Roku 410 dobyl král Alarich se svými Vizigóty Řím. Tři dny plenění centra Západořímské říše zcela zlomily starou římskou hrdost a odhodlání. Barbaři ničili vše, co symbolizovalo moc a slávu do té doby dominantní civilizace. Zničili nesčetné svědky vysoké úrovně umění a vzdělanosti a zasadili rozhodující ránu blahobytu věčného města.
Z pohřebních uren vysypali i popel dávných císařů a zajali řadu obyvatel. Desetitisíce jich zároveň město opustily. Prostoduchý císař Honorius mezitím seděl v Ravenně, odkud nebyl schopen zorganizovat ani vojenskou, ani diplomatickou záchranu Říma, přestože to bylo v jeho možnostech. Traduje se dokonce, že když mu oznámili, že Roma padla, myslel si, že pošla jeho oblíbená slepice stejného jména.
Zjevně se mu pak ulevilo, když jej ubezpečili, že slepice se těší dobrému zdraví, neboť bylo vypleněno pouze město měst. Z této rány se antický Řím již nikdy nevzpamatoval. A samotná Západořímská říše se v příštích 66 letech prakticky rozpadla. Na jejím území vznikly nástupnické státy pod vládou příštích Germánů, jež římskou říši rozbili.
A následky pro původní obyvatelstvo? Počet obyvatel postupně klesl na pouhou desetinu oproti době římského rozkvětu. Lidi kosil hlad, epidemie a války, protože likvidace profesionální veřejné zprávy, produktivní výroby a efektivního zásobování, likvidace vzdělávacího systému, neschopnost využívání již objevených technologických vymožeností, jež šla samozřejmě ruku v ruce s neschopností opravy porušené a chátrající infrastruktury, to všechno byly faktory, které prudce zhoršily kvalitu života na území dnešní tzv. západní Evropy. Trvalo mnoho set let, než se evropská civilizace vrátila na svou někdejší úroveň. Posléze začala dokonce opět dominovat světu. A dnes? Je pozoruhodné, jak Evropa, v níž se kdekdo po celé věky v dobrém i zlém hlásí k různým odkazům starého Říma, rychle nabírá směr, který v pátém století znamenal všeobecný zmar a úpadek s následkem masivní depopulace kontinentu.
Podobností je zde opravdu mnoho. Zejména v chování elit, které dnes, stejně jako před patnácti sty lety, vykazují známky jakési únavy, jež doprovází snižující se úroveň faktického vzdělání, nekulturnost, nenormálnost, neodpovědnost, mělkost a pýcha. Také rozpad tradičních systémů, účelová tvorba i aplikace práva a celková dehumanizace.
Stejně jako tehdy, kdy loutkové císaře v podstatě řídili vojenští velitelé, tak i dnešní politiky řídí nadnárodní oligarchické struktury. Přitom jsme nuceni se dívat na slabomyslné, neschopné a infantilní neosobnosti typu císaře Honoria, či na intelektuálně podvyživené bizarní figury, jež vydávají svou bezdětnost či nenormální orientaci za ctnost důležitější než péče o blaho vlastního lidu.
Jsou zde však i rozdíly. Zatímco někdejší stěhování národů coby hlavní vnější důvod rozbití impéria bylo spuštěno spontánně, hromadná migrace je svévolně organizována a vyvolávána záměrnými válkami. Někdejší epidemie taktéž nevznikaly v laboratorních zkumavkách a hladomory nebyly vyvolány vědomou a systematickou likvidací sedláků.
O takových zbraních, jako je řízená energetická krize či démonizace oxidu uhličitého neměli lidé pátého století ani ánunk. A přitom tak efektně vyzmizíkují obchodní konkurenty a zotročují náš svět. No a naše šance, vážení spoluobčané, spočívá právě v tom, že známe viníky. A víme, že jejich řádění umožňují jimi do politiky dosazení kašpaři a mafiáni.
Jejich odstraněním tedy můžeme proces sebedestrukce zpomalit, ne-li zastavit.
Nejbližší možnost budeme mít v ČR 19. února, kdy do Prahy zamíří traktory našich sedláků. Jejich protest je namířen proti Evropské unii i vládě, jejíž demisi požadujeme. Přidejte se k nim. A přijďte se svými požadavky. Nejsme tak daleko od zhroucení celého euroamerického světa.
Barbaři už rabují všude. Naši zemi nevyjímaje. Postarejme se proto alespoň o vlastní dvorek. Udělejme pro začátek více pro svržení nejhorší polistopadové vlády. Vzpomeňme osudu Říma a snažme se odvrátit nevyhnutelné následky. Vážení a milí, mějme se rádi, nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme. Těším se na vás na dalším setkání u pokračování cyklu O čem se mlčí.
Stanislav Novotný
gnews.cz-JaV_07
Czech 
English