BRUSEL — Belgie nadále odmítá návrh Evropské komise na dodatečné záruky, které měly odblokovat půjčku ve výši 210 miliard eur pro Ukrajinu financovanou ze zmrazených ruských aktiv. Tím zmařila naděje EU, že se podaří dosáhnout dohody ještě před čtvrtečním summitem lídrů, informoval server Politico.
Evropská komise se v posledních dnech snaží přesvědčit členské státy, aby podpořily půjčku, která by využila miliardy eur ruských rezerv uložených v bruselské clearingové bance Euroclear na podporu válkou zničené ukrajinské ekonomiky.
Jednání budou pokračovat i v úterý, zatímco diplomatické snahy o ukončení téměř čtyřleté ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly určitý posun během pondělní schůzky západních lídrů a amerických vyslanců v Berlíně.
Po dnech vyjednávání Komise v pondělí navrhla právní úpravy, které měly získat belgický souhlas. Podle dokumentu, do nějž nahlédlo Politico, poskytla právní záruky, že Belgie by v případě soudních sporů nebo ruských odvetných kroků mohla čerpat až 210 miliard eur. Zároveň stanovila, že Ukrajině nebudou vyplaceny žádné prostředky, dokud členské státy neposkytnou finanční garance alespoň na 50 procent částky.
Dalším ústupkem bylo doporučení, aby všechny státy EU ukončily své bilaterální investiční dohody s Ruskem, aby Belgie nezůstala v případě odvety Moskvy osamocena.
Ani to však nestačilo. Belgie během pondělní schůzky velvyslanců EU oznámila, že navržené záruky považuje za nedostatečné. „Dohoda nebude uzavřena před zasedáním Evropské rady,“ uvedl jeden z diplomatů.
Belgie se obává, že by v případě ruských právních kroků musela nést plnou finanční odpovědnost. Její postoj navíc podpořily Itálie, Malta, Bulharsko a Česko, které žádají zvážení alternativ, například společného evropského dluhu.
Zatímco Francie veřejně plán využití ruských aktiv podporuje, zdroje blízké prezidentu Emmanuelu Macronovi tvrdí, že Paříž zůstává v otázce ruských peněz či eurobondů neutrální. Německo naopak trvá na tom, že jiná reálná možnost neexistuje, a varuje, že neúspěch by vážně poškodil schopnost EU jednat. Kritici však namítají, že odpor vůči společnému dluhu nepřichází jen z Maďarska, ale i od fiskálně zdrženlivých států.
gnews.cz – GH