Pohyb uprchlíků a migrace jsou v centru pozornosti celého světa. Evropský parlament se aktivně podílí na přijímání nových zákonů o nelegálním a regulérním přistěhovalectví. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 je spolu s Radou plnoprávným spoluzákonodárcem zastupujícím členské státy v těchto záležitostech.
Na úrovni EU se diskutuje o potřebě urychleného přijetí komplexního evropského paktu o azylu a migraci a o problémech v členských státech.
Situace v některých zemích, jako je Itálie -a zejména na ostrově Lampedusa- se v roce 2023 opět zkomplikovala.
Poté, co Parlament v dubnu 2023 potvrdil svůj postoj ke klíčovým návrhům, vedli poslanci Evropského parlamentu a členské státy intenzivní jednání s cílem dosáhnout smysluplné solidarity a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti za řízení migrace. To je hlavní prioritou Evropského parlamentu, jehož cílem je dokončit reformu před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024.
Poslanci Evropského parlamentu a vlády členských států ve středu dosáhli dlouho očekávané dohody o přepracování právních předpisů EU v oblasti azylu a migrace.
Vyjednavači Parlamentu a Rady se dohodli na konečné podobě pěti samostatných nařízení EU, která stanoví, jak se členské státy budou podílet na řízení azylových a migračních toků a co dělat v případě náhlé migrační krize. Pravidla rovněž upravují, jak nakládat s lidmi přicházejícími na vnější hranice EU, vyřizování žádostí o azyl a identifikaci příchozích.
Předsedkyně EP Roberta Metsola po uzavření dohody uvedla: „Dnešní den je skutečně historický, neboť jsme schválili Pakt o migraci a azylu, pravděpodobně nejdůležitější legislativní balíček tohoto mandátu.
Evropa nyní získá pevný legislativní rámec, který bude stejný ve všech členských státech. Který funguje a chrání, přístup, který je humánní a spravedlivý vůči těm, kdo žádají o ochranu, který je pevný vůči těm, kdo na ni nemají nárok, a který je důrazný vůči těm, kdo zneužívají ty nejzranitelnější.
Migrace byla ve volbách 2019 obavou číslo jedna, kterou vyjádřili občané v celé Unii. Dodržení tohoto balíčku před koncem roku je obrovským úspěchem konstruktivního proevropského středu před začátkem volebního roku v Evropě.“
Nové nařízení o řízení azylu a migrace předpokládá povinnou solidaritu pro země EU, které jsou uznány za země pod migračním tlakem, a umožňuje ostatním členským státům vybrat si mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území a finančními příspěvky. Text rovněž určuje nová kritéria, podle nichž je členský stát odpovědný za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu (bývalá dublinská pravidla). Přečtěte si další podrobnosti o tomto souboru (brzy k dispozici).
V reakci na náhlé zvýšení počtu příchozích osob zavádí nařízení o krizi a vyšší moci mechanismus pro zajištění solidarity a opatření na podporu členských států, které čelí mimořádnému přílivu státních příslušníků třetích zemí vedoucímu ke kolapsu vnitrostátního azylového systému. Pravidla se rovněž týkají instrumentalizace migrantů, tj. případů, kdy jsou migranti využíváni třetími zeměmi nebo nepřátelskými nestátními subjekty k destabilizaci EU, a předpokládají možnou dočasnou výjimku ze standardních azylových řízení. Podrobné informace o tomto novém mechanismu naleznete zde (brzy k dispozici).
Podle nového nařízení o screeningu budou osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, až sedm dní podrobovány screeningu před vstupem, který zahrnuje identifikaci, sběr biometrických údajů, zdravotní a bezpečnostní kontroly. Budou zohledněny specifické potřeby dětí a každý členský stát bude mít nezávislý monitorovací mechanismus, který zajistí dodržování základních práv. Více informací o této dohodě naleznete zde (brzy k dispozici).
Nařízení o azylovém řízení zase zavádí společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany v celé EU, který nahradí několik vnitrostátních postupů. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být rychlejší – až šest měsíců pro první rozhodnutí -, s kratšími lhůtami pro zjevně neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti a na hranicích EU. Více informací o tomto nařízení naleznete zde (brzy k dispozici).
A konečně, reforma systému Eurodac má za cíl účinněji identifikovat osoby přicházející na území EU, a to tak, že k otiskům prstů přidá i zobrazení obličeje, a to i u dětí od šesti let. Úřady budou moci zaznamenat, zda by někdo mohl představovat bezpečnostní hrozbu, zda je násilník nebo nelegálně ozbrojený. Více podrobností o tomto textu naleznete zde (brzy bude k dispozici).
Další kroky
Předběžnou dohodu musí formálně přijmout Parlament a Rada, aby se mohla stát zákonem. Spolutvůrci právních předpisů se zavázali přijmout reformu migračních a azylových pravidel EU před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.
europarl.europa.eu/JaV
Czech 
English