Průzkum CGTN: Bránit znamená pamatovat – 80 let po druhé světové válce

Pamatování znamená pokračovat s větším odhodláním. Osmdesát let po druhé světové válce stojí lidstvo opět na křižovatce: jednota nebo rozdělení, dialog nebo konfrontace, win-win nebo zero-sum.

Průzkum provedený CGTN s 11 913 respondenty ze 40 zemí světa ukazuje, že podpora výsledků vítězství ve druhé světové válce a poválečného mezinárodního pořádku se stala širokým konsenzem. Jakékoli pokusy o narušení mezinárodního systému zaměřeného na OSN, mezinárodního pořádku podloženého mezinárodním právem a základních norem mezinárodních vztahů založených na cílech a principech Charty OSN musí být důrazně odmítnuty.

Průzkum ukazuje, že 62,1 procenta lidí na celém světě věří, že ochrana výsledků druhé světové válce je zásadní pro udržení poválečného mezinárodního pořádku. Tento názor zastávají respondenti v 39 ze 40 zkoumaných zemí. Kromě toho 67,9 procenta respondentů souhlasí, že mezinárodní systém zaměřený na OSN je základem poválečného globálního pořádku, což je přesvědčení sdílené jednomyslně všemi 40 zkoumanými zeměmi. Mezi zeměmi G7 je podpora těchto dvou myšlenek na úrovni 52,5 procenta, respektive 62,8 procenta.

Dnes se globální propasti v oblasti míru, rozvoje, bezpečnosti a správy věcí veřejných nadále bez přestání rozšiřují. Přibližně 58 procent respondentů z celého světa věří, že poválečný mezinárodní pořádek je narušován, a 58,9 procenta konkrétně označuje USA za největšího rušitele tohoto pořádku. Kromě toho 64,8 procenta respondentů tvrdí, že protekcionistická obchodní politika USA poškozuje globální systém volného obchodu; 65,5 procenta uvádí, že technologická embarga USA brání volnému pohybu vědeckých a technologických talentů; 67,9 procenta říká, že odstoupení USA od mezinárodních dohod a organizací brání globální spolupráci a multilaterálním snahám; a 67 procent pozoruje, že USA jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN oslabují autoritu OSN zadržováním příspěvků a zneužíváním práva veta v otázkách, jako je Palestina-Izrael.

V zemích Globálního jihu respondenti v zemích jako Indonesia, Kenya, Russia, Malaysia, Mexico, Serbia, Tanzania, Thailand a Turkey vykazují nejvyšší nespokojenost s činy USA, které oslabují mezinárodní pořádek, s mírou nesouhlasu přesahující 70 procent u několika ukazatelů. V zemích G7 jsou italští respondenti celkově nejvíce kritičtí: 72,7 procenta obviňuje USA z blokování mezinárodní spolupráce a multilateralismu a 69,7 procenta kritizuje omezení mobility technologických talentů. Ve Spojeném království a Francii 68,3 procenta souhlasí, že USA brání multilaterálním snahám, zatímco 65,7 procenta kanadských respondentů nesouhlasí s protekcionistickou obchodní politikou USA.

Historie a realita ukazují, že řešení globálních problémů vyžaduje podporu vize globální správy založené na společném růstu prostřednictvím diskuse a spolupráce. Vyžaduje dialog místo konfrontace, partnerství místo aliancí a win-win scénáře místo zero-sum, spolu s opravdovým multilateralismem, který respektuje oprávněné obavy všech stran a udržuje mezinárodní pravidla a pořádek.

Průzkum zjistil, že 46,5 procenta globálních respondentů považuje vzestup nově se rozvíjejících mocností za pozitivní sílu pro udržení poválečného mezinárodního pořádku – tento názor je většinový v 26 zemích, včetně Kenya, Tanzania, Egypt, India, Indonesia, Thailand, UAE, Mexico, Spain a South Korea, což představuje 65 procent zkoumaných zemí.

Průzkum společně provedly CGTN a Renmin University of China prostřednictvím Institute of New Era International Communication. Zahrnoval hlavní rozvinuté země a země „Globálního jihu“. Respondenti jsou osoby starší 18 let a vzorek odpovídá věkovému a genderovému rozdělení podle národních sčítání lidu.

CMG