V pondělí 26. ledna 2026 vláda ČR potvrdila balík materiálů, které zásadně určují ekonomickou, environmentální i institucionální podobu nadcházejícího období. Mezi nejzásadnější body patří schválení návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a nového zákona o ekodesignu výrobků. Oba kroky mají reálné dopady pro veřejné finance i podnikatelské prostředí.
Nejdiskutovanějším bodem jednání byl návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vláda jej schválila s deficitem 310 miliard korun, což je jedna z nejvyšších hodnot v moderní historii Česka. Deficit je vyšší, než stanovila původní vládní strategie a některé odhady zákona o rozpočtové odpovědnosti.
V návrhu rozpočtu jsou příjmy cca 1,978 bilionu Kč a výdaje cca 2,288 bilionu Kč (bez projektů EU). Kritici varují, že takový deficit může vést k inflačním tlakům a zpomalit schopnost státu reagovat na nepředvídané krize, zatímco vláda argumentuje, že rozpočet lépe odráží reálné mandatorní výdaje a projekty.
Co se mění v rozpočtu: obrana, investice, platy
Výdaje na obranu zůstávají na úrovni kolem 2 % HDP, což odpovídá závazkům vůči NATO. Investice do dopravní infrastruktury a sociálních programů byly navýšeny o desítky miliard, aby pokryly mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí. Vyšší deficit rovněž počítá s navýšením platů ve veřejném sektoru od dubna 2026 – konkrétně o 2 % až 9 % podle profesí, což reaguje na tlak odborů.
Zákon o ekodesignu: technologická i environmentální revoluce
Vládní jednání schválilo i návrh zákona o ekodesignu výrobků a výkonu státní správy v této oblasti. Tento zákon reaguje na nové evropské požadavky, které postupně transformují českou legislativu.
Výrobky uváděné na trh budou muset splňovat ekologičtější standardy už ve fázi návrhu, tedy klást důraz na delší životnost, opravitelnost, recyklovatelnost a nižší spotřebu zdrojů. Na rozdíl od starších pravidel, která se omezovala například na energetickou účinnost spotřebičů, nový rámec se vztahuje na široké spektrum produktů – od textilu, obuvi a nábytku po elektroniku a stavební materiály.
Jedním z průlomových prvků je zavedení Digitálního produktového pasu, který bude obsahovat informace o trvanlivosti, materiálech a dopadu výrobku na životní prostředí. Další konkrétní změnou je zákaz ničení neprodaného zboží, nejprve pro textil a obuv, s možností rozšíření i do dalších odvětví.
Vláda dále řešila personální a institucionální záležitosti – například jmenování členů rady Národní sportovní agentury, doplňkové rozpočty fondů pro dopravní infrastrukturu či podporu zemědělství a účast ČR na řízení před Ústavním soudem v některých právních věcech.
gnews.cz – GH