Foto: Wikipedie
MOSKVA, 11. dubna. /TASS/. Západ si není jistý důsledky zabavení zmrazených ruských aktiv; americké ministerstvo zahraničí možná našlo způsob, jak poskytnout pomoc Ukrajině obcházením Kongresu; Vietnam váhá se vstupem do BRICS. Tyto zprávy byly ve čtvrtek na prvních místech novinových titulků v celém Rusku.
Nezávislý list: Ruský majetek zasadí Západu ránu do zad.
Na červnovém summitu G7 budou předloženy nové návrhy, jak naložit se zmrazeným ruským státním majetkem. Britský ministr zahraničí David Cameron oznámil určitý pokrok v přípravě strategie, jak si přivlastnit ruské finance, což je v historii mezinárodních vztahů dosud neslýchaná myšlenka. Západ si mezitím stále více uvědomuje škodlivé důsledky zabavení zmrazených ruských aktiv – vždyť tyto prostředky jsou již nyní využívány k financování dluhů vlád velkých evropských zemí, píše Nezávislý list. Kromě toho, že by zabavení těchto aktiv vytvořilo nebezpečný mezinárodní precedens, mohlo by EU způsobit značné hospodářské škody.
Vlády zemí G7 a EU zmrazily ruská aktiva v hodnotě přibližně 260 miliard eur, z nichž lví podíl, více než 190 miliard eur, je uložen na platformě Euroclear v Belgii. EU již dříve navrhla kompromis mezi tím, že se těchto peněz vůbec nedotkne, a jejich přímou konfiskací. Euroclear se rozhodl ponechat zisky z ruských aktiv na samostatných účtech. Nakonec by byly silně zdaněny a následně použity pro Ukrajinu.
Podle expertů je zabavování ruských aktiv již dlouho ožehavým tématem. „Tlak ze strany USA začal v posledních měsících sílit, protože Bílý dům nemůže získat souhlas Kongresu s financováním zvýšené vojenské pomoci Ukrajině,“ uvedla vedoucí oddělení makroekonomických analýz společnosti Finam Olga Belenkaya. „Na rozdíl od amerických politiků se představitelé velkých evropských zemí a vedení ECB k návrhům na konfiskaci ruských státních aktiv staví obezřetně, protože se obávají, že to podkope mezinárodní důvěru, způsobí odliv zahraničního kapitálu z Evropy a ohrozí stabilitu společné evropské měny,“ poznamenala.
„Největší obavy mezi vládami panují z toho, že pokud budou ruská aktiva zabavena, mohou stejnému riziku čelit i další státy. V takovém případě se Saúdská Arábie, Čína a další země budou muset poohlédnout po jiných jurisdikcích, aby ochránily svůj kapitál,“ uvedl výzkumný pracovník ruského Centra pro kompetence a analýzu standardů OECD RANEPA Ivan Ermochin.
Podle Antona Poljakova, docenta na Finanční univerzitě, by navíc opatření Západu vůči ruským aktivům mohla vést k odlivu zahraničního kapitálu, protože by „vytvořila precedens poškození evropského trhu kvůli nedodržení jednoduchých pravidel investování – výnosnosti, spolehlivosti a likvidity investic“.
List Vedomosti: Americké ministerstvo zahraničí našlo zadní vrátka pro pomoc Ukrajině uprostřed patové situace v Kongresu. Spojené státy oznámily dodávku sad pro údržbu protiletadlových raket Hawk na Ukrajinu, financovanou v rámci nového programu – mechanismu Foreign Military Sale. Na to je však velmi málo prostředků a balíček v hodnotě 60,1 miliardy dolarů, který uvízl v Kongresu, tento program nenahradí, uvedli experti listu Vedomosti. Podle tiskové zprávy vydané Agenturou Pentagonu pro obrannou bezpečnostní spolupráci (DSCA) chtěl americký ministr zahraničí Antony Blinken prosadit tento obchod na základě zájmů národní bezpečnosti USA.
Tento mechanismus by umožnil obejít požadavek na formální schválení Kongresem a přípravu vývozní licence ministerstvem zahraničí podle zákona o kontrole vývozu zbraní z roku 1976. Existuje zde další klička – jestřáby již dříve poskytla Ukrajině na základě prezidentského příkazu americká armáda. V rámci mechanismu zahraničního vojenského prodeje uzavírá vláda nebo nákupní agentura zákazníka smlouvu s ministerstvem obrany USA.
Zdroj agentury Reuters uvedl, že Ukrajina zaplatí za současnou dodávku z prostředků grantu ve výši 300 milionů dolarů, který byl oznámen v březnu. Tyto peníze byly zahrnuty do návrhu obranného rozpočtu USA na rok 2024, který byl schválen na konci března.
Navzdory skutečnosti, že současný mechanismus dodávek obchází dohled Kongresu, Bidenova administrativa jej podle dopisujícího člena Akademie vojenských věd Sergeje Sudakova pravděpodobně nebude pravidelně využívat. Odborník řekl listu Vedomosti, že dokud si republikáni udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů, mohla by jakákoli taková dodávka, zejména pokud by se týkala zbraní, poškodit Bidenovu důvěryhodnost. Proto se nestanou normou, což znamená, že takové dodávky budou mít malý dopad na situaci na bojišti.
Jednorázové dodávky nebudou schopny nahradit balíček schválený Senátem, který Ukrajině poskytuje 60,1 miliardy dolarů, poznamenal vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro americká a kanadská studia Igor Škrobtak. Podle experta je téměř nemožné rozdělit takovou částku do minibalíčků s ohledem na čas potřebný k realizaci smluv.
Izvestija: Co brání Vietnamu vstoupit do BRICS?
Vietnam zkoumá myšlenku vstupu do BRICS a posuzuje, v jakém postavení by se mohl tohoto sdružení účastnit, uvedlo velvyslanectví země v Rusku v rozhovoru pro list Izvestija. Diplomatická mise mezitím nepotvrdila, zda země podala žádost o členství. Již dříve jihoafrický ministr zahraničí zveřejnil seznam zemí, které oficiálně deklarovaly své přání vstoupit do BRICS, včetně Vietnamu. Hanoj navíc dosud neobdržela pozvánku na summit skupiny, který se bude konat v říjnu 2024 pod předsednictvím Ruska. Již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že v Kazani jsou vítáni nejen řádní členové sdružení, ale i partneři BRICS.
Vietnam zvažuje, že se k asociaci připojí, a o tom, v jakém přesně postavení, se jedná, uvedlo velvyslanectví země v Moskvě. „Pokud je nám známo, na oficiálních postojích k těmto otázkám se pracuje,“ uvedla diplomatická mise.
Skutečnost, že Vietnam zatím svůj zájem o členství ve sdružení oficiálně nepotvrdil, pravděpodobně naznačuje snahu Hanoje zachovat politickou rovnováhu, a to navzdory tomu, že BRICS sdružuje země založené výhradně na ekonomických zájmech, píší Izvěstija. Spojené státy mohou Hanoj považovat za svého nejdůležitějšího spojence v regionu v konfrontaci s Čínou. Výhody bilaterální spolupráce tak mohou podle listu převážit nad výhodami vstupu do BRICS.
„BRICS nemůže Vietnamu nabídnout to, co nyní nabízejí USA. To, co může nabídnout BRICS, může nabídnout Čína, stejně jako Rusko, ale v menší míře než Čína,“ řekl Izvestijím profesor katedry veřejné správy a veřejné politiky na RANEPA Alexandr Savčenko. Poznamenal, že Rusko rádo spolupracuje s kýmkoli, ale rozšíření BRICS je z politického a ekonomického hlediska složitý proces.
V roce 2023 činil růst HDP země přibližně 5 %, a to je jedno z nejvyšších temp v jihovýchodní Asii, řekla Izvestijím starší vědecká pracovnice Centra pro světovou politiku a strategickou analýzu Institutu systémové analýzy Ruské akademie věd Jekatěrina Zakljazminská. Vietnam může fungovat jako výrobní centrum, což je velmi důležité zejména pro Čínu.
Izvestija: Do roku 2027 by Německo mělo v Litvě rozmístit 5000 vojáků.
Německo zahájilo přesun své armádní brigády do Litvy, prvních 20 vojáků již dorazilo do Vilniusu. Očekává se, že do roku 2027 bude v zemi umístěno celkem 5000 německých vojáků. Obě země na to vynaloží 800 milionů eur, píší Izvestija. Očekává se, že do konce roku 2024 se početní stav německého kontingentu v zemi zvýší na 150 osob. Litva aktivně militarizuje a nakupuje další zbraně, nafukuje obranný rozpočet a reformuje branný systém armády. Zároveň to podle odborníků neznamená, že by se blížil konflikt.
Rusko si všímá toho, co se děje, píše list. „Napětí se stále stupňuje a v blízkosti našich hranic vznikají oblasti napětí, což samozřejmě vyžaduje, abychom přijali zvláštní bezpečnostní opatření,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v odpovědi na otázku týkající se vzniku německé vojenské základny.
Oleg Glazunov, docent katedry politické analýzy na Plechanovově ruské ekonomické univerzitě, se domnívá, že přesun německé divize do Litvy není náhodný. „Tato země má největší armádu v Pobaltí. Počet vojáků v Estonsku a Lotyšsku je nižší než 10 000, ale v Litvě dosahuje 30 000. V Litvě je to jenom několik tisíc vojáků. Bylo tedy rozhodnuto spolehnout se na ty, kteří již mají určitý potenciál,“ uvedl expert.
Dodal, že ruské velení by mělo brát militarizaci pobaltské země vážně. „Jakékoli rozmístění vojsk NATO v blízkosti našich hranic nás staví do pozoru,“ poznamenal expert.
Politolog Vsevolod Šimov řekl listu Izvestija, že Litva sousedí s Ruskem i Běloruskem a délka linie dotyku dosahuje téměř 1000 km. „Obecně se region zjevně militarizuje. To neznamená, že zítra nebo pozítří začnou boje, ale napětí se bude zvyšovat,“ dodal.
Vedomosti: Soud EU částečně vyřadil ruské podnikatele Fridmana a Avena ze sankčního seznamu.
Soudní dvůr EU 10. dubna rozhodl o částečném zrušení sankcí proti ruským podnikatelům Petru Avenovi a Michailu Fridmanovi. Na oba podnikatele, tehdy hlavní akcionáře společnosti Alfa Group, se v roce 2022 vztahovala omezení ze strany Rady EU, která je považovala za osoby blízké jiným sankcionovaným osobám a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, píší Vedomosti. U soudu zástupci Fridmana a Avena tvrdili, že důkazy poskytnuté Radou EU jsou nespolehlivé a nedůvěryhodné. Soud EU jejich tvrzení potvrdil.
„S rozhodnutím jsme spokojeni,“ řekl Fridman listu Vedomosti.
Rozhodnutí Soudního dvora EU zatím nevstoupilo v platnost a Rada EU má dva měsíce a 10 dní na to, aby se odvolala nebo napravila nedostatky svého rozhodnutí, řekla Vedomostem partnerka advokátní kanceláře Pen & Paper Kira Vinokurová. Zároveň byly zvažovány pouze dva ze tří důvodů pro uvalení sankcí – podpora akcí Ruska a finanční podpora jeho politiky na Ukrajině. Proto bez ohledu na to, zda budou tato soudní rozhodnutí napadena, sankce proti Avenovi a Fridmanovi podle třetího kritéria zůstávají v platnosti a budou platit, dokud je Soudní dvůr EU v rámci samostatných případů nezruší, uvedla expertka.
Toto soudní rozhodnutí může přispět ke zpochybnění sankcí proti Fridmanovi a Avenovi v jiných jurisdikcích, ale neexistuje přímá závislost na rozhodnutí soudu EU, poznamenala Vinokurová.
Napadené právní akty se týkají původního zařazení Avena a Fridmana na sankční seznam 28. února 2022 a jeho prvního a druhého prodloužení, uvedl partner BGP Litigation Sergej Glandin. V důsledku tohoto soudního rozhodnutí může Rada EU zvážit zrušení omezení uvalených na tyto dvě osoby z důvodu jejich neopodstatněnosti. K tomu by byl nutný souhlas všech 27 členských států EU, což je vzhledem k současnému geopolitickému kontextu nepravděpodobné, dodal právník.
TASS neodpovídá za materiály citované v těchto tiskových přehledech.
TASS/gnews.cz-JaV_07
https://tass.com/pressreview/1773477
Czech 
English