Foto: Xinhua/Zhang Fan
BRUSEL 27. listopadu (Xinhua) – Lagardeová v Evropském parlamentu informovala, že v posledních čtvrtletích dochází v eurozóně k hospodářské stagnaci, což přičítá faktorům, jako jsou vyšší úrokové sazby a slabá zahraniční poptávka. Hospodářská aktivita v eurozóně v posledních čtvrtletích stagnovala a očekává se, že zůstane slabá i po zbytek roku, uvedla v pondělí v Evropském parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Mírný pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny ve třetím čtvrtletí Lagardeová přičítá kombinaci několika faktorů, včetně “rozšiřujícího se dopadu vyšších úrokových sazeb, slabé zahraniční poptávky a slábnoucího impulsu z opětovného otevření ekonomiky po pandemii”.
Vyjádřila však optimismus ohledně oživení ekonomiky bloku v příštích letech, přičemž zmínila další pokles inflace, oživení příjmů domácností a rostoucí poptávku v této oblasti. Pokud jde o inflaci, Lagardeová připustila, že mzdy budou i nadále hrát klíčovou roli při zvyšování domácí inflace.
Přestože očekává, že oslabování inflačních tlaků bude pokračovat, “střednědobý výhled inflace zůstává obklopen značnou nejistotou”, uvedla. Pokud jde o měnovou politiku, Lagardeová potvrdila, že budoucí úrokové sazby ECB budou nastaveny na “dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak bude nutné”, aby byl splněn její cíl snížit inflaci na 2 %.
“Vhodná úroveň a doba trvání restrikce budou nadále určovány v závislosti na údajích, přičemž se bude hodnotit inflační výhled, dynamika základní inflace a síla měnověpolitické transmise,” uvedla. ECB bude zajišťovat cenovou stabilitu a podporovat ekologický přechod ekonomiky eurozóny, poznamenala Lagardeová.
Xinhua/JaV