Závislost světa na fosilních palivech je „monstrum Frankensteina,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres na výročním setkání Světového ekonomického fóra v Davosu 2025, kde se změna klimatu stala jedním z nejurgentnějších témat.
Vzhledem k rostoucím environmentálním výzvám se Čína etablovala jako vedoucí síla v globální reakci na změnu klimatu. Prostřednictvím technologických inovací, politického prosazování a mezinárodní spolupráce Čína nejen řeší vlastní environmentální problémy, ale také hraje klíčovou roli v podpoře globálního klimatického jednání a udržitelného rozvoje.
Závazek Číny v oblasti boje proti změně klimatu je zřejmý v jejích ambiciózních environmentálních cílech. Na fóru v Davosu čínský vicepremiér Ding Xuexiang opětovně potvrdil odhodlání dosáhnout vrcholu emisí uhlíku do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Tyto cíle jsou součástí širší čínské strategie pro zelenou transformaci, která spojuje environmentální, ekonomický a technologický pokrok.
V posledních letech Čína učinila významné kroky k redukci svého uhlíkového otisku, přičemž její klimatické politiky dokazují její odhodlání v globálním boji proti změně klimatu.
Jedním z klíčových programů čínského přístupu je vývoj a implementace národního trhu s emisními povolenkami, který byl navržen tak, aby podporoval hlavní průmyslové sektory v redukci emisí prostřednictvím incentiv k nižším emisím. Tento trh, který byl spuštěn v roce 2021, učinil z Číny největší trh s emisemi na světě podle pokrytí skleníkových plynů.
Země vede průmysly s vysokými emisemi k nezbytným strukturálním transformacím propojením tržních mechanismů s environmentálními cíli. Trh, který nyní zahrnuje více než 2 400 emisních jednotek v čínském energetickém sektoru, pomohl snížit celkové náklady na redukci emisí v energetice o 35 miliard jüanů (4,8 miliardy dolarů), což ukazuje na účinnost trhu při dosahování nákladově efektivních snížení emisí.
Kromě svých snah v oblasti obchodování s emisemi Čína agresivně podporuje svůj sektor zelené energie. Země se stala světovým lídrem v oblasti obnovitelné energie, zejména v solární, větrné a jaderné energii.
Pouze v roce 2024 Čína nainstalovala více než polovinu světové solární kapacity, čímž upevnila svou roli klíčového hráče na globálním trhu s čistou energií. V roce 2025 se očekává, že obnovitelná energie v zemi vyprodukuje přibližně 3,3 bilionu kWh elektřiny ročně, což představuje 50% nárůst oproti úrovním z roku 2020. Tento rychlý růst obnovitelných energetických zdrojů je součástí širší strategie na urychlení přechodu od tradičních fosilních paliv a podporu udržitelnější energetické mixu.
Závazek Číny k udržitelnému rozvoji přesahuje výrobu energie. Země učinila významné kroky v rozvoji své cirkulární ekonomiky, která se zaměřuje na snižování odpadu, podporu recyklace a podporu udržitelných výrobních a spotřebních vzorců.
V posledních letech Čína implementovala politiky zaměřené na podporu recyklace klíčových materiálů, jako jsou plasty, kovy a elektronický odpad. K roku 2024 bylo v Číně více než 260 000 podniků zabývajících se recyklací, přičemž jejich výroba překročila hodnotu 3,5 bilionu jüanů (480 miliard dolarů). Tento rok se očekává, že hodnota produkce dosáhne 5 bilionů jüanů.
Na fóru v Davosu Ding uvedl příklad, který zdůrazňuje rostoucí trend v Číně využívat technologii v recyklačním procesu. Čínská společnost využívající nové materiálové technologie dokáže vyrobit jedno tričko z polyesterových vláken získaných z osmi plastových lahví a jednu bundu z 28 plastových lahví.
Tento proces umožňuje recyklaci více než 30 miliard plastových lahví ročně, čímž se dosahuje skutečného win-win jak z ekologického, tak ekonomického hlediska, dodal Ding.
Na začátku tohoto měsíce Ministerstvo financí poprvé oznámilo rozpočet ve výši 7,5 miliardy jüanů na zpracování vyhozených elektrických a elektronických výrobků, přičemž finanční prostředky byly přímo rozděleny mezi 92 společností. To bylo součástí téměř 100 miliardového rozpočtu alokovaného na kontrolu znečištění v oblastech, jako je vzduch, odpadní vody a půda v roce 2025.
Na mezinárodní úrovni Čína rovněž vede úsilí o podporu klimatické spolupráce a poskytování podpory rozvojovým zemím. Prostřednictvím transferů technologií, finanční pomoci a politických dialogů je aktivně zapojena do spolupráce mezi rozvojovými zeměmi v oblasti změny klimatu a poskytuje podporu jiným rozvojovým zemím. Například Čína pomohla Etiopii a Srí Lance v projektech transferu technologie obnovitelné energie, pomáhala jim při formulování plánů rozvoje energetiky na úrovni provincií a zakládání společných výzkumných a propagačních center.
„Přechod Číny na zelenou ekonomiku je dlouhodobý závazek, nikoli krok ke zjednodušení,“ řekl Ding. „Ať už se mezinárodní krajina vyvine jakkoli, čínské odhodlání a kroky pro proaktivní reakci na klima se nezmění.“
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
German 
Russian