Jak je stanoveno ve směrnicích, Rusko převezme od ledna 2024 rotující předsednictví BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Existují velké naděje, že se toho změní mnohem více, zejména směrem k rozšíření jeho početní síly a zvýšení podpory zemí globálního Jihu. Kromě toho se také očekává, že BRICS upevní svou roli v rámci vznikajících geopolitických procesů a globální soutěže o Afriku. Čína a Rusko v současné době vyvíjejí úsilí o agresivnější prosazování vlivu, a to i přes problémy a překážky, ve spolupráci s Afrikou.
Podle autentických zpráv řada afrických zemí, jako je Alžírsko, Angola, Demokratická republika Kongo, Gabon, Guinea-Bissau, Keňa, Nigérie, Senegal, Súdán, Tunisko, Uganda a Zimbabwe, projevila zájem o vstup do BRICS. Egypt a Etiopie získaly plnohodnotné členství v BRICS během posledního summitu, který se konal v jihoafrickém Johannesburgu.
V tomto rozhovoru se Kester Kenn Komegah pokusil zjistit více o budoucích vztazích BRICS s Afrikou a aspektech ruské politiky vůči Africe od Jaroslava Lissovolika, který je zakladatelem BRICS+ Analytics – think-tanku, který zkoumá potenciál formátu BRICS+ v globální ekonomice. Lissovolik dříve pracoval jako hlavní ekonom a vedoucí výzkumu v Deutsche Bank Russia, Eurasijské rozvojové bance a také ve Sberbank. Pracoval také jako poradce výkonného ředitele Ruska v Mezinárodním měnovém fondu. Zde jsou výňatky z naší rozsáhlé diskuse:-
Otázka: Vzhledem k tomu, že se Rusko připravuje na převzetí rotujícího předsednictví skupiny BRICS v lednu 2024, jaká jsou některá očekávání?
Yaroslav Lissovolik: Jaká jsou vaše očekávání? Jedním z možných směrů ruského předsednictví může být cesta „integrace integrací“ – vytvoření platformy pro spolupráci regionálních organizací globálního Jihu, jako je Eurasijská hospodářská unie a Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), a také BRICS. To může být doplněno snahou dodat uskupení BRICS větší ekonomickou váhu prostřednictvím rozvoje platebních mechanismů v rámci BRICS, aby bylo možné provádět zúčtování v národních měnách. Může také dojít k pokračování procesu rozšiřování BRICS s možnými dalšími kroky k rozšíření jádra, jakož i k vytvoření skupiny partnerů BRICS z řad předních členů společenství rozvojových zemí.
Otázka: Mohou Čína a Rusko (oba členové BRICS) zastavit současnou globální dominanci USA? Jaké mechanismy jsou k dispozici pro uskutečnění tohoto procesu?
Lissovolik: Jaké jsou možnosti pro rozvoj BRICS? V rámci BRICS budou Čína i Rusko pravděpodobně spolupracovat na vytvoření těch finančních a ekonomických mechanismů, které v globální ekonomice chybí. Účelem BRICS není podkopat jakoukoli ekonomiku, ale vytvořit kooperativní platformy pro hospodářskou spolupráci mezi rozvojovými zeměmi. Ve skutečnosti mohou být formáty BRICS a BRICS+ v budoucnu doplněny formátem, který jsem nazval BRICS++ a který by mohl zahrnovat účast rozvinutých ekonomik, regionálních bloků a jejich rozvojových institucí. Můj názor je, že BRICS se bude vyvíjet cestou, kdy se stane nejširší a nejotevřenější platformou globální ekonomiky, která může sloužit jako základ pro revitalizované a udržitelnější globalizační úsilí. Taková platforma může časem zahrnovat účast brettonwoodských institucí a dalších klíčových hráčů globální ekonomiky ze západního světa.
Celkově lze říci, že ekonomických mechanismů vytvořených BRICS zatím není příliš mnoho – hlavním ekonomickým přínosem BRICS bylo vytvoření Nové rozvojové banky (NDB) a Dohody o podmíněných rezervách BRICS (CRA). NDB BRICS se chystá rozšířit své členství o další rozvojové ekonomiky. V rámci BRICS se rovněž plánuje rozšíření mandátu BRICS CRA, aby byl účinnější při podpoře členských zemí. V této fázi chybí finanční mechanismus, který by usnadnil platby v národních měnách mezi ekonomikami BRICS – diskuse o vytvoření takového mechanismu (široce označovaného jako BRICS Pay) probíhají přinejmenším od roku 2017, ale pokrok v této oblasti je přinejlepším mírný. Kromě toho pomalu postupuje i otázka vytvoření společné měny nebo účetní jednotky pro všechny země BRICS.
Otázka: Jaký je váš názor na klíčové výzvy, kterým čelí BRICS při snaze o vedení vznikající rekonfigurace a nové politické a ekonomické architektury?
Lissovolik: Jaký je váš názor na BRICS? Hlavní výzvy, kterým čelí uskupení BRICS, souvisejí s nedostatkem ambiciózního hospodářského programu. Silný impuls, který BRICS na mezinárodní scéně vykazuje, je zatím převážně politický/geopolitický, což se odráží ve značném počtu rozvojových zemí, které vyjadřují přání připojit se k tomuto uskupení. Toto rozšíření řad bloku BRICS ještě více ztěžuje dosažení konsensu – což bude mít zásadní význam při přijímání rozhodnutí o hospodářské spolupráci. A na ekonomickém poli je stále mnoho otázek, které je třeba vyřešit – kromě finanční stopy související se společnými platebními systémy a potenciální společnou měnou/účetní jednotkou je dalším zásadním tématem liberalizace obchodu mezi ekonomikami BRICS a obecněji napříč ekonomikami globálního Jihu. Země BRICS potřebují ambiciózní program liberalizace obchodu, který by zvýhodnil rozvojové ekonomiky, zejména Afriku. V této fázi jsou dovozní cla v zemích BRICS poměrně vysoká, zejména u zemědělských produktů – ekonomiky BRICS mají značný prostor pro snížení obchodních bariér, aby podpořily modernizaci Afriky a dalších regionů globálního Jihu.
Otázka: Hodně se mluví o globálním Jihu a Afrika se geograficky nachází právě tam. Jaké jsou slabé a silné stránky Afriky v této rostoucí multipolaritě?
Lissovolik: V čem spočívá tato otázka? Jednou z nejvýznamnějších silných stránek Afriky na mezinárodní scéně je její rostoucí solidarita a rostoucí koordinace ekonomik kontinentu na mezinárodní scéně. Názorným příkladem toho je rostoucí význam Africké unie (AU) na některých klíčových mezinárodních fórech. AU se v roce 2023 stala členem skupiny G20 a zároveň se stále aktivněji zapojuje do mezinárodního zprostředkovatelského úsilí a diskusí o hospodářské spolupráci s dalšími regionálními bloky. AU byla rovněž úspěšná při prosazování projektu regionální integrace Afriky prostřednictvím Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA). Nejlepším způsobem, jak by BRICS mohl přispět k úspěchu tohoto projektu regionální integrace, je opět větší obchodní otevřenost vůči africkým ekonomikám. Úspěch AfCFTA by značně přispěl k překonání omezení, s nimiž se africká ekonomika potýká, pokud jde o nízkou regionální propojenost a obchod uvnitř kontinentu.
Otázka: Pojďme si na závěr promluvit o některých konkrétních hmatatelných rolích, které by Afrika mohla hrát v geopolitických změnách a procesech? Myslíte si, že Africká unie také potřebuje nějaké naléhavé reformy, aby mohla účinně fungovat?
Lissovolik: Jaká je potřeba reforma? Podle mého názoru by Afrika mohla v příštích letech sehrát klíčovou roli jak na úrovni rozvojového světa, tak na globální úrovni. Zejména Africká unie by vzhledem ke svému členství ve skupině G20 a předsednictví Jihoafrické republiky ve skupině G20 v roce 2025 mohla zahájit důležité iniciativy zaměřené na zvýšení odolnosti globální ekonomiky. Jedna taková iniciativa by mohla zahrnovat vytvoření platformy pro regionální bloky, jako je AU, MERCOSUR, ASEAN, EU a další bloky, jejichž členy jsou země G20. Taková platforma pro regionální uspořádání by mohla být zahájena jako skupina pro zapojení G20, R20 nebo regionální dvacítka – ve skutečnosti by představovala novou úroveň globálního řízení tvořenou regionálními integračními uspořádáními a jejich rozvojovými institucemi. Dosud neexistuje mechanismus pro horizontální koordinaci regionálních integračních skupin a jejich rozvojových institucí ve světové ekonomice. Podobné úsilí by mohla v rámci globálního Jihu vyvinout Africká unie – AU by mohla vést vytváření hospodářských vazeb s dalšími regionálními bloky z rozvojového světa, včetně MERCOSUR, ŠOS, EAEU a ASEAN. Taková platforma by mohla sloužit jako základ pro rozšířený okruh BRICS+, který by zahrnoval většinu rozvojových ekonomik.
V dlouhodobějším horizontu by se AU mohla rovněž podílet na rekonstrukci a reformě hlavních globálních institucí a fór, jako jsou WTO, G20 a Rada bezpečnosti OSN. Pokud jde o WTO, může být důvodem, aby se Africká unie stala členem této organizace, stejně jako to udělala v případě G20 vedle EU jako regionálního bloku. V takovém případě by AU mohla zastupovat rozvojový svět jak ve WTO, tak v G20, a to prostřednictvím iniciativ proti protekcionismu a politice „žebrání u sousedů“, které se v průběhu posledního desetiletí staly tak rozšířenými. S tím, jak bude role AU ve světové ekonomice získávat na síle, může být větší zastoupení Afriky v řídících orgánech OSN, jako je Rada bezpečnosti OSN.
Celkově se domnívám, že hlavní potenciál pro Afriku a Africkou unii spočívá v pokračování cesty „integrace integrací“, tj. v budování kooperativních vazeb a platforem mezi africkými regionálními integračními projekty a rozvojovými institucemi s regionálními partnery v jiných částech světové ekonomiky. Tento proces větší spolupráce mezi regionálními integračními bloky teprve začíná a Africká unie by mohla vést tento důležitý proces, který otevírá nové komunikační linky a možnosti spolupráce ve světové ekonomice.
Autor: Kester Kenn Klomegah – Eurasia Review
https://infobrics.org/post/39813/
eurasiareview.com/JaV
Czech 
English