Foto: Xinhua/Ren Pengfei
BERLÍN 24. ledna (Xinhua) – Institut pro ekonomický výzkum Ifo ve středu snížil svou prognózu německé ekonomiky pro rok 2024 a očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) země vzroste o pouhých 0,7 % namísto 0,9 % předpovídaných minulý měsíc. Úprava směrem dolů byla podle Ifo založena na úsporných opatřeních, která minulý týden zavedl Spolkový sněm ve svém rozpočtovém usnesení. Německá vláda musela snížit výdaje v důsledku neúspěšného přerozdělování prostředků na pomoc v oblasti klimatu v rámci programu COVID-19.
Škrty ve vládních výdajích mají v letošním roce dosáhnout přibližně 19 miliard eur (20,7 miliardy amerických dolarů). „Podniky a domácnosti ponesou větší zátěž nebo dostanou menší úlevy a vládní výdaje se sníží,“ uvedl v prohlášení expert Ifo Timo Wollmershäuser.
Aby si Německo i přes úspory zachovalo zelenou transformaci, zaměřila se vláda na odvětví a sektory, které škodí klimatu. Plánované snížení dotací v zemědělském sektoru vyvolalo po celé zemi několikatýdenní protesty zemědělců.
Ani ústupek vlády s částečným zrušením škrtů nestačil k zastavení protestů. „Teprve až bude vše skutečně dojednáno do konce, bude konec,“ prohlásil v neděli Joachim Rukwied, předseda Německého svazu zemědělců, a ohlásil další protesty v budoucnu.
Úsporná opatření se přímo dotýkají i německých spotřebitelů, kteří jsou již nyní zatíženi přetrvávající vysokou inflací. Zvýšila se daň z letenek a cena CO2 u pohonných hmot, zemního plynu a topného oleje byla zvýšena z 30 na 45 eur.
Federace německých spotřebitelských organizací (vzbv) chce ulevit spotřebitelům tím, že výnosy z ceny CO2, které od jejího zavedení před třemi lety činí 11,4 miliardy eur, vrátí občanům ve formě „klimatické platby“. Vláda o takové myšlence poprvé hovořila při svém nástupu do funkce v roce 2021, ale dosud ji nerealizovala.
Cena CO2 sice vytvořila „pobídku k chování šetrnému ke klimatu“, ale zároveň byla pro lidi „vedle vysokých cen energií další finanční zátěží“, uvedla členka představenstva vzbv Ramona Pop.
Podle prvních odhadů Spolkového statistického úřadu (Destatis) se Německo v roce 2023 propadlo do recese, a to o 0,3 %. Vzhledem k tomu, že inflace se normalizuje jen pomalu, hospodářskou aktivitu tlumila soukromá a veřejná spotřeba i slabá exportní poptávka.
Největší evropská ekonomika nepokračovala v zotavování z prudkého hospodářského propadu, který zažila v pandemickém roce 2020, uvedla prezidentka Destatis Ruth Brandová při shrnutí loňského vývoje. (1 euro = 1,09 amerického dolaru)
Xinhua/gnews.cz/RoZ_07
Czech 
English