Končí století vlády USA a začíná století euroasijské

Zažíváme období velké politické mocenské změny, kdy vypršel čas moci USA a začíná století euroasijské. Předmětem sdíleného osudu lidstva bude vytvoření multipolárního světa, tedy bez hegemona, který bude jiným zemím světa určovat, jak se mají chovat, případně si poslušnost vynucovat válečným konfliktem, ale bude se pracovat pro zajištění základního lidského práva – práva na rozvoj.

S úvodním projevem vystoupil zástupce China Radio International (CRI) Pan Zhang. Připomněl, že během 10 let od doby, kdy čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013 navrhl Ekonomický pás Hedvábné stezky a Námořní Hedvábnou stezku v 21. století, což jsou dva pilíře Iniciativy Pásmo a stezky, v různých regionech světa působí mnoho projektů. Většina těchto projektů je v oblasti energetiky a infrastruktury.

»Financování zajišťuje čínská strana formou úvěrů, většinou od velkých čínských bank a úvěrů v RMB. Zahrnuje další projekty v jiných oblastech, jako je Průmysl, Nemovitosti, Finance, Zemědělství, Logistika, Telekomunikace a Informační Technologie. V oblasti průmyslu je to především hornictví, stavebniny, hutnictví a další.

Česko-čínská smíšená průmyslová a obchodní komora připravila spolu s mediálním partnerem iportaL24.cz další kulatý stůl, tentokrát na téma »10 let iniciativy Pásmo a stezka (BRI)« v souvislosti s třetím Fórem mezinárodní spolupráce BRI, které se koná v Pekingu za účasti více než 130 zemí světa.

K červnu 2023 podepsalo 152 zemí a 32 mezinárodních organizací více než 200 dokumentů o společném budování Pásma a stezky. Míra skutečné spolupráce se značně liší, patří sem vysokorychlostní železnice Jakarta-Bandung v Indonésii, železnice Budapešť-Bělehrad v Maďarsku a Srbsku, železnice Čína-Laos, železnice Addis Abeba-Džibutsko a železnice Mombasa-Nairobi se standardním rozchodem a další,« uvedl Pan Zhang.

Díky iniciativě Pásmo a stezka se podle jeho slov zúčastněné země staly atraktivnějšími pro kvalitní globální kapitál, uvádí bílá kniha. Přímé přeshraniční investice v jihovýchodní Asii, Střední Asii a dalších regionech neustále rostou. V roce 2022 představoval přeshraniční příliv přímých investic do jihovýchodní Asie 17,2 procenta z celosvětového celku, což je o devět procentních bodů více než v roce 2013.

»Čína jako největší rozvojová země a jedna z členských zemí globálního Jihu spolupracuje s 20 mezinárodními organizacemi. Realizovala více než 130 projektů v přibližně 60 zemích, které pomohly více než 30 milionům lidí v Etiopii, Pákistánu, Nigérii a dalších zemích řešit problémy v oblasti zmírňování chudoby, potravinové bezpečnosti, boje proti nemocem, změně klimatu atd. Podle Světové banky přinese iniciativa Pásmo a stezka do roku 2030 lidem každoročně prospěch v hodnotě 1,6 bilionu USD,« řekl Pan Zhang.

Na rozdíl od myšlení jednotlivých západních zemí o »hře s nulovým součtem« podle něj čínská koncepce prosazuje překonávání konfliktů a konfrontací prostřednictvím mírového rozvoje, přičemž koncept »absolutní bezpečnosti« nahrazuje konceptem »společné bezpečnosti«. Koncept »hry s nulovým součtem« podle něj nahrazuje konceptem »vzájemně výhodné spolupráce a společných zisků«. »Čínská strana prosazuje předcházení střetům mezi různými civilizacemi zintenzivněním kulturních výměn a vzájemného učení, společným řešením globálních záležitostí, společným budováním globálního regulačního systému a společným využíváním výsledků regulace. Stále více zemí a lidí zjišťuje, že tato čínská koncepce odpovídá společným zájmům celého lidstva. Tváří v tvář globálním výzvám jsou všechny země světa na palubě stejné lodi. Koncept budování společenství sdíleného osudu lidstva bude postupem času nabývat na významu,« uzavřel svůj příspěvek Pan Zhang.

Podle předsedy představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěcha Filipa podstatou v současném rozvoji je kvalitní mezinárodní spolupráce a projekty, které přesahují hranice států. »Jak byla Čína schopná nabídnout celému světu, zejména eurasijské oblasti Novou hedvábnou stezku, tak ta mezinárodní spolupráce může mít i rozměr, který bude znamenat i posílení ekonomických vazeb do Afriky, ale i Oceánie a podobně. Chce to v současné době zejména odvážné projekty, které budou odpovědí na výzvu digitalizace. Tak jako byly významnými projekty v době průmyslové revoluce železnice a silnice, dnes jde o komunikaci v oblasti elektroniky. Čínská lidová republika je světový hráč s mnoha patenty v této oblasti. Ti, kteří spolupracují, jsou nositeli realizace nového pokroku v dělbě práce,« řekl Filip.

Projekt Pásmo a stezka je podle bývalého premiéra České republiky, dnes předsedy spolku Nespokojení Jiřího Paroubka něco, o čem se v Evropě nepíše, a v českém tisku už vůbec. »Je to největší současný ekonomický projekt světa, který přináší do zemí třetího světa velké investice k realizaci infrastrukturních projektů, které rozvojové země potřebují. Přináší peníze na investice, aby některé státy, které jsou dosud izolované, jako například Laos, se dostaly z téhle izolace, vybudováním železniční dráhy mezi Čínou a Laosem. A samozřejmě v některých částech světa jsou projekty podobné, aby se dostala z izolace některá území, co jsou mimo zájem jednotlivých vlád. Takže jsou to investice do železnic, silnic, přístavů a další infrastruktury, které samozřejmě mají vytvořit podmínky, aby se země třetího světa rozvíjely, třeba kolem dálnice je možné získat investory investovat a vytvářet nová pracovní místa. Je třeba očekávat, že lidem poroste životní úroveň. Z těchto zemí navíc poputuje nerostné bohatství do jiných zemí, v tomto případě nejen do Číny, ale především do ní, což jí zajišťuje zdroje pro budoucí ekonomický rozvoj ve snaze udržet tempa růstu, která byla vysoká i v těch posledních letech. Je to opravdu věc mimořádného významu,« uvedl Paroubek ve videopříspěvku, protože je v současnosti právě v Pekingu.

Zástupkyně nezávislých médií, redaktorka týdeníku Naše pravda Helena Kočová se podělila o zkušenosti z letošní čtyřměsíční stáže v Číně. »Hned první dny, které jsem v Pekingu strávila, byly ostrým nárazem na realitu. První cesty vedly na Všečínské shromáždění lidových zástupců, hlavní politickou událost roku. První tiskové konference a tiskové zprávy, tak na mě působily až krkolomně. Ve většině, ač se týkaly jakéhokoliv mezinárodního tématu, bylo hlavním motem to, že Čína usiluje o mír, spravedlnost, humanitu a prosperitu ve světě. Ale rychle mi došlo, že pro mnoho Číňanů to nejsou jen holé věty, ale prakticky základní mantra,« zahájila své vyprávění.

Podle ní bohužel máme vládu, jakou máme. A díky ní, místo abychom se s tak velkou ekonomickou mocností, jakou Čína bezesporu je, přátelili a vesele obchodovali, tak s ní nemluvíme. »To pro nás ale znamená ztrátu mnoha možností. Na stáži bylo ještě dalších jedenáct žurnalistů z východní Evropy, prakticky Balkánu. Za střední Evropu jsem byla jediná. Ovšem na rozdíl od nás mnoho balkánských zemí s Čínou vychází mnohem lépe. Maďarsko bylo první Evropskou zemí, která se v roce 2015 předala k Nové hedvábné stezce. Následovalo Srbsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, částečně i Bulharsko, Černá hora a Severní Makedonie. Z těchto zemí tak byli i mí kolegové na této stáži. Česká republika se do projektu oficiálně také zapojila 26. listopadu 2015 podepsáním bilaterálního memoranda o porozumění. Ovšem spolupráce zamrzla jen na úrovni domlouvání bližší bilaterální spolupráce. Jsme tak důležitým dopravním vlakovým uzlem, ale to je tak vše. Další výhody z účasti téměř nečerpáme. Celá bilaterální spolupráce je totiž současnou politikou ČR i celé EU prakticky u ledu,« vnímá Kočová.

»A tak zatímco třeba k nám nejbližší kolega z Maďarska mohl vesele povídat o výstavbě moderní železnice, propojení Budapeště s Bělehradem, či provozu největší továrny na baterie v Debrecínu, a obchodování v jüanech, já toho o naší spolupráci moc říct nemohla. Přitom kapacity, prostor i například suroviny, u nás taky máme… Jako na novinářku z České republiky bylo také na mě občas koukáno skrz prsty,« dodala.

O to důležitější ale podle ní je, informovat o tom jaká Čína a její lidé jsou. »I u nás si stále mnoho lidí myslí, že kromě známých měst Číňani stále žijí v zemljankách. Skutečnost, kterou jsem já poznala je ale absolutně jiná,« uzavřela.

Dále se diskuze v sídle politické strany DOMOV zúčastnili »domácí« předseda David Tygr Ploc a místopředsedkyně Michaela Teyrovská, předsedkyně ČSSD Jana Volfová, vysokoškolská pedagožka, bývalá náměstkyně ministra financí Yvona Legierská, zahraniční expert České strany národně sociální a zakladatel think-tanku »Nová severní a jižní cesta« Jaroslav Dvořák a, předseda Institutu pro energetiku, energetický expert Ivan Noveský.

(zmk)

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková

(CMG/ZMK/Za)