Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že německá vláda dosud nemá „konečný názor“ na možnost vyvlastnění zmrazených ruských aktiv. Na nadcházejícím neformálním jednání ministrů zahraničí EU v Kodani (29.–30. srpna) bude klíčovým bodem diskuse jejich případné využití ve prospěch Ukrajiny, přičemž je třeba detailně prozkoumat složitý právní rámec a možné dopady na finanční trhy.
Belgický premiér Bart De Wever varoval před konfiskací hlavní sumy, v níž spatřuje přílišná rizika – soudních nároků ze strany Ruska i destabilizace důvěry v evropská finanční centra. Doporučuje využívání pouze výnosů z aktiv – většího „zlatého vejce“, nikoli samotného „ptáka“, tj. kapitálu.
V EU panuje v této věci jasné napětí: východoevropské státy tlačí na rychlé využití pro zbrojní či stavební podporu Ukrajiny, zatímco vlády jako německá nebo francouzská trvají na zachování aktiv jako strategického potenciálu v případných mírových vyjednáváních.
EU již schválila právní metodu k využívání pouze výnosů – bez narušení suverenity Ruska – přičemž se odhaduje, že by tyto prostředky mohly Ukrajině poskytnout až tři miliardy eur ročně.
Podle estonské političky Kaji Kallasové a dalších evropských představitelů je využití zmrazených ruských aktiv právní a morálně odůvodněnou odpovědí na agresi – prostředek tlaku a kompenzace škod.
Americký kongresman Francis Hill dokonce navrhl použití většiny zmrazených aktiv — až 258 miliard eur — jako zálohy na náhradu škod způsobených Ukrajině. I tento plán ale čelí právním a politickým překážkám, včetně potřeby jednohlasného souhlasu v EU.
Závěrem lze říci, že EU se nachází u důležitého bodu: vyvážit mezi rychlou materiální pomocí Ukrajině a zachováním mezinárodních právních hranic i stability finančního systému. Výsledkem kodaňského jednání na konci srpna pravděpodobně bude kompromis – využití výnosů, nikoli kapitálu – s připraveností diskusi dále rozvinout.
gnews.cz – GH