foto: ANO:CZ
ANO:CZ – Vládní politici chtějí, aby všechny domácnosti v České republice platily za veřejnoprávní média dva a půl tisíce korun ročně, včetně těch, které je vůbec nesledují. Nutí 1,5 milionu domácností pod hranicí chudoby a dalšího 1,5 milionu domácností, které se pohybují těsně nad prahem chudoby, aby měly takovéto další výdaje poté, co jim vláda svou neschopností zdražila energie, léky i potraviny. S tím absolutně nesouhlasíme. Naopak chceme důkladnou analýzu financování veřejnoprávních médií a také debatu nad tím, jestli vůbec je potřeba tato média financovat přes koncesionářské poplatky.
Karel Havlíček, předseda stínové vlády
Řešili jsme na stínové vládě téma zvyšování koncesionářských poplatků. Zahájit diskuzi s tím, že se 15 let nezvyšovaly poplatky, je irelevantní. Cílem nemá být vytvoření nového automatu na zvyšování poplatků, což by mělo být vázáno na inflaci podle návrhu dle požadavků managmentu, cílem musí být něco jiného, a o tom má být ta diskuze.
Mělo by se redefinovat poslání a úloha veřejnoprávních médií, a to především vůči moderní době. Máme zde mnoho změn, jako je nástup sociálních sítí, internetu, podcastů, role AI a další rozmach komerčních stanic. Je třeba sledovat a vyhodnotit aktuální trendy ve světě a musí se jasně vymezit, kdy je veřejnoprávní médium nezastupitelné, kde je částečně zastupitelné (o tom diskutujme), a kde je bez problému zastupitelné. Z toho vyplyne i nový model těchto médií, který bude odpovídat 3. dekádě 21. století.
Potom, co si toto řekneme, musí na to navázat už pod gescí managmentu těchto institucí změna struktury programu. Možná se budou slučovat některé programy, je třeba diskutovat na odborné úrovni, co se bude vysílat, co se bude vyrábět v těchto institucích a musí se vycházet z úlohy zastupitelnosti těchto médií, ale i z úlohy ekonomiky. To je přece jejich manažerská povinnost. Oni nesmí podlehnout vedení těchto institucí, tlaku zájmových skupin.
Rozhodovat nemůže ten, kdo je případným příjemcem těch benefitů či zakázek a nesmí se mu ustupovat, protože má velký mediální vliv. Nesmí ani podléhat aktivismu svých zaměstnanců, ani nesmí podlehnout tlaku politiků. A je úplně jedno, jestli jsou to politici s 33procentním podílem nebo 2procentním. Prostě nikomu, a z toho teprve musí vzniknout v gesci managmentu rozpočty.
Musí existovat určitý kontrolní mechanismus politiků nad těmito rozpočty a musí se zde projevit i velký tlak na úspory, podobně jako je tomu ve všech organizacích. Nevím, co by na tom mělo být divného, to není dehonestace, to je věcný tlak v jakékoliv instituci.
Teprve poté můžeme řešit model financování, kdy se musí ukázat plusy a mínusy stávajícího modelu a plusy a mínusy toho případného jiného modelu. Jak dnes víme, tak přes jiný systém než přes koncesionářské poplatky dnes jede 18 zemí v Evropské unii. Musíme se inspirovat v zahraničí. Nic z toho neproběhlo a místo toho vidíme přezíravé rozhodnutí funkcionářů od stolu. Prásk, zvýšíme poplatky, a teď se zde vlastně diskutuje o tom, že je to bagatelní částka, vždyť je to vlastně malé pivo.
2500 korun ročně už není bagatelní částka, zejména s ohledem na to, že v České republice máme obrovské množství nízkopříjmových domácností. Přesněji 1,3 až 1,5 milionu domácností jsou pod hranicí chudoby a 1,5 milionu domácností jsou těsně nad prahem chudoby, takže mluvíme svým způsobem o 3 milionech domácností, které musí pochopitelně vynakládat prostředky spojené s dalšími výdaji, jako je bydlení, drahé energie, odpady a musí si kupovat potraviny, léky a tak dále.
Vadí nám i způsob jakým se to má zavádět. Prostě „máš chytrý telefon, tečka, máš smůlu“ a u firem, tam je to něco neuvěřitelného. To, že se jaksi mávne rukou nad tím, že se to firmám zvýší 5x až 100x je pro mě nepochopitelné. V drtivé většině firem se totiž lidé nechodí do práce dívat na Českou televizi. A to se vůbec nebavíme o tom, že se to neprodiskutovalo se zástupci podnikatelského sektoru.
Dále nám vadí ten šikovně vsunutý valorizační mechanismus. Tedy, bude-li vyšší inflace, automaticky se navýší koncesionářské poplatky. Zní to hezky, kdyby se takhle postupovalo všude stejně. Je zajímavé, že když se diskutovalo o valorizaci důchodů, tak tam se šlo přesně opačným směrem. Jinými slovy, byla vyšší inflace, prásk, valorizaci změníme. Tady by to mělo jít automaticky, zatímco když se jednalo o důchodce, tak se změnil celý zákon, a to je pro nás nepřijatelné.
Alena Schillerová, stínová ministryně financí
Nejprve bych ráda uvedla několik důležitých souvislostí, které se vztahují ke včera oznámené lednové valorizaci penzí o průměrných 356 korun. Toto číslo bylo na úkor našich seniorů vypočteno již podle nových valorizačních pravidel schválených Fialovou vládou. Konkrétně byli důchodci zkráceni hned dvakrát:
Zaprvé, zhruba o 60 korun tím, že do výpočtu vstoupil pro ně tentokrát méně výhodný ukazatel inflace – takzvaná inflace důchodcovská místo aktuálně vyšší inflace obecné.
Zadruhé, průměrný senior byl zkrácen ještě o dalších 40 korun v důsledku nižší základny, protože se jeho důchod v červnu minulého roku zvýšil o 1100 korun měsíčně méně, než by podle řádných pravidel mimořádné valorizace měl.
Podtrženo sečteno, bez zásahů Fialovy vlády by průměrná valorizace od ledna 2025 nebyla 356 korun, ale o stokorunu vyšší, tedy 456 korun měsíčně.
K tomu samozřejmě není možné opomenout fakt, že důchod seniora s průměrnou penzí 21 tisíc korun by byl bez Fialovy vlády navíc každý jeden měsíc vyšší o dalších 1100 korun, protože by nedošlo k loňskému hanebnému omezení mimořádné valorizace. Omezení mimořádné valorizace, díky kterému si jen ke konci roku 2024 Fialova vláda vezme od každého důchodce celkem bratru už 20 292 korun. Tohle číslo si ostatně můžete pro konkrétní výši důchodu velmi jednoduše spočítat na naší kalkulačce dostupné občanům i médiím na webových stránkách hnutí ANO. Všem vřele doporučuji!
No a kde na to vzít a nezadlužovat budoucí generace?
Jednou z odpovědí jsou aktuální čísla o inflaci za měsíc červen, které včera zveřejnil Český statistický úřad: Podíváme-li se totiž na meziměsíční změny cen u položky potraviny, velmi jednoduše zjistíme surový fakt: Vládou Petra Fialy kosmeticky snížené DPH na potraviny z 15 na 12 procent od ledna letošního roku sice připravilo státní pokladnu o 13 miliard korun ročně, ale k poklesu cen tohoto zboží nevedly. Naopak, ceny potravin v České republice oproti prosinci 2023 vzrostly o 0,1 p.b. Těch 13 miliard ročně, které tímto vláda Petra Fialy, navzdory varovaní hnutí ANO, věnovala zahraničním obchodním řetězcům, kteří jsou vedle bankovního a energetického sektoru hlavními beneficienty současné vlády, mohlo jít raději našim důchodcům na pokrytí rostoucích životních nákladů.
13 miliard, o které se úplně zbytečně zvýšily marže zahraničních obchodních řetězců, mělo jít raději k našim seniorům. Protože to by, mimo jiné, na rozdíl od dividend německých a britských majitelů našich supermarketů, alespoň pomohlo české ekonomice. A pomohlo by to samozřejmě seniorům nést třeba právě dnes projednávané vyšší koncesionářské poplatky, nebo aktuálně zaváděný nový poplatek za sdílení elektřiny na faktuře za elektřinu nebo citelně rostoucí ceny bydlení, vody nebo tepla. Shodou okolností položek, na které vláda daňovým balíčkem Zbyňka Stanjury zvýšila v letošním roce daně.
ANO.CZ/gnews.cz-jav_07
Czech 
English