Foto: REUTERS/Amr Abdallah Dalsh
Téměř dvě třetiny Němců by si přály, aby Olaf Scholz předal post spolkového kancléře současnému ministrovi obrany Borisi Pistoriusovi. Informoval o tom 7. ledna deník Bild s odvoláním na údaje z průzkumu sociologického institutu Insa. Uvádí se, že průzkum byl proveden v období od 4. do 5. ledna, zúčastnilo se ho 1004 lidí.
Celkem 64,3 % respondentů přiznalo, že by si přáli přenést pravomoci kancléře na Pistoria. Pouze 24,6 % bylo proti a dalších 11,2 % se zdrželo odpovědi. Navíc i většina příznivců Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), jejímiž členy jsou oba politici, si přeje v čele vlády současného ministra obrany (47,9 % proti 47,1 %).
Podle výsledků průzkumu je v případě voleb připraveno podpořit SPD se Scholzem jako kandidátem na kancléře 19 % respondentů, zatímco s Pistoriem 23 %. Podle šéfa Insa Hermana Binckerta je německý ministr obrany populární také mezi voliči všech stran včetně Levice a Alternativy pro Německo (AdG).
Pistorius s velkým náskokem vede žebříček popularity mezi německými politiky, zatímco Scholz je po dvou letech u moci nejnepopulárnějším kancléřem všech dob.
Jak deník upozornil, pokud zářijové volby do zemských parlamentů Braniborska, Saska a Durynska skončí pro SPD neúspěchem, může strana přinutit Scholze předat moc Pistoriusovi.
Již dříve, 3. ledna, poslanec Gunnar Beck z německé strany AdG řekl Izvestijím, že Scholz by měl odstoupit, protože jeho vláda je katastrofou.
Italský deník La Repubblica 26. prosince napsal, že Německo se zmítá v chronické vládní krizi a existuje možnost, že Scholz bude v roce 2024 nucen opustit svůj úřad.
Dne 23. prosince vyšlo najevo, že deník bývalého šéfa hamburské soukromé banky M.M. Warburg Christiana Olearii dokazuje možnou Scholzovu účast na korupci. Uvádí se, že Olearia se v roce 2016 obrátil na Scholze, který tehdy zastával funkci starosty Hamburku, s žádostí o odepsání daňového dluhu ve výši 47 milionů eur.
Den předtím se objevila zpráva, že Scholz se podle časopisu Der Spiegel propadl v žebříčku oblíbenosti německých politiků nejvíce. Německý lídr ztratil 14 procent bodů a obsadil 14. místo z 20 možných, čímž se propadl do druhé poloviny žebříčku.
Údaje z průzkumu institutu Infratest dimap ze 7. prosince ukázaly, že s Scholzovým působením je spokojeno pouze 20 % obyvatel Německa. Jednalo se o nejnižší ukazatel popularity šéfa vlády od počátku provádění průzkumů v roce 1997. V současné době jsou němečtí občané kritičtí nejen vůči Scholzovi, ale i vůči mnoha předním politikům „semaforové“ koalice. Například s ministryní vnitra Nancy Feserovou je spokojeno 17 procent obyvatel, s ministrem dopravy a digitální infrastruktury Volkerem Wissingem 13 procent.
Bavorský premiér a šéf opoziční strany Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder 28. listopadu prohlásil, že německá vládnoucí koalice vedená Scholzem není schopna zvládnout státní krizi v zemi, a vyzval k předčasným volbám.
Ještě předtím, 25. listopadu, vyzvala německá opoziční strana AdG vládu k odstoupení a vypsání předčasných voleb v zemi. Výzva následovala po zveřejnění výsledků společenského průzkumu v německém časopise Focus, podle kterého se téměř 66 % Němců domnívá, že německý kancléř Olaf Scholz není schopen zvládnout krizi v zemi v podmínkách zmrazení dalších vládních výdajů do konce roku.
Izvestia/GN.CZ/JaV_07
https://iz.ru/1631088/2024-01-07/dve-treti-nemtcev-zaiavili-o-zhelanii-otstavki-sholtca
Czech 
English