foto: un.org
Klima a životní prostředí
Miliardy lidí čelí „epidemii“ extrémních veder a stále smrtelnějším vlnám veder s teplotami přesahujícími 50 stupňů Celsia. Oznámil to generální tajemník OSN António Guterres, když představil svou novou výzvu k akci proti extrémním vedrům.
Podle šéfa OSN z nových údajů vyplývá, že minulá neděle, pondělí a úterý byly tři nejteplejší dny v historii.
Extrémní vedra ničí ekonomiky, zvyšují nerovnost, podkopávají cíle udržitelného rozvoje a způsobují úmrtí. Země se stává stále horkějším a nebezpečnějším místem k životu. Výzva k akci je první svého druhu, která upozorňuje na dopady extrémních veder na více odvětví a využívá odborných znalostí deseti specializovaných subjektů OSN.
Ohrožení života
Červen 2024 byl 13. měsícem v řadě, kdy padl teplotní rekord. Zpráva šéfa OSN varuje, že bez okamžitých opatření budou miliardy lidí nadále trpět stále silnějšími vlnami veder.
Generální tajemník upozornil, že mezi ty, kteří jsou při zvyšování teplot nejvíce ohroženi, patří těhotné ženy, lidé se zdravotním postižením a souběžnými chorobami, starší lidé, děti, vysídlené osoby a chudí lidé, kteří často žijí v nevyhovujících obydlích bez klimatizace.
Stres z horka je hlavní příčinou úmrtí v důsledku extrémního počasí. Odhaduje se, že v letech 2000 až 2019 docházelo ročně k přibližně 489 000 úmrtí z příčin souvisejících s horkem, z toho 45 % v Asii a 36 % v Evropě. Počet úmrtí v důsledku horka u osob starších 65 let vzrostl mezi lety 2000-2004 a 2018-2022 přibližně o 85 procent.
UNICEF: Vlna veder v Evropě a střední Asii zabije ročně téměř 400 dětí
Odborníci z Dětského fondu OSN (UNICEF) dospěli k závěru, že pokud budou současné podmínky pokračovat, budou do roku 2050 vystaveny vlnám veder téměř všechny děti na světě mladší 18 let, tedy 2,2 miliardy dětí, přičemž v roce 2020 to bylo 24 procent dětí.
Dopad na pracovníky
Podle nových údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) je nyní více než 70 % celosvětové pracovní síly – 2,4 miliardy lidí – vystaveno vysokému riziku extrémních veder.
„Zjistili jsme 22,8 milionu úrazů na pracovišti v souvislosti s extrémním horkem, téměř 19 000 úmrtí a více než 26 milionů případů onemocnění ledvin v důsledku dlouhodobého vystavení horku při práci,“ uvedl expert MOP Bálint Nafradi.
V roce 2022 mělo vystavení horku za následek ztrátu pracovní kapacity a potenciálního příjmu v hodnotě odpovídající 863 miliardám dolarů. Mezitím ILO odhaduje, že když denní teploty stoupnou nad 34 stupňů Celsia, produktivita práce klesne o 50 %.
Akční plán
Šéf OSN vyzývá k naléhavému a společnému úsilí o posílení mezinárodní spolupráce ve čtyřech kritických oblastech.
Za prvé, všechny země a komunity musí chránit nejzranitelnější osoby před dopady extrémních veder, snižovat rizika a budovat odolnost. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová meteorologická organizace (WMO) odhadují, že rozšíření systémů varování před vedry v 57 zemích by mohlo každoročně zachránit téměř 100 000 životů.
Podle Guterrese je zapotřebí lepší přístup k nízkouhlíkovému chlazení, rozšíření pasivního chlazení, například prostřednictvím městského designu, a také „zelenější“ a účinnější řešení. Program OSN pro životní prostředí odhaduje, že tato opatření by společně mohla do roku 2050 ochránit 3,5 miliardy lidí a zároveň snížit emise a ušetřit spotřebitelům 1 bilion dolarů ročně, uvedl šéf OSN.
Zadruhé generální tajemník vyzval k ochraně pracovníků ve všech odvětvích prostřednictvím vhodných opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci založených na zásadách lidských práv. Zejména je třeba přijmout naléhavá opatření na ochranu zdraví a životů pracovníků ve všech regionech světa před rizikem extrémních veder.
Kromě toho OSN vyzývá všechny země a komunity, aby vytvořily udržitelná, víceodvětvová a víceúrovňová partnerství s cílem vypracovat a provádět integrované akční plány, strategie a řešení pro budování odolnosti vůči událostem souvisejícím s počasím.
Závěrem šéf OSN zopakoval, že je důležité urychlit spravedlivý odklon od fosilních paliv a zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie. Podle Pařížské dohody musí každá země do začátku roku 2025 předložit nový národně stanovený příspěvek (NDC) s cíli pro snížení emisí.
Czech 
English