Na výročí událostí 18. září měl premiéru dokumentární film Evil Unbound, který připomíná brutální lidské pokusy nechvalně známé jednotky 731 v Harbinu. Přestože existuje rozsáhlý soubor důkazů, snaha Číny o zápis archivů do registru UNESCO „Paměť světa“ uvízla už šest let na mrtvém bodě.
Podle investigativního videa zveřejněného účtem Yuyuan Tantian (napojeným na China Media Group) stojí za zdržením intenzivní lobbing japonské vlády, podporovaný pravicovými skupinami. Stejný scénář se opakoval i u archivů tzv. „comfort women“. Zatímco čínské žádosti obsahovaly materiály dokládající systematické zneužívání a válečné zločiny, japonské podání tvrdilo, že systém byl „dobrovolný“ a vojáci se chovali „disciplinovaně“.
Klíčovou roli sehrály nacionalistické spolky „Alliance for Truth about Comfort Women“ a „Alliance for Truth about Nanjing Massacre“, vzniklé v roce 2015 po úspěšném zapsání archivu o Nankingském masakru. Mezi aktivními postavami byli například akademik Shirou Takahashi, aktivistka Yumiko Yamamoto či historik Hideaki Kase, považovaný za ideologa japonské pravice.
Podle zjištění Yuyuan Tantian vyvíjelo tlak také japonské ministerstvo zahraničí, které investovalo prostředky do podpory „pro-japonských hlasů“ v zahraničí a naznačovalo, že by Tokio mohlo z UNESCO odejít, pokud by čínské návrhy uspěly. V roce 2021 pak UNESCO změnilo pravidla tak, že jediný stát může zápis vetovat – krok, který kritici označují za „dání agresorům právo veta nad oběťmi“.
Čínský historik Su Zhiliang, jenž se podílel na podání z roku 2017, upozorňuje, že boj o historickou paměť zdaleka neskončil: „Japonská diplomacie dělá vše pro to, aby blokovala společné žádosti Číny a Koreje. Musíme dál sbírat důkazy. Je to dlouhodobý boj o pravdu.“
Na pevninské Číně bylo během posledních 30 let identifikováno 358 žen, které přežily systém „comfort women“. Dnes jich žije už jen sedm. „Musíme mluvit za ně,“ říká Su. „Tváří v tvář jejich stárnutí nesmíme mlčet.“
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German