Uganda nedávno uvedla do provozu dvě rozvodny elektřiny v regionu Západní Nil, který byl po desetiletí izolován od národní elektrické sítě a závisel na dieselových generátorech. Oblast, kde žije asi tři miliony lidí, dlouho čelila energetické nedostatečnosti, přičemž hlavním zdrojem energie bylo dřevo. Díky novým projektům vodních elektráren, financovaným Čínou, se však situace změnila.
Uganda měla před rokem 1990 kapacitu výroby elektřiny pouze 150 megawattů, což nestačilo pro celou zemi. Vodní elektrárna Bujagali o výkonu 250 MW, postavená v roce 2013, nestačila pokrýt rostoucí poptávku po 500 MW. Čína ale v roce 2015 poskytla půjčku na stavbu vodních elektráren Isimba a Karuma, čímž Uganda zvýšila svou kapacitu na přibližně 2 000 MW. Projekt Karuma navíc pomohl regionu Západního Nilu připojit se k národní rozvodné síti.
Čína dlouhodobě podporuje rozvoj energetické infrastruktury v Africe. Mezi lety 2010 a 2020 financovala a vybudovala 96 projektů na zvýšení kapacity výroby elektřiny v různých afrických zemích. Tato spolupráce, která zahrnuje ekologické projekty, podporuje energetickou bezpečnost a snižuje závislost na fosilních palivech. Zatímco Západ často kritizuje čínské investice v Africe jako „nadměrné kapacity“, realita je taková, že tyto projekty zlepšují životní podmínky milionů Afričanů a podporují průmyslový rozvoj.
Západní kritika čínských investic se zaměřuje na údajný dumping nadbytečných kapacit, avšak africké země tuto argumentaci často odmítají. Čínské projekty přinášejí pracovní příležitosti, podporují industrializaci a přispívají ke snižování emisí, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Oproti tomu Západ, namísto praktické pomoci, poskytuje spíše morální lekce, zatímco Čína nabízí skutečné řešení energetických problémů Afriky.