evropa prohrává víc, a tak není divu, že euro posiluje vůči dolaru o více než 2,2 % na úroveň 1,11, a tím míří k největšímu jednodennímu růstu od roku 2015. Daří se také koruně, ta na páru s dolarem posiluje o 1,9 % pod úroveň 22,5 CZK/USD. Lze očekávat, že koruna bude mít i v dalších dnech spíš sklon slábnout, a to proto, že oznámení cen dost negativně postihlo akciové trhy, což se zprostředkovaně propisuje i na devizový trh.

Jaké budou konkrétní makroekonomické dopady celní války, o tom si můžeme udělat obrázek třeba z bezprostřední reakce automobilek. Třeba automobilový koncern Volkswagen plně promítne nové 25procentní clo na dovoz aut do Spojených států do svých cen. Nic jiného nešlo čekat za situace, kdy dlouhodobě marže automobilek v Evropě klesají kvůli soustavnému tlaku na elektromobilitu. Když máte minimální marže, nemáte prostor k cenovému manévrování a musíte do cen clo promítnout stoprocentně. Právě proto je dopad na Evropu drtivější než v případě mnohých jiných zemí. Navíc Volkswagen dočasně pozastavil dodávky vozidel z Mexika po železnici a v přístavu zadržuje auta dovážená na lodích z Evropy. Nelze vyloučit, že tyto vozy budou ještě přesměrovány do jiných částí světa. Ale i to koncernu samozřejmě navýší náklady. Tuto šablonu můžeme napasovat na jakékoliv jiné podniky z oboru automotive i z oborů dalších, kterých se cla týkají. Výsledkem bude stagflace jak v USA, tak v Evropě – tedy kombinace inflace a zpomalení ekonomiky.

Akcie na to samozřejmě výrazně reagují. Zejména akcie amerických technologických firem a prodejních řetězců, které spoléhají i na práci asijských dělníků, jdou do poklesu. Není divu, když na Čínu se bude nově vztahovat ještě 34procentní clo, a to navíc k již zavedenému 20procentnímu clu. Taiwanu Spojené státy vyměřily takzvané reciproční clo 32 procent. A Vietnam a Indie, které se staly důležitými výrobními centry pro technologické společnosti jako Microsoft, Apple a další, budou čelit clům 46 a 26 procent. Logicky akcie Hi-Tech společností proto patří k nejhůř zasaženým. Současně ale tyto akcie byly také nejvíc cenově nafouknuté.

Vzpomeňme, jak jsme na tomto místě několikrát říkali, že velká sedmička amerických technologických společností v podstatě určuje směr amerických akciových indexů. Mají proto nejvíc kam padat. Trumpovo vyhlášení cel se stalo špendlíkem, který tuto cenovou bublinu propichuje. Technologický index NASDAQ po středečním skončení obchodování a po oznámení vlny cel klesl o čtyři procenta. Akcie Apple před dnešním zahájením obchodování ztrácejí sedm procent, akcie Amazonu pět procent. Americký maloobchodní řetězec Walmart odepisuje téměř šest procent. A domnívám se, že tyto výprodeje budou pokračovat. Ještě není čas na nákup akcií.

Markéta Šichtařová

nextfinance s. r. o.

nextfinance.cz

gnews.cz-jav