foto: news.un.org
Washington/OSN – Na výrobu dvoukilogramového počítače je potřeba 800 kilogramů surovin, zatímco těžba bitcoinů si loni vyžádala 121 terawattů energie, což je více, než kolik spotřebuje malý stát. Tyto údaje obsahuje nová zpráva o digitální ekonomice, kterou dnes zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
Zpráva zdůrazňuje, že digitalizace sice podporuje globální hospodářský růst a nabízí rozvojovým zemím jedinečné příležitosti, ale její dopady na životní prostředí jsou stále závažnější.
„Například spotřeba energie při těžbě bitcoinů se mezi lety 2015 a 2020 zvýšila 34krát a dosáhla přibližně 121 terawatthodin. Spotřeba energie při těžbě bitcoinů je vyšší než spotřeba Belgie nebo Finska za rok,“ řekla novinářům v Ženevě generální tajemnice UNCTAD Rebeca Grynspan.
Nerostné suroviny
Rozvojové země pociťují negativní dopady digitalizace více než ostatní, a to jak z ekonomického, tak z environmentálního hlediska. Mají však potenciál využít globální digitální přechod k podpoře rozvoje.
Pět faktů o čistých energetických nerostech a „špinavém“ procesu jejich těžby
Rozvojové země mají koncentrované zásoby surovin potřebných pro špičkové technologie. Podle Světové banky by poptávka po nerostných surovinách, jako je grafit, lithium a kobalt, mohla do roku 2050 vzrůst o 500 %. To představuje pro země bohaté na suroviny příležitost k rozvoji, pokud dokáží efektivně využívat výnosy a diverzifikovat své ekonomiky.
Dopad na životní prostředí
Významný dopad odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) na životní prostředí zahrnuje celý výrobní cyklus, od těžby a zpracování surovin až po jejich využití a likvidaci. Všechny tyto procesy vyžadují obrovské množství nerostných surovin, energie a vody, což přispívá k emisím skleníkových plynů a znečištění.
„Společnost Google uvedla, že v roce 2022 činila celková spotřeba vody v jejích datových centrech a kancelářích 5,6 miliardy galonů (přibližně 21,2 milionu metrů krychlových). Společnost Microsoft za stejný rok vykázala spotřebu vody ve výši 6,4 milionu metrů krychlových,“ uvedl Greenspan a dodal, že spotřeba vody těmito zařízeními v poslední době vyvolává napětí v místních komunitách v několika zemích.
Podle UNCTAD se emise z odvětví informačních a komunikačních technologií v roce 2020 odhadují na 0,69 až 1,6 gigatun, což představuje 1,5 až 3,2 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Očekává se, že toto číslo poroste s rozvojem digitální ekonomiky.
Umělá inteligence a kryptoměny
Zvláštní pozornost věnují autoři zprávy rozvoji umělé inteligence a těžbě kryptoměn. Například celosvětová spotřeba energie na těžbu bitcoinů se mezi lety 2015 a 2023 zvýšila přibližně 34krát a dosáhla přibližně 121 terawatthodin. Spotřeba energie 13 hlavních provozovatelů datových center se mezi lety 2018 a 2022 více než zdvojnásobila.
S nárůstem online obchodování prudce vzrostl také objem digitálního odpadu. Mezi lety 2010 a 2022 se zvýšil o 30 % a celosvětově dosáhl 10,5 milionu tun. Zpráva uvádí, že rozvinuté země vyprodukují 3,25 kilogramu digitálního odpadu na osobu, zatímco v rozvojových zemích je to méně než jeden kilogram a v nejméně rozvinutých zemích jen 0,21 kilogramu, což je další ukazatel nerovnoměrného rozdělení přínosů.
Udržitelná digitalizace
UNCTAD vyzývá mezinárodní společenství, aby podporovalo oběhové digitální hospodářství, minimalizovalo dopad na životní prostředí a usilovalo o překonání digitální propasti.
Zpráva zdůrazňuje potřebu integrace digitálních a environmentálních politik, jakož i opatření k zajištění spravedlivé a odpovědné digitální ekonomiky. Cílem tohoto přístupu je umožnit zemím využívat příležitosti, které digitální ekonomika nabízí, a zároveň chránit zájmy a blahobyt současných i budoucích generací.
news.un.org/gnews.cz-roz-07
Czech 
English