Brusel připravuje zákon, který přesouvá klimatické úsilí EU na chudší země

Návrh novely Evropského klimatického zákona stanovuje cíl snížení emisí do roku 2040 o 90 % oproti úrovni z roku 1990, přičemž umožňuje zemím splnit část cíle sponzorováním klimatických projektů mimo EU, obvykle v chudších zemích. Komise zveřejní finální návrh 2. července, napsal server Politico.

Návrh vychází z dohody německé vládní koalice, která navrhla omezit využívání uhlíkových kreditů na tři procentní body celkového cíle. Podrobnosti návrhu, stále diskutovaného, popsala pro Politico anonymní osoba obeznámená s jeho obsahem.

Uhlíkové kredity by umožnily EU, členským státům nebo firmám platit za snížení emisí v zahraničí a započítat je do svých cílů. Současné cíle EU vyžadují domácí opatření, a kritici varují, že kredity by zpomalily dekarbonizaci v EU. Přesto myšlenka získává podporu.

Francouzský úředník uvedl, že komisař pro klima Wopke Hoekstra navrhl strop tři procenta, což Francie považuje za nízký. „Mohlo by to být více,“ řekl anonymní zdroj. Další dva úředníci z EU potvrdili, že Komise zvažuje třiprocentní limit, ale není potvrzen. Nizozemský deník De Volkskrant uvedl podobné číslo.

Hoekstra lobboval za kredity u německých koaličních partnerů, ale tříprocentní limit navrhlo Německo. Vědecká rada EU varuje, že kredity ohrožují integritu cílů, a viceprezidentka Komise Teresa Ribera je skeptická. Francie však vidí kredity jako úlevu pro průmysl.

Francie je otevřená financování přírodních řešení i projektů, jako je nahrazení uhelných elektráren obnovitelnými zdroji. Německo preferuje „trvalá“ snížení emisí a odmítá dočasné projekty, například sázení stromů.

Francouzská ministryně Agnès Pannier-Runacher uvedla, že kredity mohou kompenzovat pokles absorpce uhlíku evropskými lesy kvůli vodnímu stresu a škůdcům. Finská ministryně Sari Multala souhlasí, že kredity mohou vyvážit ztrátu uhlíkových propadů, protože finské lesy se staly zdrojem CO₂.

Finsko je desátou zemí EU podporující mezinárodní kredity, což zvyšuje tlak na Komisi pro dohodu o cíli pro rok 2040. „Kredity by měly být poslední možností, ale možná je budeme muset přijmout,“ řekla Multala.

Politico/gnews.cz – GH